Od poloviny roku 2005 je v platnosti Vyhláška č. 317 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), která vymezuje studium k výkonu specializované činnosti - koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Od roku 2006 tak mohou učitelé studiem v akreditovaných vzdělávacích programech získávat kvalifikační předpoklady pro vykonávání činnosti ICT koordinátora na škole.
Do konce roku 2007 prošlo úspěšně akreditační komisí DVPP Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) celkem 22 vzdělávacích programů. Hodinová dotace schválených programů se pohybuje od vyhláškou předepsaných minimálních 250 vyučovacích hodin až po 284 hodin. Institucemi, které si toto specializační studium akreditovaly v systému DVPP, jsou především vysoké školy, dále střední a vyšší odborné školy, krajské vzdělávací příspěvkové organizace a také jedna fyzická osoba.
Studium musí dle standardu, který MŠMT ke specializovaným činnostem vydalo (http://www.msmt.cz/vzdelavani/standardy-pro-udelovani-akreditaci-dvpp), probíhat po dobu alespoň jednoho a nejvýše dvou let. V dnešní době tedy již existují jisté zkušenosti, na které stojí za to upozornit.
Česká školní inspekce (ČŠI) ve své výroční zprávě za školní rok 2005/2006 zveřejnila zjištění, že v souladu s nařízením vlády č. 75/2005 poskytlo 82 % ředitelů ZŠ a 77 % ředitelů SŠ vybraným pedagogickým pracovníkům úlevu z přímých vyučovacích povinností a činností a pověřilo je metodickými úkoly vyplývajícími z pozice ICT koordinátora. Zmíněné nařízení vlády umožňuje poskytnout snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti dle počtu žáků školy od jedné do pěti hodin týdně.
Důležitým a zásadním zjištěním této zprávy ČŠI je také konstatování, že učitelé pomoc ICT koordinátorů využívají. Autor článku vnímá toto zjištění společně se skutečností, že pozice ICT koordinátora byla vůbec etablována jako nezpochybnitelný fakt, který je jedním z nejdůležitějších výsledků vládního projektu Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ). Ten byl zahájen v roce 2001 a pro nedostatek financí fakticky ukončen v roce 2006 (s jistým finančním dozvukem ve formě účelové dotace na konektivitu koncem roku 2007). Etablované funkci ICT koordinátora se tak podařilo celý vládní projekt přežít a výhod tohoto institutu mohou školy využívat i nadále.
Jelikož neexistuje žádný komplexní systém, který by monitoroval kvalitu realizace akreditovaných akcí, nezbývá než vycházet z empirických zkušeností jednotlivců. Autor článku měl možnost podílet se konzultačně, lektorsky nebo hospitačně na realizaci významné části z akreditovaných vzdělávacích programů ke studiu ICT koordinátora. Další postřehy tedy vycházejí z těchto zkušeností.
Asi nejpříjemnějším zjištěním je skutečnost, že z několika set absolventů, se kterými měl autor článku možnost se setkat, byla naprostá většina učitelů se studiem spokojena. Zjišťování zpětné vazby od absolventů směrem k organizátorům studia probíhá různě, ve většině případů anonymně formou dotazníku. Největší vypovídací hodnotu mají osobní rozhovory. Z těch jasně vyplývá, že zájemci byli s obsahem studia spokojeni a deklarují, že si významným způsobem rozšířili své vědomosti a dovednosti. Jako další pozitivum chápou účastníci školení kontakt s kolegy, který se jim podařilo navázat.
Pokud mají absolventi kritické připomínky, bývají nejčastěji adresovány na dostupnost studia.
Je celkem logické, že nabídka tohoto studia byla zejména ze začátku poměrně malá, postupně se ale rozšiřovala. Například Gymnázium Cheb, které si studium ICT koordinátorů akreditovalo jako jedna z prvních škol, se snaží využít potenciál dosud nabitých zkušeností s organizováním studia v Chebu a nabízí studium také v Plzni, Pardubicích a Praze. Hlavní výhodou je kvalitní e-learningová podpora, kterou škola frekventantům nabízí prostřednictvím systému Moodle.
Právě softwarový balíček Moodle je v rámci studia ICT koordinátorů školami nejčastěji používán pro podporu výuky. Využívání e-learningu je také zakotveno ve standardu tohoto studia. Míra využívání e-learningu (a nutno dodat, že i jeho efektivnost), je na jednotlivých institucích rozdílná.
