Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Žákovské fiktivní firmy v České republice
Odborný článek

Žákovské fiktivní firmy v České republice

25. 10. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Zina Pávišová

Anotace

Příspěvek popisuje situaci fiktivních žákovských firem v České republice a nabízí metodickou podporu pro založení žákovské fiktivní firmy (např. placení daní a pojištění, spolupráce se zahraničními fiktivními firmami). Práce žáků ve fiktivních firmách může účinně rozvíjet klíčové kompetence.

V posledních letech vznikla v České republice, na základě požadavků Evropské komise, potřeba zařadit do kurikula všech typů škol vzdělávací strategie, které by pomohly rozvíjet u žáků ducha podnikavosti. Rozvíjení podnikavosti úzce souvisí se vzdělávacím obsahem několika vzdělávacích oblastí, s klíčovými kompetencemi i průřezovými tématy. Výchova k podnikavosti by měla žákům napomoci k seznámení se s trhem práce, s ekonomickou a hospodářskou sférou, takřka "na vlastní kůži" zažít existenci firmy od založení až po její likvidaci, účinně komunikovat a řešit problémy, smysluplně využívat ICT i cizí jazyky. Výchova budoucích podnikatelů by měla ve svých důsledcích přispět ke snižování nezaměstnanosti a k růstu konkurenceschopnosti České republiky.

V České republice se doposud věnovala pozornost výchově k podnikavosti pouze na středních školách s ekonomickým zaměřením. Žáci těchto škol zakládali tzv. fiktivní firmy, které se od reálných lišily pouze tím, že v nich nedocházelo ke skutečnému pohybu zboží a peněz. Novou prioritou evropské společnosti zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti je uplatnění výchovy k podnikavosti ve všeobecném vzdělávání.

Výchově k podnikavosti je třeba věnovat maximální pozornost již od základní školy. Žáci získají představy o svém možném budoucím zaměření a zároveň se rozvíjejí jejich klíčové kompetence i další dovednosti. Výchova k podnikavosti má napomoci zejména:

  • ke zvýšení samostatnosti v práci žáků;
  • k rozvoji schopnosti komunikace, spolupráce a prezentace výsledků;
  • k aplikaci teoretických vědomostí při řešení praktických úloh v jednotlivých odděleních firmy;
  • k získání schopností orientovat se v hospodářské praxi a pohotově reagovat;
  • k rozvoji jazykových znalostí (prostřednictvím komunikace se zahraničními fiktivními firmami);
  • k získání pocitu zodpovědnosti za vlastní práci.

Výchovu k podnikavosti je možné do školního kurikula zařadit ve formě volitelného předmětu, ale také projektu. Na základní škole i na gymnáziu výchova k podnikavosti velmi úzce souvisí s rozvojem klíčových kompetencí. Žáci zakládají fiktivní firmy na základě vlastního zájmu (není vhodné, aby v jedné firmě působilo více skupin žáků). Aby žáci získali lepší představu o práci firmy, je dobré navázat kontakt se skutečnou firmou, jejíž činnost by mohli do určité míry kopírovat. Skutečná firma může rovněž zajistit sponzoring fiktivní firmy, tedy poskytnout finanční prostředky tam, kde vznikají fiktivní firmě skutečné náklady (poštovné, telefonní poplatky, případný nájem za provozní prostory…). Fiktivní firma může na oplátku zajišťovat skutečné firmě reklamu.

Ve fiktivní žákovské firmě probíhají všechny základní činnosti:

  • nákup, prodej, reklama;
  • písemný i telefonický hospodářský styk;
  • fakturace a účtování;
  • činnosti podnikového sekretariátu.

Fiktivní žákovská firma pracuje s originálními podklady z praxe, s fiktivním zbožím a fiktivními penězi. Firmy mohou navázat kontakt se zahraničními fiktivními firmami, kde je jejich práce již plně rozvinuta (zejména v Rakousku, Finsku, Francii a Velké Británii).

Jak začít práci fiktivní firmy?

Na začátku vzniku každé fiktivní firmy by měl stát pečlivý výběr žáků, kteří se do projektu zapojí. Žáci by měli mít o zapojení se do firmy opravdový a upřímný zájem. Dále by měli být jazykově vybavení, aby byli schopni navázat kontakt se zahraničními fiktivními firmami (vhodnou kombinací jazyků je zejména němčina a angličtina). Následně žáci, ve spolupráci s vyučujícím, vyberou předmět činnosti fiktivní firmy, její název a právní formu (v souladu s obchodním zákoníkem). Již v této fázi je vhodné zvážit možnosti získání sponzorství spoluprací se skutečnou firmou. Podle možností školy je třeba pro firmu vybrat vhodné prostory a zajistit potřebné vybavení odpovídající praxi. Je lépe začít s běžným školním vybavením, nežli čekat se zahájením činnosti až po zařízení prostor.

