V posledních letech přichází do České republiky stále více příslušníků různých jazykově a sociokulturně odlišných populací z evropských i mimoevropských zemí. Společně s tímto nárůstem cizinců-dospělých se zvyšuje i procento cizinců-žáků v českých školách všech druhů a typů. Podle Statistické ročenky školství 2009/2010 bylo ve školním roce 2009/2010 v ČR vzděláváno 13 839 žáků-cizinců v základních školách a 7 900 ve středních školách. Z hlediska státní příslušnosti jsou z celkového počtu žáků v ZŠ nejpočetněji zastoupeni žáci původem z Vietnamu 22,9 % a z Ukrajiny 22,9 %, dále pak ze Slovenska 20,3 % a z Ruska 8,4 %. Zbývajících 25,5 % tvoří žáci původem z různých států světa. Podobný poměr rozložení podle státní příslušnosti existuje i ve středních školách: 27,4 % tvoří žáci původem z Vietnamu, 22,2 % z Ukrajiny, 17,4 % ze Slovenska a 9,5 % z Ruska, 23,5 % tvoří ostatní státy.
Vzdělávání žáků-cizinců vychází z práv dítěte, která jsou kodifikována v Úmluvě o právech dítěte. K základním právům dítěte patří právo na vzdělávání poskytované na základě rovných příležitostí. Základní vzdělávání musí být proto povinné a bezplatné pro všechny, musí podporovat rozvoj osobnosti, schopností a přirozeného nadání při respektování individuality dítěte, jeho jazyka a kulturních hodnot. Vzdělávání cizinců následně upravuje § 20 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Novela školského zákona, provedená zákonem č. 343/2007 Sb. a účinná od 1. 1. 2008, zajistila přístup k předškolnímu, základnímu, uměleckému, jazykovému a zájmovému vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako státním občanům ČR také většině cizinců ze třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území ČR. Původní znění zákona toto právo negarantovalo, což bylo předmětem kritiky. Zároveň nové znění § 20 zajišťuje přístup k základnímu vzdělávání a školským službám všem cizincům bez ohledu na to, zda na území pobývají oprávněně. Přístup k základnímu vzdělávání tak mají všechny osoby bez omezení.
Úroveň osvojení českého jazyka je u žáků-cizinců, kteří jsou přijímáni do českých škol, velmi různá a pro učitele často představuje velmi těžko řešitelný problém, neboť přístupy k jinojazyčnému vzdělávání nejsou součástí profesních dovedností učitelů ZŠ ani SŠ. Právě jazykové vzdělávání je však pro cizince přicházející do české školy tím nejdůležitějším, co na určitou dobu upozadí obsahové, kurikulární vzdělávací cíle.
Pokud již s žáky-cizinci máte nějakou zkušenost, rychle si uvědomíte, že jejich výuka je pro české učitele stále tajemnou skříňkou, která je do značné míry nepředvídatelná. Jednak je to způsobeno nulovou či nedostatečnou přípravou budoucích učitelů na řešení situace s žákem-cizincem ve třídě, jednak ne právě příznivými finančními podmínkami, které ředitelům škol často nedovolují zřídit speciální třídy a výuku češtiny pro cizince zavádět jako samostatný předmět a v neposlední řadě také nedostatkem výukových materiálů. Cílem tohoto úkolu je právě snaha poskytnout učitelům další z možných materiálů využitelných k výuce češtiny pro žáky-cizince na ZŠ.
V této části si dovolíme alespoň pár nejobecnějších připomínek, které je dobré při výuce češtiny pro žáky-cizince mít na zřeteli. Nejprve je třeba si uvědomit, že jazyková komunikační bariéra je pro žáka handicapem, avšak tento handicap by měli učitelé vnímat pozitivně, protože jej lze zcela odstranit a na konci tohoto odstraňovacího procesu stojí žák, který pro své další vzdělávání disponuje dvěma jazyky. Odstraňování jazykové bariéry u dítěte trvá přibližně jeden až dva roky. Žáci mladšího školního věku si jazyk obvykle osvojují rychleji, žáci staršího školního věku jsou v tomto procesu pomalejší. Tak jako u osvojování si rodného jazyka existuje i při osvojování druhého jazyka poměrně dlouhé období pasivního porozumění jazyku, tj. kdy žák jazyk vnímá, rozumí mu do značné míry, avšak není schopen vlastní produkce. Je důležité, aby toto období pedagog trpělivě přijímal a nezvyšoval komunikační bariéru nepřiměřenými nároky na žáka. Učení se jazyku by vždy mělo být jednoznačně pozitivním procesem, kdy žák může vnímat svůj úspěch při jakémkoliv pozitivním komunikačním pokusu. Jestliže žák zažívá negativní přijetí a ohodnocení svých komunikačních projevů, začne se jim vyhýbat!
Nejdůležitější výbavou učitele při výuce žáků-cizinců tedy jistě bude:
Cílem série metodických materiálů je podpořit učitele na 1. stupni základních škol, kteří vyučují žáky-cizince s nízkou počáteční znalostí českého jazyka. Součástí seriálu s názvem Čeština pro žáky-cizince: Pracovní karty pro začátečníky je 10 metodických příspěvků. Ke každému příspěvku je přiloženo 10 pracovních karet. Každý metodický příspěvek je zaměřen na jednu tematickou oblast, např. Rodina. Pro dané téma jsou připraveny karty, jejichž cílem je především rozšiřování slovní zásoby. Každá karta se vztahuje k jednomu slovu, karta by měla žákovi pomoci pochopit význam slova, fixovat jeho grafickou podobu a osvojit si ho ve vybraných komunikačně potřebných spojeních. Kompletní soubor materiálů bude obsahovat 10 metodických příspěvků a 100 pracovních karet. Tyto materiály budou zveřejňovány na Metodickém portálu průběžně, od září roku 2010.
