Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení ohrožení zdraví, životu a majetku občanů, společnosti a životního prostředí při povodních, prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.
Česká republika má následkem značné členitosti svého území velmi hustou hydrografickou síť o délce cca 85 tisíc km. Nachází se v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Krátkodobé změny počasí jsou způsobovány častými přechody atmosférických front, které jsou většinou doprovázeny srážkami. Sněhová pokrývka se objevuje v průměru od poloviny prosince do poloviny března, na horách leží sníh někdy až do května.
Ve sněhově bohatém roce je na celém území ve sněhu akumulováno približně 5 miliard m3 vody. Období tání sněhové pokrývky není pravidelné. Tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna.
Povodně zpusobují v České republice značné škody. Časté jsou případy, kdy škody z jedné povodně přesahují miliardu Kč – např. povodeň v červenci 1981 na Berounce, Vltavě a Labi. V posledních letech postihly ČR dvě katastrofální povodně. V roce 1997 to byly červencové povodně především na Moravě, při nichž došlo ke ztrátě 60 lidských životů a celkové přímé materiální škody (beze škod vzniklých výpadkem výroby apod.) dosáhly 63 milardy Kč. V srpnu 2002 katastrofální povodně zasáhly především povodí Vltavy a následně i dolního Labe. Jednalo se o největší zaznamenanou povodeň na území ČR. Celkové škody dosáhly 73 miliard a došlo ke ztrátě 17 lidských životů.
Celý text dokumentu naleznete v příloze.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
