V 25 členských státech EU žije 450 milionů lidí různých národností, rozdílné kulturní a jazykové příslušnosti. Aby vzájemné soužití bylo pro jednotlivce, státy i Evropskou unii jako celek možné a skutečně přínosné, stává se schopnost komunikovat v cizích jazycích jednou ze základních dovedností evropských občanů. V kontextu Lisabonské strategie je jazykové vzdělávání jednou z priorit, neboť je zřejmé, že výsledky dosažené na poli jazykového vzdělávání ovlivní mnoho dalších oblastí a úrovní života občanů EU.
Evropská komise a Evropská rada klade na jazykové vzdělávání velký důraz, zejména na:
| a) zkvalitnění výuky, b) rozšíření počtu vyučovaných a osvojovaných jazyků a c) rozšíření škály osvojovaných jazyků. |
Nutnost podpory, zkvalitnění a diverzifikace jazykového vzdělávání se odráží i v důležitých rozhodnutích, doporučeních a dalších dokumentech. K těm zásadním patří především Podrobný pracovní program následných kroků k dosažení cílů systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě (přijatý v únoru 2002 Evropskou radou a Evropskou komisí), který uvádí znalost jazyků jako jednu z klíčových kompetencí.
Na potřebě zlepšit základní dovednosti , zejména zavedením výuky nejméně dvou (kromě mateřštiny) dalších jazyků od raného věku se v březnu 2002 shodli představitelé států a vlád členských států EU na zasedání Evropské rady v Barceloně.
Problematikou jazykového vzdělávání v rámci Evropské unie se zabývá Oddělení jazykové politiky Direktorátu vzdělávání a kultury EK.
Současnou činnost tohoto oddělení lze strukturovat do následujících oblastí:
Zprávy iniciované a financované Evropskou komisí. K dispozici jsou zatím 3 zprávy o cizojazyčném vzdělávání (dostupné zde):
Zpráva připravená finskou univerzitou University of Jyväskylä mapuje bilingvní vzdělávání, zejména tzv. CLIL. Zpráva podává informace o současném soustavu a jeho analýzu.
Zpráva připravená britskou univerzitou University of Southampton, která zkoumá přípravu a další vzdělávání učitelů cizích jazyků v Evropě, zahrnuje řadu případových studií a příkladů dobré praxe.
Zpráva o využívání nových technologií a Internetu v oblasti cizojazyčného vzdělávání.
Koordinace práce expertní pracovní skupiny, která se jazykovému vzdělávání věnuje. Skupina se v první fázi své činnosti soustředila na oblasti, ve kterých dochází k výměně příkladů dobrých zkušeností:
Na základě příkladů dobrých zkušeností a několika nedávno zveřejněných studií předložených pracovních skupině, předkládá pracovní expertní skupina Evropské komisi řadu doporučení.
K nejdůležitějším patří doporučení na podporu jazykové rozmanitosti, výuky regionálních a menšinových jazyků a jazyků sousedů, stanovení jasných cílů jazykové výuky pro různé stupně vzdělávacího systému, odstranění překážek, které znesnadňují přechod z primární na sekundární úroveň vzdělávání, podpora různým typům bilingvní výuky (tzv. CLIL), zavedení jasného způsobu hodnocení a certifikace jazykových dovedností, zavedení systému mentorů pro začínající učitele jazyků a konečně zavedení, případně rozšíření, systému vzájemného uznávání kvalifikací pro výuku cizích jazyků.
Pracovní skupina se rovněž vyjadřuje k předkládaným zprávám z oblasti jazykového vzdělávání, například:
ke zprávě o projektu, jehož cílem je poskytnout analýzu společných aspektů procesu vzdělávání učitelů jazyků v různých zemích Evropy a navrhnout budoucí směřování systému vzdělávání učitelů jazyků na evropské úrovni a
k činnosti pracovní skupiny vyvíjející evropský indikátor kompetence v cizích jazycích. V současné době se vyjasňuje, že lingvistickou kompetenci bude nutné měřit nikoliv na konci povinné školní docházky, neboť získaná data z jednotlivých zemí by nebyla, ale že je třeba stanovit konkrétní věk, ve kterém testování bude provedeno. K získání údajů nezbytných pro vývoj indikátoru kompetence v cizích jazycích, a to včetně získání odborníků a vytipování instituce, která test vyvine, zadá a vyhodnotí; byla vypsána výběrová řízení.
V oblasti měření kompetence v cizích jazycích však je řada nejasných a sporných bodů, na kterých se bude třeba dohodnout (např. kolik cizích jazyků bude test zahrnovat, jak bude početně omezen výběr poskytovatelů vzdělávání v cizích jazycích, jak bude omezena cílová skupina, které jazykové dovednosti budou testovány). Z uvedených důvodů vyplývá, že úkol je velice náročný a vyžádá si hodně času. Je tedy možné, že indikátor nebude k dispozici o mnoho dříve něž před rokem 2010, což je termín, do kdy je rozpracován program plnění cílů Lisabonské strategie v oblasti vzdělávání. Nicméně první kroky už byly učiněny.
