Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Poznáváme stromy s panem Veveřákem
Odborný článek

Poznáváme stromy s panem Veveřákem

29. 11. 2006 Předškolní vzdělávání
Autor
Tereza Bížová

Anotace

Po celý rok se v rámci tématu děti blíže seznamují s ekosystémem les. Za cíl jsem si stanovila vytvořit u dětí otevřený a odpovědný postoj k životnímu prostředí. Učit je vnímat přírodu, která je obklopuje, rozvíjet v nich pocit sounáležitosti s ní a naučit ji chránit.

Velký tematický celek, který probíhá po celý rok, je rozdělen do čtyř dílčích tematických okruhů, dle ročních obdobích. Celým tématem děti provází pan Veveřák, který je seznamuje se stromy. Děti po celý rok budou pozorovat dub, ve kterém žije pan Veveřák (pedagog si volí strom dle svého uvážení a možností pozorování). Tematický celek je propojen s výtvarným zpracováním daného stromu dle volby pedagoga.

JARO

Motivace:

Každý pedagog může zvolit odlišný způsob motivace dětí, záleží pouze na jeho výběru:

"Včera jsem byla na procházce v lese a z ničeho nic na mě spadl z dubu žalud. Na tom není nic tak zvláštního, ale na stromě zatím žádné žaludy nenarostly. Koukám, jak je to možné, a najednou se mezi větvemi stromu mihl hnědý huňatý ocásek.

Představte si to, v lese si na mě počíhal pan Veveřák, který bydlí na starém dubu. Bylo mu smutno a hledal nějakého kamaráda. S panem Veveřákem jsem se spřátelila a povídala si s ním o stromech, o lese a dozvěděla se spoustu zajímavých věcí. Panu Veveřákovi jsem slíbila, že vám vše, co jsem se dozvěděla, povím. A na oplátku nás všechny pozval k sobě ke starému dubu."

Pana Veveřáka může představovat obrázek, fotografie, maňásek, loutka nebo pouze huňatý ocas či náhodné setkání s veverkou, záleží pouze na pedagogovi, který způsob motivace je mu nejbližší.

Pedagogickým záměrem je postupně seznámit děti s danými body dílčího tematického okruhu. Postupujeme krok po kroku, od nejjednoduššího ke složitějšímu. Činnosti jsou seřazeny tak, aby postupně gradovaly. Níže uvedené činnosti jsou informativní, můžeme zvolit výběr tématu dle vlastního uvážení.

Informace pro pedagoga (s čím můžeme děti seznámit):

I. Části stromu

Části stromu: kořeny, kmen, kůra, koruna stromu, větve, větvičky, pupeny, samčí a samičí květy, výhonky, listy nebo jehlice, plody stromu

II. Druhy stromu

Rozdělení stromů na dva základní typy:

  1. jehličnany = stromy jehličnaté;
  2. listnáče = stromy listnaté.

Další dělení stromů na opadavé a stálezelené druhy:

  1. jehličnany - opadavé (modřín opadavý), stálezelené (smrk ztepilý, jedle obrovská);
  2. listnáče - opadavé (dub letní, bříza bělokorá, lípa stříbrná, jírovec maďal), stálezelené (dub cesmínolistý).

III. Tvar koruny stromu

Mnoho jehličnanů má korunu štíhlou, se zašpičatělým vrcholem. Některé listnáče mají štíhlý a úzký tvar koruny, jiné naopak mají korunu rozložitou. Některé stromy mají větve obloukovitě skloněny.

IV. Pozorování tvaru listů, jehlic a jejich uspořádání

Tvar listů:

Listnáče:

  • listy elipsovité (buk);
  • listy oválné a na horním okraji zubaté (třešeň);
  • listy laločné (dub);
  • listy dlanitě laločné (javor);
  • lichozpeřené listy složené z lístků (jeřáb).

Jehličnany:

  • druh s listy šupinovitými (jalovec obecný);
  • druh, u kterého jehlice vyrůstají jednotlivě (jedle obrovská);
  • druh, u kterého vyrůstají jehlice ve svazečcích (borovice lesní).

Uspořádání jehlic:

  • jehlice vyrůstající na větvích jednotlivě (smrk ztepilý);
  • jehlice vyrůstající po dvou až po pěti (borovice lesní);
  • jehlice vyrůstající ve svazečku (modřín opadavý);
  • listy šupinovité.

V. Cesta pylu - seznámení se s procesem a významem opylování

Nejenom hmyz přenáší pyl z jednoho květu na druhý, ale i vítr zde hraje svoji roli.

