Odborné články Základní vzdělávání Analýza výchovných a vzdělávacích strategií (2. pololetí školního roku 2005/2006)
Odborný článek

Analýza výchovných a vzdělávacích strategií (2. pololetí školního roku 2005/2006)

20. 11. 2006
Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Romana Lisnerová
Spoluautor
Zdeněk Bělecký

Anotace

V článku je podrobně rozpracován postup pilotních škol při vytváření výchovných a vzdělávacích strategií směrem ke klíčovým kompetencím - uvedeny jsou nejčastější chyby, kterých se školy dopouštěly, ale i pozitivní příklady rozpracování. Přestože článek vznikl na základě pilotního ověřování na ZŠ, informace v něm uvedené jsou obecně použitelné i na gymnáziích.

Výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků.1

V 16 školních vzdělávacích programech bylo zveřejněno řádově několik desítek společných výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy (dále jen "strategie"). Proces vymezování strategií do školních vzdělávacích programů doprovázely v některých případech drobné problémy, na něž bychom chtěli v následující části analýzy upozornit:

  1. V řadě případů došlo k záměně strategií za vzdělávací cíle. Např. strategie získat pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránit popisuje cílový stav, nikoli způsob, jak jej dosáhnout.
  2. V některých případech došlo k záměně strategií za charakteristiku školy, např. v oblasti materiálních, personálních nebo organizačních podmínek nebo za ustanovení školního řádu.
    • Škola má pěkné prezentační prostory.
    • Na škole pracuje školní psycholožka, která s žáky 8. a 9. ročníků dělá zdarma testy profesní orientace.
    • Ve škole se nezvoní. Na konec přestávky upozorní žáky službu konající vyučující zhasnutím světel na chodbě. Vyučovací hodinu ukončuje vyučující. Ve všech třídách a na chodbách jsou pro lepší časovou orientaci žáků umístěny hodiny.
    • O přestávkách mají žáci naprostou volnost pohybu po celé budově školy. Velká přestávka po druhé vyučovací hodině je třicetiminutová. Během přestávky mohou žáci sportovat na chodbách i v tělocvičnách. V pondělí, ve středu a v pátek jsou tělocvičny vyhrazeny žákům druhého stupně, v úterý a ve čtvrtek žákům z prvního stupně. Sportovní činnost v tělocvičně i na chodbách končí v 10:00 hodin, 10 minut před začátkem třetí vyučovací hodiny. Za příznivého počasí mají žáci možnost trávit přestávku ve venkovním areálu školy. Žákům 1. - 5. ročníku je jednou týdně podle rozvrhu o velké přestávce k dispozici počítačová učebna (jednotlivé ročníky se v užívání střídají).
  3. Část strategií byla někdy de facto popisem samozřejmých povinností učitelů a vedení školy.
    • Neustále monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření.
    • Dbáme na bezpečnost práce žáků.
  4. Některé strategie byly jen připomenutím obecných principů pedagogiky a sociálního učení.
    • Základem je vytváření prostoru pro aktivitu žáků, ať mentální nebo fyzickou.
    • Vedeme žáky k osvojování si pracovních a hygienických návyků osobním příkladem.
  5. V řadě případů měly strategie jen deklaratorní povahu, tj. popisovaly, co škola zamýšlí, avšak nesdělovaly, jakým způsobem toho hodlá dosáhnout. Tyto strategie byly často uvozeny slovy "učíme", "vedeme" apod.
    • Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.
    • Vytváříme u žáků logické a kritické myšlení.
    • Učíme žáky orientovat se ve vlastním citovém životě a v citových vztazích.
    • Vedeme žáky k poznání svých reálných možností a ke schopnosti uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.
  6. Strategie byly v rámci jednoho školního vzdělávacího programu formulovány na diametrálně odlišné úrovni obecnosti, od jednotlivých výroků, popisujících zcela konkrétní postupy (zadáváme termínované domácí úkoly), až po ucelené pedagogické systémy (konstruktivistická pedagogika2) a koncepce (Začít spolu, Zdravá škola, Rozvoj kritického myšlení čtením a psaním, Tvořivá škola, Integrovaná tematická výuka), případně i jejich kombinace3.
    Tyto koncepce jsou:
    1. pouze naznačeny:
      • využití prvků programu Začít spolu - 1. stupeň,
      • respektování zásad zdravého učení;
    2. charakterizovány jen výčtem svých hlavních principů:
      • nepřítomnost ohrožení,
      • smysluplný obsah,
      • možnost výběru,
      • přiměřený čas,
      • obohacené prostředí,
      • spolupráce,
      • okamžitá zpětná vazba,
      • dokonalé zvládnutí;
    3. stručně popsány:
      • Zdrojem konstruktivistických přístupů k učení a vyučování je nám především program RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení), který nabízí jak účinný učební model (evokace - uvědomění si významu - reflexe, E-U-R), tak řadu konkrétních vyučovacích metod (brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., řízené čtení, diskuzi, referáty, dílnu čtení, metody psaní, metody reflexe a sebereflexe, metody sebehodnocení).
      • Zdrojem praktických činností a dalších vyučovacích metod je nám činnostní učení Tvořivé školy Brno, původně zaměřené na výuku matematiky, které vychází z běžných životních situací žáka, kde si na základě vlastního objevování, manipulace se skutečnými předměty (modely, náčrty, diagramy) rychle a trvale osvojuje dovednosti a vědomosti.
  7. Jednotlivé strategie se značně lišily svou promyšleností a výstižností:
    • Kooperativní činnost vyvažujeme i individuálními činnostmi a úkoly, které vycházejí z potřeb jednotlivých žáků a respektují je. Vedle těchto strategií využíváme ve škole i soutěže. Jejich využití přesouváme především do oblasti volného času a zájmů, kdy se soutěží mohou účastnit žáci, kteří chtějí soutěžit a kteří touží poměřovat své síly s jinými.
    • Zapojovat žáky podle schopností a dovedností do soutěží.
  8. Ojediněle byly zvolené strategie výrazem nepochopení průřezovosti a nadpředmětového charakteru klíčových kompetencí
    • klíčové kompetence rozvíjíme především v Osobnostní a sociální výchově, Multimediální výchově a Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Další zjištění analýzy (viz příloha)