Akční plán na podporu jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti na léta 2004-2006 zveřejnila Evropská komise 24.července 2003. Při jeho přípravě vycházela z výsledků veřejných konzultací.
Akční plán identifikuje tři hlavní oblasti, do kterých by měly směřovat navrhované aktivity:
| c) celoživotní vzdělávání, d) zkvalitnění jazykové výuky e) vytváření prostředí příznivého pro jazykové vzdělávání. |
Plán také obsahuje návrhy konkrétních opatření a činností na období 2004-2006. V roce 2007 plánuje Evropská komise vyhodnocení všech aktivit, které v rámci Akčního plánu proběhly (mj. formou zprávy předané Evropské radě a Evropskému parlamentu).
Členské státy budou v roce 2007 podávat zprávu o tom, jak se s klíčovými úkoly vyrovnaly, a to v rámci svých vlastních iniciativ a zdrojů, ale i s využitím nabídky stávajících programů EU: Socrates, Leonardo da Vinci, Comenius, Lingua, Grundtvig, dále zapojením do nejrůznějších partnerských programů, sympozií, konferencí atd. Akční plán je dostupný zde.
Priority stanovené Akčním plánem v jednotlivých oblastech:
začít s jazykovou výukou v raném věku
v průběhu středního vzdělávání ukončit získání základních jazykových dovedností, které budou dále rozvíjeny v programech celoživotního učení, využít programů Socrates/Comenius a dobrých zkušenosti z oblasti tzv. bilingvního vyučování (CLIL)
pokračovat v jazykovém vzdělávání v programech vysokých škol a zahrnout do nich studijní pobyty v zahraničí (měly by být alespoň jednosemestrální)
v oblasti vzdělávání dospělých rozšířit nabídku možností jazykového vzdělávání
věnovat péči žákům se zvláštními potřebami
využití stávajících a v rámci programu Socrates a Leonardo da Vinci stále vznikajících užitečných nástrojů, které pomáhají vytvářet správnou vazbu mezi mateřštinou a cizím jazykem a které rozvíjejí celou škálu komunikativních schopností žáků, pomáhají jim využívat podobností mezi jazyky a mohou vést k rozšíření některých částečných jazykových dovedností;
využití osobních kontaktů, informačních a komunikačních technologií a elektronického učení, rozšíření spektra osvojovaných jazyků;
v oblasti přípravy učitelů jazyků usilovat o harmonizaci programů připravujících učitele, rozšíření sítě vzájemných kontaktů mezi učiteli, a to na národní, regionální i místní úrovni; pozornost by měla být věnována uvádění do praxe výsledků výzkumu v pedagogické oblasti, výměně zkušeností, inovaci a šíření poznatků a příkladů dobré praxe;
pro zajištění kvalitních učitelů je třeba využít výměn pedagogů z členských, zejména sousedních, států a odstranit některé překážky právního charakteru, které tuto výměnu znesnadňují;
větší rozšíření by měla doznat příprava učitelů na výuku nejazykových předmětů prostřednictvím cizího jazyka.
V oblasti hodnocení a zkoušení předloží Komise brzy návrh na obsah a způsob periodického testování jazykových dovedností, které poslouží ke stanovení nových indikátorů jazykové kompetence, neboť, jak konstatovalo zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002, neexistence indikátorů je vnímána jako velký nedostatek.
Při hodnocení jazykových kompetencí navrhuje Akční plán vycházet ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (vydala v roce 2001 Rada Evropy) a využít dobrých zkušeností s Evropským jazykovým portfoliem (EJP), které podporuje celoživotní jazykové vzdělávání a pomáhá občanů rozvíjet a adekvátně hodnotit úroveň jejich jazykové dovednosti . EJP má být i součástí chystaného Europasu.
Zde se hovoří o nutnosti vytvářet příležitosti pro jazykové vzdělávání, podporovat jazykovou rozmanitost, zvláštní pozornost věnovat menšinovým jazykům na všech úrovních života společnosti. Jde např. o aktivity a opatření, která by poskytla větší prostor filmům v cizím jazyce s cizojazyčnými titulky, rozšířila dostupnost Internetu, využila různých turistických projektů, přeshraniční spolupráce, partnerských projektů atd. V oblasti školství pak lze využít iniciativy Rady Evropy, kterou je Evropský den jazyků (26. září), dále pozitivních výsledků Evropské jazykové ceny (The Label) a zefektivnit způsoby motivování občanů k celoživotnímu učení se jazykům.
Ve druhé části nabízí Akční plán náměty k dosažení stanovených cílů a uvádí konkrétní dostupné aktivity. Tato část obsahuje celkem 45 návrhů. Protože každý stát má jinou výchozí pozici, jiné možnosti a jiné zkušenosti, je třeba využívat zmíněné aktivity pouze jako doplňkové k iniciativám jednotlivých států.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR .
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