Před zahájením vlastní činnosti firmy je třeba důkladně promyslet vnitřní strukturu firmy. Každá fiktivní firma by měla být rozdělena na následující oddělení:

  • ředitel firmy;
  • sekretariát;
  • právní oddělení;
  • oddělení marketingu;
  • zásobovací oddělení;
  • odbytové oddělení;
  • účtárna.

V každém oddělení by měli být dva až tři žáci.

Co se týče vnějších záležitostí (požádání o zápis firmy do obchodního rejstříku, otevření účtu u banky, nahlášení na finanční úřad…), vše zajistí Centrum fiktivních firem ČR (CEFIF), které působí při Národním ústavu odborného vzdělávání. Centrum zároveň poskytuje vznikajícím firmám potřebné informace a umožňuje jim zapojení do trhu fiktivních firem jak v ČR, tak v zahraničí. CEFIF zašle každému zájemci formuláře, které je třeba vyplnit a zaslat zpět. Jedná se o společenskou smlouvu s podpisy společníků, ohlášení živnosti, návrh na zápis do obchodního rejstříku, průvodní dopis a přihlášku plátce daně. Po získání živnostenského listu a výpisu z obchodního rejstříku je zapotřebí otevřít běžný účet u některé z fiktivních bank (Banka Academia, Bankovní akademie - Vlkova 12, 130 00 Praha 3; Plzeňská první fiktivní banka, SOU poštovní - Husova 30, 301 24 Plzeň; Banka OBA, Obchodní a bankovní akademie - Leonova 1795, 733 01 Karviná - Hranice).

Následně se musí každá fiktivní firma přihlásit k placení zdravotního pojištění u fiktivní pojišťovny ZDRAFIK (pro přihlášení se používají formuláře Všeobecné zdravotní pojišťovny) a k placení pojistného na fiktivní správě sociálního zabezpečení. Hned po zahájení činnosti je fiktivní firma povinna, stejně jako firma reálná, zaregistrovat se na finančním úřadě jako plátce daně (k registraci se používají skutečné formuláře, které jsou k dispozici na každém finančním úřadě). Finanční úřad, v našem případě fiktivní finanční úřad CEFIF, vystaví fiktivní firmě osvědčení plátce daně a přidělí jí DIČ. Ve stanoveném termínu je každá fiktivní firma povinna předložit daňové přiznání a uhradit příslušné daně na účet fiktivního finančního úřadu.

Fiktivní firma BRIX

Konkrétní příklad z praxe popisuje žákyně SOU obchodní a SOŠ SČMSD ze Žďáru nad Sázavou, která ve fiktivní firmě zastávala pozici ředitele, viz Příloha.

Veletrhy fiktivních firem

Veletrh je pro žáky jednou z prvních možností, jak využít své znalosti v praxi a zúročit je s ostatními v mezinárodním "skoro tržním" prostředí. Kvalita fiktivních firem je velmi různorodá, od převážně úsměvných pokusů, až po téměř profesionální výrobky a služby. Mezinárodní veletrh fiktivních firem získal záštitu od primátora hlavního města Prahy MUDr. Pavla Béma.

Díky velké účasti na veletrzích je také možno poznat talentované jedince a vidět praktické výsledky jejich samostatné práce. Proto bývají veletrhy často navštěvovány zástupci velkých firem. Stávají se tak i prezentací kvality jednotlivých škol, schopností žáků a dokonce i soukromých firem, které často využívají možnosti zviditelnit se právě spoluprací s vybranou školou či přímo fiktivní firmou.

Pořadatelem Mezinárodního veletrhu fiktivních firem je každoročně firma ANTRE, s. r.o. Jedná se rovněž o žákovskou fiktivní firmu, která byla založena již v roce 1993. První veletrh fiktivních firem se uskutečnil v březnu roku 1994 za účasti téměř 70 tuzemských společností. S každým novým ročníkem přibývalo zkušeností, zájmu veřejnosti a médií, veletrh se stával stále prestižnějším. Od roku 1998 společnost ANTRE, s. r.o., spolupracuje se zahraničními centrálami fiktivních firem, a tak se veletrhy těší stále většímu zájmu i v zahraničí.

13. ročník Mezinárodního veletrhu fiktivních firem se uskuteční 20. - 22. 3. 2007 na pražském Výstavišti. Organizátorem akce bude opět fiktivní firma ANTRE, s. r.o. Pro příští rok přizvala ke spolupráci Obchodní akademii Heroldovy sady.

Informační zdroje:
www.nuov.cz/index.php?page=cefif
www.oakhs.cz

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
38.09 kB
PDF
Příloha 1

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zina Pávišová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Finanční gramotnost