Návrh činností a aktivit (postup):

  1. Zjistit, které stromy děti znají.
  2. Obecně seznámit děti se stromem a jeho částmi.
  3. Seznámit s členěním stromů - listnaté a jehličnaté.
  4. Seznámenit se základními druhy stromů, využít obrázků, fotografií, výletu do přírody, návštěvy Ekocentra.
  5. Práce s encyklopedií a jinými médii, video "Kostičky" atd.
  6. Hudební chvilka - Sedí liška pod dubem. Využití hry na o tělo, dramatizace.
  7. Dramatizace - improvizace na téma Život stromu, hudba Antonio Vivaldi - Jaro, Léto, Podzim, Zima (koncert pro housle a orchestr z cyklu Čtvero ročních období).
  8. Výtvarná chvilka - frotáž listů a kůry, obtiskování listů barvami na textil, využití přírodního materiálu na výrobu stylizovaného stromu, se kterým budou děti pracovat po celý rok v MŠ.
  9. Předmatematické představy - rozvoj jednoduché číselné řady, porovnávání velikostí větévek.
  10. Pohybové aktivity - nácviku hodu.
LÉTO

Motivace:

Návštěva v lese u pana Veveřáka, který děti zavede k paní Sově, která bydlí u staré borovice. Paní Sova se s panem Veveřákem dostane do pře, který strom je starší a mohutnější. Děti mají za úkol jim pomoci tento spor vyřešit. Děti se chytnou za ruce a snaží se obejmout každý z obou stromů. Zjistí, kolik dětí kmen objímalo, a tak porovnají, který strom je v kmeni mohutnější. Paní Sova děti seznámí s tajemstvím borové šišky, která se na slunci rozevře a při dešti stáhne.

Činnosti a aktivity

Pozorování šišek stromů

  1. Pozorování šišek stromů v přírodě (zahrada MŠ, les…), sbírání materiálu, porovnávání jednotlivých druhů, přiřazování názvů stromů k jednotlivým plodům.
  2. Pozorování rozdílů šišek a zaměření se na jejich velikost, tvar, tvrdost u smrku, jedle, borovice, modřínu.
  3. Pozorování šišky a její reakce ve vlhkém a slunečném prostředí.

Informace pro pedagoga (s čím můžeme děti seznámit):

I. Upřesnění pojmu les, ekosystém a druhy lesa:

Les - složitý ekosystém, v jehož rostlinné složce převládají dřeviny stromovitého vzrůstu. Lesní ekosystém je tvořený složkou rostlinou, živočišnou a biotopem.

Ekosystém - základní funkční jednotka přírody charakterizovaná vzájemnými vztahy mezi abiotickou a biotickou složkou, vytvářející dynamicky rovnovážný ekologický systém. Abiotickou složku reprezentují fyzikální faktory (podnebí) a chemické faktory (anorganické látky a organické látky v mrtvé ústrojné hmotě). Biotická složka je tvořena producenty (autotrofní rostliny nebo mikroorganismy), konzumenty (býložravci a masožravci v různě složitých pastevně-kořistnických řetězcích) a dekompozitory (rozkladači).

Biotop - stanoviště obývané určitým organismem či společenstvem zahrnující specifické abiotické faktory (podnebí, půdní podmínky) i biotické faktory (vliv ostatních organismů) - životní prostor určitého druhu organismu nebo společenstva.

Druhy lesa:

  • listnatý les = rostou v něm listnaté stromy;
  • jehličnatý les = rostou v něm jehličnaté stromy;
  • smíšený les = rostou v něm listnaté i jehličnaté stromy.

II. Stáří stromu

Stáří stromu je možné určit z poraženého kmenu stromu. Na příčném řezu kmenem dřeviny je možné pozorovat soustředné kruhy, které se nazývají letokruhy. Jedna vrstva odpovídá jedné vegetační sezóně.

Činnosti a aktivity:

  1. Pozorování šišek ve vlhkém a slunečném prostředí.
  2. Upřesnění pojmu les, ekosystém a druhy lesa, výlet do odlišných druhů lesa, bližší seznámení s nimi.
  3. Určování stáří stromu dle letokruhů.
  4. Poznávání lesa hmatem a čichem, hmatové poznávání struktury kůry, listů a jiných přírodnin; i les má svoji vůni, kterou je možné dětem přiblížit formou soutěže.
  5. Dramatizace - les při bouřce.
  6. Výtvarná chvilka - zapouštění akvarelových barev do klovatiny, která vypadá jako smůla v plačící borovici.
  7. Předmatematické představy - upřesnění pojmu kružnice, při experimentu, kdy se děti drží za ruce a snaží se tak obejmout mohutný kmen, aby postupně zjistily, jak je kmen velký. Děti se učí porovnávat velikosti, získávají představu o geometrickém tvaru a učí se pracovat s měřicí jednotkou paže.
  8. Pohybové aktivity - nácvik kotoulu, zabalíme se jako semínko, které se kutálí, když zafouká vítr.
PODZIM

Motivace:

Pan Veveřák pozval děti na návštěvu k sobě domů. Děti mají za úkol poznat, co se na jeho dubu změnilo. Většina stromů v lese změnila svou barvu a z dálky les vypadá jako malířova paleta. Děti mají za úkol si v MŠ vyrobit také takovou paletu, jako má malíř, a umístit na ni barvy, jaké viděly na stromech v lese.

