Environmentální výchova – ukázka zpracování

V rámci školního kurikula se environmentální problematika může promítat na dvou úrovních - školy a jednotlivých vyučovacích předmětů. V ideálních případech pak prolíná Environmentální výchova (EV) celým školním kurikulem a vytváří komplexní systém, který umožňuje soustavné působení na všechny složky žákovy osobnosti.

Shrnutí zkušeností

EV na úrovni školy se v rámci kurikula nejčastěji promítá ve výchovných a vzdělávacích strategiích. Škola takto deklaruje záměr utvářet kompetence žáků na základě širokého spektra činností v rámci výuky i mimo ni. Za tímto účelem školy vyvíjejí např. tyto aktivity:

• ekologický provoz školy - třídění odpadu, šetření energiemi atp. (ZŠ Táborská, Praha)
• účast na mezinárodních projektech - např. Globe, ENO - Environment Online (ZŠ Vrané nad Vltavou) - viz.: pdpzv.vuppraha.rvp.cz)
• účast na celorepublikových projektech - např. M. R. K. E. V. (ZŠ Havlíčkův Brod)
• celoškolní projekty s environmentální tematikou (např. Zachraňte les - ZŠ Prachatice)
• spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi (např. Ekocentrum Dřípatka - ZŠ Prachatice)

V prvním vzdělávacím období je EV zařazována zejména do vyučovacích předmětů, které vycházejí z oblasti Člověk a jeho svět. Řada výstupů této vzdělávací oblasti s environmentální problematikou úzce souvisí. Integrace EV do těchto předmětů je zpravidla velmi dobrá, školní výstupy dobře rozpracované, stejně jako výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu, které problematiku EV zohledňují (viz ukázka). Zařazení EV do vyučovacích předmětů vycházejících z jiných oblastí - např. Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace nebo Umění a kultura zpravidla nevystihují přesně to, co by EV měla žákům přinést (viz ukázka 2). V některých případech se zdá zařazení tohoto průřezového tématu jako formální, což může způsobit například fakt, že tematický okruh není vhodně přiřazen ke školnímu výstupu. Pro tyto oblasti, resp. obory by mohla být pro školy přínosem kvalitně zpracovaná metodická podpora.

Ve druhém vzdělávacím období bývá EV tradičně součástí předmětů vycházejících z oblasti Člověk a příroda. Řada výstupů této oblasti přímo souvisí s environmentální problematikou a integrace je tak velmi přirozená. Přiřazování tematických okruhů PT školním výstupům je vhodné, stejně jako metody a formy práce (exkurze, projekty, experimenty) uváděné ve školním kurikulu (viz ukázka 3). Podobně jako v prvním vzdělávacím období, i zde občas působí zařazení EV do předmětů vycházejících z oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace nebo Umění a kultura poněkud formálně (viz ukázka 4). I zde jsou tematické okruhy přiřazovány k výstupům, s nimiž nesouvisí vůbec nebo jen okrajově. Lze však říci, že se tomu tak děje podstatně méně často než v prvním vzdělávacím období, neboť EV má široké uplatnění zejména v přírodovědných předmětech, jejichž škála je ve druhém vzdělávacím období širší. Podobně jako v prvním vzdělávacím období by však přesto mohla být zpracována kvalitní metodická podpora, která by vytipovala vhodné tematické okruhy oborů, do nichž by EV mohla být účelně integrována.

Dvě školy do svých školních kurikul zařadily vyučovací předmět vycházející z environmentální problematiky jako povinný vyučovací předmět, obě se shodným názvem Environmentální výchova (ZŠ Lesní, Liberec a ZŠ Novoborská, Praha). Jedna škola zařadila EV jako volitelný vyučovací předmět s názvem ENO, který vychází z mezinárodního projektu téhož názvu (ZŠ Vrané nad Vltavou).

Vyučovací předmět Environmentální výchova má školou vytvořené vlastní výstupy, které korespondují s tematickými okruhy uvedenými v PT EV v RVP ZV. Realizace je dobře promyšlená a umožňuje žákovi propojovat v rámci jediného předmětu poznatky z různých oborů. Obě školy zvolily jiný postup při vytváření předmětů EV. ZŠ Novoborská sjednotila výstupy některých, zejména přírodovědných, oborů, rozpracovala je a přiřadila jim učivo. ZŠ Lesní vytvářela výstupy vlastní. Tématické okruhy PT EV byly pokryty.

