Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Typy portfolií a jejich využití ve výuce
Odborný článek

Typy portfolií a jejich využití ve výuce

26. 11. 2010 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Jana Straková

Anotace

V poslední době jsou učitelé vyzýváni k tomu, aby nahradili tradiční způsoby hodnocení jinými formami, aby se více než na známkování zaměřili na poskytování zpětné vazby a aby nejen hodnotili faktické vědomosti žáka, ale snažili se postihnout širší spektrum výsledků vzdělávání. V této souvislosti se často hovoří o portfoliu. S jeho používáním v českých školách však zatím nejsou velké zkušenosti. Tento příspěvek čerpá ze zkušeností kolegů v Austrálii a ve Spojených státech.

1. Úvod

Portfolia jsou podkladem pro hodnocení žáků v řadě různých situací. Používají se k monitorování práce a pokroku žáka v průběhu výuky i při rozhodování o jeho další vzdělávací dráze. Všechna portfolia bez ohledu na svůj účel vždy obsahují nějaké „doklady“ o žákově práci. Čím lépe tyto doklady vypovídají o vědomostech, dovednostech či porozumění v dané oblasti vzdělávání, tím lépe je lze využít při rozhodování o výsledcích žáka.

Setkáváme se s několika typy portfolií. Liší se účelem, tedy zda mají primárně poskytovat zpětnou vazbu žákovi (formativní hodnocení), nebo zhodnotit jeho studijní výsledky či posoudit studijní předpoklady (sumativní hodnocení). Účelu je podřízen obsah portfolia a výběr jeho složek. Portfolia, jejichž primárním účelem je poskytovat zpětnou vazbu, obsahují větší množství různorodých materiálů. Jejich výběr žák sám určuje nebo se na něm významně podílí.

Portfolia určená k sumativnímu hodnocení obsahují několik nejlepších prací, jejichž charakter je předepsán učitelem nebo externí autoritou. V tomto příspěvku jsou podrobněji popsány tři typy portfolií:

  • portfolio pracovní, které je určeno výlučně k poskytování zpětné vazby
  • portfolio prezentační, které posuzuje studijní výsledky žáka a jeho předpoklady k dalšímu studiu
  • portfolio hodnoticí, které kombinuje oba účely

2. Pracovní portfolio

Pracovní portfolio umožňuje monitorovat každodenní pokrok žáka a reflektovat jeho práci. Zaměřuje se na sledování vývoje žákových vědomostí a dovedností a je využíváno k formativním a diagnostickým účelům. Je sice „vlastnictvím“ žáka, ale učitel je používá jako nedílnou součást výukového procesu.

Portfolio má žákovi umožnit jeho další rozvoj na základě reflexe vlastní práce. Prostřednictvím portfolia se žák naučí sledovat, jak se rozvíjí jeho myšlení i jeho vědomosti a dovednosti. Učiteli má portfolio umožnit sledovat žákův pokrok, hodnotit jej a dále usměrňovat. Pokud se učitel i žák naučí s portfoliem pracovat, získají základní nástroj k poskytování a získávání zpětné vazby. Formativní hodnocení však vyžaduje, aby žáci přijali zodpovědnost za své učení, reflektovali svůj vývoj a snažili se zlepšovat své výsledky. To znamená, že učitel musí na žáka přenést část rozhodování týkajícího se výuky a hodnocení. Předpokladem je dobrá spolupráce mezi žákem a učitelem.

Pracovní portfolio často obsahuje téměř vše, co žák v daném období udělal, a všechny informace, které o něm shromáždil jeho učitel. Součástí pracovního portfolia bývá seznam jeho součástí a dopis, ve kterém žák vysvětluje, proč zařadil jednotlivé práce, respektive jaké jeho stránky (silné i slabé) mají dokumentovat. Dále zde jsou vybrané školní práce a domácí úkoly, doklady o hodnocení vlastní i skupinové práce, výstupy z projektů, deníky a záznamy četby, případně jiné činnosti. Do pracovního portfolia žáci zařazují i doklady o podnětech a výstupech, které se vztahují k mimoškolním aktivitám. Doklady mají podle charakteru práce nejen formu psaných nebo tištěných materiálů. Patří sem rovněž výrobky, audio- a videozáznamy a podobně. Portfolio je tedy velmi bohatým zdrojem informací o tom, co žák v daném předmětu dokázal. Důležité je, že umožňuje sledovat nejen žákovy výsledky, ale i postupy, které používá, a tak monitorovat, zda žák v daném předmětu dosahuje pokroku.