Samotný obsah vzdělávacích akcí je pojat různými institucemi různě. Příkladem za všechny může být způsob realizace vyhláškou vyžadované obhajoby závěrečné písemné práce a závěrečné zkoušky. Například absolventi libereckého Propria společně strávili o prázdninách několik dní na školní chalupě v Jizerských horách, kde postupně každý z účastníků vystoupil před ostatními kolegy s prezentací školy a práce, kterou na své škole jakožto ICT koordinátor vykonává. Účast na takových prezentacích je přesně tím způsobem předávání pedagogické zkušenosti, kterou učitelé vyhledávají.
Vyšší odborná škola, Střední pedagogická škola a Obchodní akademie v Mostě požadovala odevzdání písemné práce prostřednictvím e-learningového prostředí (taktéž Moodle), kterým bylo celé studium významně podporováno, a následnou obhajobu před odbornou komisí. Obdobně k tomu přistupovala například i Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, kde byl dokonce každému učiteli přidělen vedoucí práce a oponent. Obhájené závěrečné práce absolventů tohoto studia Institutu celoživotního vzdělávání MZLU jsou pro zájemce dostupné prostřednictvím školního informačního systému (http://is.mendelu.cz/zp/portal_zp.pl?prehled=program). Úspěšní absolventi byli mile překvapeni slavnostní ceremonií, kterou pro ně škola při předávání osvědčení připravila. Mnohým učitelům se tak vybavily zážitky z promoce při ukončení jejich vysokoškolského studia.
Účastníci studia Pedagogického centra Vysočina zase prezentovali vybrané téma před zkušební komisí a skupinou svých kolegů. Vzájemné dotazy pak přispívaly k pochopení detailů, na které se v prezentaci pozapomnělo nebo někoho jiného zaujaly.
Také forma studia je pojímána velmi různorodě. Například Střední průmyslová škola elektrotechnická v pražské Ječné ulici pořádá školení pravidelně každé úterý odpoledne. Oproti tomu například Mostecká VOŠ zase vsadila na víkendová školení jednou za čtrnáct dní. Obecným trendem plánování termínů výuky je efektivní využití počítačových učeben pořádajících škol a samozřejmě vyjití vstříc potřebám samotných účastníků.
Jedním z důležitých požadavků, který akreditační komise DVPP MŠMT propaguje, je praktická využitelnost studia. Lektorský kolektiv by tedy neměl být složen z odborníků teoretiků, ale převažovat by měli praktici, kteří dovedou účastníky obohatit o postřehy z praxe. Ideálním doplňkem studia jsou pak exkurze či hospitace na jiných školách, které mají s využíváním ICT dobré zkušenosti.
Určitým nešvarem, se kterým se komise občas setkává, je nerespektování charakteru studia. Jako příklad je možné použít žádosti některých kateder vysokých škol. Autoři žádostí se někdy snaží vytvořit sylabus studia, který spíše respektuje odbornosti a zkušenosti členů katedry jakožto lektorů studia před pestrostí a didaktickými aspekty, pro které by studium mělo být charakteristické. Například katedry technických škol mají někdy tendenci akcentovat technologické aspekty práce ICT koordinátora.
Hlavní myšlenka standardu studia podložená zkušenostmi z praxe ale jasně stanovuje, že ICT koordinátor nemá být profesionální správce sítě. Jedná se především o pedagoga, který dovede ICT využívat ve své aprobaci a své služby nabízí na škole ostatním učitelům, které podporuje v používání ICT v jejich předmětech. Znalosti technologií jsou sice mnohdy nezbytné k osvojení některých dovedností práce s ICT, ale nesmí se stát jediným cílem výuky. ICT koordinátora prostě nelze zaměňovat se správcem sítě. Ostatně také proto jsou klíčové cílové kompetence studia ICT koordinátora směrovány do třech oblastí: kompetence k učení, kompetence k řízení, kompetence ke správě ICT ve škole.
Další informace o studiu ICT koordinátorů je možné najít na několika webech. Původní seznam akreditovaných studijních programů za roky 2005 a 2006 je dostupný z dnes již neaktualizovaného ministerského portálu E-gram (http://e-gram.cz/Documents/Akreditovane_akce_ICT_metodik.xls). Zájemci o nově akreditované programy mohou využít služeb databáze akcí DVPP na webu MŠMT (http://dvpp.msmt.cz/advpp/vybdvpp.asp). Web věnovaný přímo problematice ICT koordinátorů, jehož autorem jsou učitelé Gymnázia Cheb, je dostupný na intuitivní adrese http://www.metodik.cz/. Stránky systému DVPP MŠMT jsou umístěné na adrese http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditace-v-systemu-dvpp.
Práce kvalitního a dobře vzdělaného ICT koordinátora na škole je pro efektivní využívání technologií ve vzdělávání velice potřebná a užitečná. O trvajícím zájmu o toto specializační studium hovoří i skutečnost, že většina akreditovaných institucí otevřela ve školním roce 2007/2008 další běhy tohoto studia.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