Vhodné zařazení tematického okruhu Ekosystémy do vyučovacího předmětu Prvouka

Očekávaný výstup je účelně rozpracován a je k němu vhodně přiřazeno učivo, na němž je výstup naplňován. Další aktivity v rámci výuky uvedené v rámci výuky v tomto ročníku vhodně doplňují výuku spoluprací s centrem ekologické výchovy, jednodenními projekty a exkurzemi.

Prvouka (3. ročník)

Nevhodné zařazení tematického okruhu Ekosystémy - vyučovací předmět Matematika

Žádný z rozpracovaných výstupů nijak nesouvisí s problematikou ekosystémů. V rámci problematiky ekosystémů lze určitá pozorování matematicky zpracovávat, ta však pravděpodobně neodpovídají možnostem žáků prvního stupně, neboť mají zejména statistický charakter.

Matematika

Vhodné zařazení tematického okruhu Základní podmínky života do vyučovacího předmětu Chemie

Očekávaný výstup vzdělávacího oboru Chemie je vhodně rozpracován a přiřazen tematickému okruhu EV.

Chemie (8. ročník)

Nevhodné zařazení tematického okruhu Lidské aktivity a problémy ŽP do vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

Problematika lidských aktivit a jejich vlivu na životní prostředí se týká zejména činností člověka, jež souvisí s poškozováním nebo ochranou prostředí. Pokud se tento tematický okruh vztahuje k pravidlům práce s keramickou hlínou, pak nelze přesně určit, jakým způsobem se bude vyučující na problematiku lidských aktivit zaměřovat (v oblasti prvotních a druhotných surovin, z pohledu keramického průmyslu a dopadu na životní prostředí, odpadového hospodářství apod.).

V oblasti výtvarného oboru problém tkví již v samotném rozpracování vzdělávacího obsahu. To, co je možné rozvíjet, je propojení tématu ověřování komunikačních účinků a tématu Lidské aktivity a problémy životního prostředí - změny v krajině, krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit a jejich reflexe. Zejména reflexi lidských aktivit v krajině je možné pojmout vizuálními prostředky. Zde se pak nabízí různé možnosti - např. hledat a dokumentovat (s využitím nových médií - digitální fotografie) detaily krajiny, ve kterých je patrný zásah člověka. Možné je pak např. prostřednictvím animace se zabývat pravděpodobným vývojem situace apod. Vnímání krajiny vždy rovněž souvisí s rozvíjením smyslové citlivosti. Jde pak o to, co si zvolíme jako stěžejní téma. Hlína je od místa neodmyslitelná. Otázkou zůstává, zda více nezískáme ze samotného objevování její bohatosti (barvy, konzistence, vůně, obsahu rostlinných a mineralogických částí apod.) a jejím pozorováním, záznamy, pátráním po tom, jaké stopy historie jsou v ní ukryty, než jejím vypálením v peci.

Výtvarná výchova (7. ročník)

Závěr

Obecně lze konstatovat, že tradičně dobře je zařazována environmentální výchova do přírodovědných oborů (předmětů), kde má její výuka tradici. Pro tyto obory je rovněž zpracovaná celá řada metodických materiálů včetně široké škály nabídky nevládních neziskových organizací a dalších subjektů. Jiná situace je ve společenskovědních oborech a v oblasti Umění a kultura, kde jsou metodické materiály pro výuku zastoupeny jen málo nebo dokonce absentují. Pozornost oborových didaktik těchto předmětů by se proto mohla zaměřit na vytváření vhodných výukových materiálů pro školy, a to zejména s odkazem na nezastupitelnou roli společenskovědních oborů ve vztahu k udržitelnému rozvoji.

Odkazy na další související články:

Ukázka zpracování - Průřezové téma Výchova demokratického občana
Ukázka zpracování - Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Ukázka zpracování - Průřezové téma Multikulturní výchova
Ukázka zpracování - Průřezové téma Mediální výchova