… více z této kapitoly naleznete v příloze ke stažení.

3. Hodnoticí portfolio

Toto portfolio slouží k hodnocení práce žáka. Mělo by obsahovat nejen výslednou práci žáka, ale i informaci o tom, jak se tato práce vyvíjela. Například v českém jazyce může kromě slohových prací obsahovat také koncepty a komentáře, které dokumentují jejich tvorbu. Na základě takových informací může učitel hodnotit, jak žák o své práci přemýšlí, jak ji plánuje, popřípadě jak ji zdokonaluje. Součástí tohoto portfolia bývají i záznamy učitele. Dokumentační portfolio má pro hodnocení žáka tím větší význam, čím víc jednotlivé práce „pokrývají“ cíle vzdělávání v daném předmětu a ukazují žákovy silné a slabé stránky. Základním předpokladem samozřejmě je, aby cílům vzdělávání odpovídaly výukové aktivity.

Hodnoticí portfolio obsahuje práce, které si vybral žák. Součástí práce s portfoliem zůstává i v tomto případě periodické sebehodnocení a reflexe vlastní práce. Obsahuje však i položky, které jsou společné portfoliím všech žáků,a tak umožňují porovnání jejich práce. Protože primárním účelem tohoto portfolia je hodnocení, musí mít učitelé možnost zařadit do něj ty práce, které podle jejich názoru patřičně dokumentují výsledky žáků. Zároveň je ovšem důležité, aby i žáci mohli obsah portfolia ovlivnit.

Někteří učitelé proto postupují tak, že vyzvou žáky, aby sestavili své portfolio a napsali, proč vybrali právě tyto svoje výsledky a co přesně mají dokumentovat. Učitel pak vybere další práce a označí je. Tento proces dává portfoliu formativní charakter. Podíl na výběru složek poskytuje žákům příležitost reflektovat svoji práci. Rozhodnutí, které společné prvky budou nejvhodnější a jak budou hodnoceny, zůstává na učiteli. Učitel také může rozhodnout o zařazení jiných informací, které jsou důležité pro porozumění vývoji žáka (například hodnocení ústního zkoušení nebo známek z písemných prací). Portfolio tohoto typu může poskytnout žákům, učitelům i rodičům kontinuální a podrobnou informaci o procesu učení žáka a zároveň poskytuje obsáhlejší informace o jeho výsledcích i o vzdělávacím programu.

Tento přístup ponechává učiteli i žákovi kontrolu nad evaluačním procesem, ale zároveň umožňuje porovnání v rámci školy či regionu. Důležité je, aby úlohy, které jsou zařazovány do hodnoticího portfolia, byly otevřené, aby žákům umožňovaly v dostatečné šíři demonstrovat jejich vědomosti a dovednosti.

4. Prezentační portfolio

Prezentačním portfoliem je promyšlený soubor omezeného množství žákovských prací, jehož účelem je představit to nejlepší, co žák dokázal. Na rozdíl od pracovních a dokumentačních portfolií, která obsahují i koncepty prací, dokumentující jak se práce vyvíjela, prezentační portfolia obsahují pouze práce dokončené. Prezentační portfolia se zpravidla využívají k závěrečnému hodnocení, k certifikaci nebo jako podklad pro přijímací řízení. Ve vzdělávacím systému v České republice se používají například v přijímacích řízeních na umělecké školy.


Materiál byl zdarma poskytnut nakladatelstvím Dr. Josefa Raabe s.r.o. z publikace Evaluace a diagnostika pro ředitele ZŠ.

Literatura a použité zdroje

[1] – FOSTER, M.; MASTERS, G. Assessment Resource Kit, Portfolios. Melbourne : ACER, 1996.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
99.61 kB
PDF
Celý článek ke stažení

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Jana Straková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Hodnocení žáků