Závěr

Výchovné a vzdělávací strategie jsou nesporně jedním z klíčových faktorů, který zásadním způsobem ovlivní realizaci kurikulární reformy. Proto je důležité věnovat dostatečnou pozornost jejich vymezování a formulování do školního vzdělávacího programu.

Jako pomůcka či inspirace pro učitele při promýšlení a formulování strategií na úrovni školy byla vytvořena "databanka" (viz článek Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy), která uvádí nejčastěji využívané postupy ve výuce i v mimovýukových aktivitách pilotních škol. Pro větší přehlednost jsou jednotlivé strategie vždy vztaženy k té klíčové kompetenci, která je jejich uplatňováním rozvíjena prioritně. Je samozřejmé, a dokonce i žádoucí, aby jednotlivé strategie směřovaly k většímu počtu klíčových kompetencí.


1 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2005, s. 117.
2 Konstruktivistické přístupy k učení a vyučování, které chápou poznávání jako postupný proces charakterizovaný především aktivitou žáka a rolí učitele jako facilitátora žákova učení. Konstruktivistické postupy pracují se zkušeností žáků a směřují k vyšší úrovni poznávání, k rozvoji myšlení. Součástí konstruktivistických přístupů je metakognitivní učení, ve kterém si žáci uvědomují, jak se učili, co jim pomáhalo v učení a co se potřebují učit dál.
3 Uvedené strategie se ve skutečnosti neobjevují odděleně, ale vzájemně se doplňují a prolínají. Jejich prolínání zaručuje, že učitel může co nejlépe naplňovat potřeby k učení žáků mladšího školního věku (nelze rozvíjet pouze rozumovou stránku, je třeba nabízet individuální, ale i skupinovou činnost).

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
100.59 kB
PDF
Příloha

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Romana Lisnerová

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Téma článku:

Klíčové kompetence