brainstorming
Po dobu dvou minut žáci píší vše, co je napadne k termínu námořní obchod. Své nápady si navzájem přečtou se sousedem v lavici a ze svých zápisků vyberou tři nejvýstižnější. Poté společně přečteme pár příkladů.
řízený rozhovor
Které národy od období starověku až do současnosti vynikaly v námořním obchodu? Co je předpokladem k tomu, aby národ v tomto typu obchodu vynikal? Které zboží se nejčastěji převáželo?
výklad
(Při výkladu učitel ukazuje na nástěnné mapě jednotlivé zeměpisné údaje - co nejvíce se snaží zapojit žáky.)
Evropané zpravidla bohatli obchodními plavbami do známých přístavů a tržišť na východním pobřeží Středozemního moře. Zde se nakládalo zboží z Dálného východu. Přesto se i na Dálný východ plavilo několik neohrožených Evropanů, jedním z nejslavnějších byl i Marco Polo, který své zkušenosti popsal ve svém cestopisu Milion.
Počátkem 15. století však námořní cesty uzavřela turecká říše - Turci začali od námořníků vybírat nemalé poplatky. Proto se Evropané snažili najít jiné cesty, aby se vyhnuli turecké kontrole.
První pokusy učinili Portugalci - plavili se podél atlantického pobřeží Afriky až na jih, ale do Číny a Indie se nedostali. V roce 1485 přišel ke španělskému dvoru mořeplavec, který prohlašoval, že do Indie se lze dostat i cestou na západ - přes Atlantik. Jeho jméno bylo Kryštof Kolumbus...
samostatná skupinová práce s encyklopediemi
Žáci vytvoří čtyřčlenné skupiny. Každý dostane pracovní list (Příloha č. 1), který je zároveň i zápisem z hodiny. Informace doplňují z různých encyklopedií, které mají k dispozici. Ve skupině si rozdělí práci tak, aby ji co nejdříve dokončili.
reflexe
kontrola pracovního listu + volné psaní
Zezadu do sešitu si žáci zapíší, co si v dnešní hodině uvědomili, jaké zážitky si z dnešní hodiny odnášejí, co se jim dařilo - nedařilo atd.
četba některých prací žáků z minulé hodiny (volné psaní):
Na zpětný projektor promítneme obrázek karavely (ofotila jsem loď z encyklopedie a nafotila ji na fólii do zpětného projektoru obr. 1 - viz příloha) - motivace k tématu hodiny.
čtení s předvídáním (Příloha č. 2)
Otázky kladené po přečtení každé pasáže:
reflexe
Doplnění údajů o Kolumbových výpravách do mapky (slepá mapa obr. 2- viz příloha):
deníkový záznam
Žáci si vymyslí jakoukoliv postavu z doby, v níž žil Kryštof Kolumbus (panovník, námořník, americký domorodec apod.). Může se jednat o fiktivní nebo skutečnou historickou osobu. Tato osoba si vede deník.
Žáci dostanou za úkol zapsat jeden deníkový záznam, ve kterém vystihnou okamžik, kdy se tato postava setkala s Kryštofem Kolumbem. Žáci popíší, jak podle jejich názoru na osobu Kolumbus zapůsobil, co si o něm myslela apod.
myšlenková mapa
Žáci se rozdělí do dvou skupin - původní obyvatelstvo Ameriky a Evropané. Poté ještě další dělení do menších čtyřčlenných skupin.
Skupiny vytvářejí myšlenkové mapy:
Informace získávají zaznamenáním údajů z videokazety Zámořské objevné plavby. (Součástí videokazety je i metodický text, který obsahuje přepis komentáře. Bylo by možné jej využít namísto kazety - pro žáky by se nakopíroval a ti by vybrali potřebné informace. Film byl zařazen na samém závěru lekce, aby si žáci uvědomili, že objevení Ameriky přineslo také neblahé důsledky pro americké domorodé obyvatelstvo.)
reflexe
Street law. Skupiny se posadí naproti sobě, na pokyn učitele dostávají první slovo původní obyvatelé Ameriky - vyjadřují, co se jim na plavbách nelíbí. Evropané oponují, dochází k diskusi a vysvětlování. Snažíme se najít konsensus.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025