Paní Sova s panem Veveřákem seznámí děti se stromem javorem, ze kterého si děti odnesou okřídlená semena. Děti se od paní Sovy a pana Veveřáka dozvědí, jak se tento strom rozmnožuje. Tam, kam doletí semínko a uchytí se v zemi, vyroste nový strom.

Informace pro pedagoga (s čím můžeme děti seznámit):

I. Některé podoby tvaru listů:

  • jednoduché (jeden list);
  • složené (více lístků).

III. Rozmnožování

Pomocí semen (javor) a plodu (žalud) za pomoci přírodních vlivů větru a deště.

Činnosti a aktivity:

  1. Pozorování rozmanitých tvarů listů a jejich barev.
  2. Pozorování rozmnožování stromů (javor, dub, buk, kaštan...).
  3. Pozorování povrchu listu, jeho žilnatiny.
  4. Dramatizace - lístek chvějící se ve větru.
  5. Výtvarná chvilka - koláž z přírodních materiálů.
  6. Předmatematické představy - porovnávání velikostí, správné používání předložek a příslovcí - na, pod, za, vedle atd.
  7. Pohybové aktivity - orientace v prostoru, hledání daného předmětu pomocí slovního doprovodu.
ZIMA

Motivace:

Pan Veveřák pozval děti na poslední zimní procházku do lesa. Děti mají za úkol poznat, co se v lese změnilo.

Pan Veveřák se s dětmi rozloučí, protože se mílovými kroky blíží zima a on se chystá k zimnímu spánku. Ale prozradí dětem, jak si připomenou jaro. Děti mají uříznout větvičku z "kaštanu" jírovce maďalu, přinést ji do tepla, dát ji do vody - za pár dní k nim přijde díky pupenům na větvičce jaro.

I. Pozorování stromů -listnatých a jehličnatých, opadavých a neopadavých. Na Vánoce se děti ve svých domovech setkávají s vánočním stromem, který neopadává. Výjimku tvoří modřín opadavý.

II. Pozorování reakce větévky jírovce maďalu na teplo - větévka reaguje na teplo a po pár dnech je možné na ní pozorovat pupeny.

III. Příprava lesa k zimnímu odpočinku, koloběh ročních období.

Po zimě opět nastane jaro. Roční doby se pravidelně střídají.

Činnosti a aktivity:

  1. Pozorování stromů listnatých a jehličnatých opadavých a neopadavých.
  2. Pozorování reakce větévky jírovce maďalu na teplo.
  3. Ujasnění si pojmu koloběh, střídání čtyř ročních dob.
  4. Hudební chvilka - hudba Antonio Vivaldi - Jaro, Léto, Podzim, Zima (koncert pro housle a orchestr z cyklu Čtvero ročních období).
  5. Výtvarná chvilka - práce na celoročním projektu Strom, který znázorňuje všechna čtyři roční období.
  6. Předmatematické představy - rytmus střídání dle určitého vzoru (např. navlékání) - střídání ročních období.
  7. Pohybové aktivity - hra s čárami v tělocvičně, orientace v prostoru, upevnění předložek a příslovcí, děti přeskakují na povel čáru, čára vymezuje místo V lese a Do lesa, pedagog náhodně říká tato místa určení a děti se skokem dle jeho povelů přemisťují.
Evaluace a závěr

Prostřednictvím ročního tematického celku "Poznáváme stromy s panem Veveřákem" se děti blíže seznámí s ekosystémem les. Tento program je pouze návrh činností, na které se může pedagog v této oblasti zaměřit. Všechny úkoly a činnosti týkající se přírody se prolínají s ostatními výchovnými oblastmi, a tak dávají pedagogovi dostatečný prostor k jeho realizaci. Záleží pouze na pedagogovi, které činnosti z tohoto programu využije, tak aby postihl všechny oblasti RVP. Základem všech činností je získávání nových informací jak pozorováním přírody, tak prožitkem samotným. Prostřednictvím prožitku děti získají přehled o ekosystému les a uvědomí si svět přírody kolem sebe.

Literatura a použité zdroje

[1] – HLINSKÝ, J. Ptáci a stromy: výukové programy: Příručka pro učitele. Brno : EkoCentrum, 1996. ISBN 80-902203-0-4.
[2] – ŠVECOVÁ, M. Teorie a praxe zařazení školních projektů ve výuce přírodopisu, biologie a ekologie. Praha : Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0227-X.
[3] – Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích A-L. Praha : Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-959-X.
[4] – MÁCHAL, A. Malý ekologický slovníček. Hradec Králové : RVZ Seč, 1990.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Tereza Bížová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Sociální a personální kompetence
  • ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Školní třída