Metodické příspěvky zpracovaly vyučující, které mají se vzděláváním žáků-cizinců bohaté zkušenosti a které se této problematice aktuálně věnují. Autorkami příspěvků jsou Mgr. Lada Faldynová ze ZŠ ČS armády ve Frýdku-Místku, Mgr. Jana Hlaváčková a Mgr. Věra Kašajová ze ZŠ Staňkova v Brně, Mgr. Marie Trebulová ze ZŠ Olešská v Praze a Mgr. Svatava Škodová, Ph.D., z katedry českého jazyka a literatury na Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Metodické materiály vznikaly za aktivního přispění řešitelského týmu pracovníků VÚP v Praze ve složení: Mgr. Alena Hesová, Mgr. Tereza Šmídová, Mgr. et Mgr. Aleš Franc. Pracovní karty jsou doplněny autorskými ilustracemi, obrázkové ikony pro psaní, kreslení, mluvení a aktivity navrhla Mgr. Svatava Škodová, Ph.D.
Všechny příspěvky propojuje shodný koncepční záměr, ale odlišuje je tematické zaměření a metodické zpracování. Koncepce metodických příspěvků a pracovních karet vychází z audioorální metody. Metodický příspěvek popisuje práci s konkrétními pracovními kartami na dané téma (např. školní třída). V metodickém příspěvku jsou vymezeny cíle lekce, příprava na lekci, časový nárok. Stěžejní část příspěvku tvoří popis aktivit, při nichž lze přiložené pracovní karty využít. V příloze každého příspěvku můžete nalézt 10 pracovních karet a citační list. Pracovní karty mají jednotné zpracování. Karta je vždy vytvořena pro jedno slovo (např. tabule). Pro usnadnění tisku a kopírování každá karta obsahuje text ze dvou stran a je v černobílém provedení. Pro pracovní karty jsou využita pouze písmena z velké tiskací abecedy, protože mnoho žáků-cizinců může mít problémy s osvojením latinky. Jako vhodné doplnění doporučujeme pro pokročilejší žáky nácvik psaní slov psacím písmem.
Témata pro metodické příspěvky a karty byla vybrána tak, aby co nejvíce odrážela každodenní život žáků-cizinců. Připravena jsou tato témata: 1. Setkání, 2. Co děláme ve škole, 3. Školní třída, 4. Rodina, 5. Barvy, 6. Čísla, 7. Jídlo a pití, 8. Tělo, 9. Oblečení, 10. Zvířata.
Každá karta nabízí aktivity pro čtení, mluvení, psaní a kreslení. Pracovní karta je rozdělena do jednotlivých polí následujícím způsobem:
1. strana
Pole 1: obrázek ilustrující význam daného slova slouží k vybarvení
Pole 2: slovníková grafická podoba slova
Pole 3: nácvik hláskové podoby slova odráží morfologickou strukturu slova, která v budoucnu žákovi umožní pochopení češtiny jako flexivního typu jazyka
Pole 4: upevnění významu slova pomocí obrázku, který žák sám nakreslí, napomáhá propojení individuálního konceptu slova s jeho významem obecným
Pole 5: nácvik psaní slova
2. strana
Pole 1: shodné s funkcí pole 1 na straně 1
Pole 2: shodné s funkcí pole 2 na straně 1
Pole 3: představuje vybrané slovní tvary daného slova, případně slovní spojení, která jsou pro žáka komunikačně potřebná
Pole 4: představuje básničky, písničky, hry apod., pomocí nichž žák upevňuje fonetickou podobu slova a které mu pomáhají zapamatovat si dané slovo
Pracovní karty lze využít při individuální výuce žáka-cizince, při běžné výuce v heterogenní třídě (většina třídy pracuje na zadaném úkolu, žák-cizinec nebo skupina žáků-cizinců pracuje s pracovní kartou), při individualizované výuce několika žáků-cizinců (zpravidla doučování češtiny v odpoledním kroužku). Použití karet je tedy značně variabilní. Žáci si je mohou zakládat do svých portfolií a tvořit si tak svůj slovníček. Pokročilejší žáci mohou nové karty sami vytvářet. Šablona pro zpracování karty je jednoduchá a návodná, v případě potřeby může vyučující zpracovat své vlastní pracovní karty.
V současné době připravujeme pro Metodický portál www.rvp.cz e-learningový kurz s názvem Specifika výuky žáků-cizinců. Ten je určen především pedagogům, kteří nestudovali obor Čeština jako cizí jazyk. E-learningový kurz zprostředkuje učitelům dostatečný přehled o typologii jazyků, o metodice výuky nemateřského jazyka, ale také o přístupu učitele k žákovi pocházejícímu z odlišného sociokulturního prostředí i o práci pedagoga v multikulturní třídě.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Čeština pro žáky-cizince: Pracovní karty pro začátečníky.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
