Projekt integrované tematické výuky na téma „globální problémy“

Cílová skupina: 20 - 30 žáků 8. či 9. třídy ZŠ či studentů SŠ

Časový harmonogram:

• 1. jedna hodina na výběr nosné myšlenky projektu
• 2. šestihodinový projekt

Prostor - přístup do knihovny a na internet, 6 - 10 pracovních stolů (jeden stůl na jednu trojici žáků) po obvodu učebny + volný prostor uprostřed

Úvod - východisko

Učitel od začátku školního roku cílevědomě vytváří příležitosti, jak žáky do tématu vtáhnout (např. diskutuje se žáky nad aktuálním děním, pracuje s informačními zdroji apod.) a čeká, až pro dané téma uzraje správný čas. Pak nabídne žákům projekt na „vybrané" téma - v tomto případě to jsou „globální problémy". Týden před realizací projektu si žáci z předložených výroků vyberou jeden jako nosnou myšlenku svého projektu.
(Poznámka: např. s pomocí aktivity hledání priorit skupiny).

Výroky - příklady:

„Rozvojová pomoc je morální povinností všech rozvinutých států včetně ČR"
„Volný trh světový obchod je příčinou vzniku mnoha globálních problémů"
„Bez ochoty a vůle spolupracovat na řešení globálních problémů je jejich řešení nemožné"

„Nejsi-li na straně řešení, pak jsi na straně problému!"

„Řešení globálních problémů by nestálo více peněz, než se vydává za zbrojení"
„Zemi nedědíme od svých rodičů, ale půjčujeme si ji od svých dětí"
„Žijme tak, aby se příští generace měli alespoň stejně tak dobře jako my"
(Poznámka: žáci mají i možnost si naformulovat svoji vlastní nosnou myšlenku)

Žáci si jako nosnou myšlenku svého projektu vybrali výrok:

„Nejsi-li na straně řešení, pak jsi na straně problému!", podle které projekt nazvali: „Mysli globálně, jednej lokálně!"

Cíle projektu:

• • žáci vlastními slovy definují pojem globální problém a popíší alespoň 5 globálních problémů včetně jejich vzájemných souvislostí
  • žáci vytvoří plakát k vybranému globálnímu problému, na kterém analyzují konkrétní informace (dle předem zadaných kritérií) vyhledané z předložených zdrojů
  • žáci vyjmenují alespoň 5 činností, kterými by mohli přispět k řešení globálních problémů
  • žáci si sami vyberou a naplánují alespoň jednu reálnou činnost, kterou ještě nedělají a kterou by mohli osobně přispět k řešení vybraného problému, jíž budou schopni zahájit do půle roku
  • žáci si ve skupině rozdělí potřebné role tak, aby se každý na tvorbě produktu podílel
  • žáci porovnávají různé zdroje informací a posuzují důvěryhodnost jednotlivých zdrojů

Postup

1. krok: Společné nastavení pravidel, formulace kritérií hodnocení (vycházejících z cílů projektu!) a jejich zápis na velký arch papíru včetně vyvěšení v učebně.
2. krok: Evokace - volné psaní na téma: „Když slyším „globální problém", tak se mi vybaví..." a společné čtení některých volných psaní.
(Poznámka: pravidla všech aktivit jsou zapsány na velké archy papíru a vyvěšeny v učebně na dobře viditelném místě).
3. krok: Evokace - brainstorming na téma: „Jaké znáte globální problémy?" včetně zápisu všech nápad ze strany žáků na tabuli.
4. krok: Rozdělení žáků do trojic podle kritéria: „Vytvořte trojice tak, aby v každé trojici byl alespoň jeden chlapec a jedna dívka." Vytváření trojic předchází seznámení s úkolem a rolemi, které budou pro splnění úkolu potřeba. Zadání úkolu i role s popisem činností jsou zapsány na tabuli či velký arch papíru a vyvěšeny v učebně.
5. krok: Každá trojice si vybrala jeden z uvedených globálních problémů (Poznámka: problémů bylo více než je počet trojic).
6. krok: Uvědomění si významu - zadání úkolu pro každou trojici: „V následujících 2 hodinách vytvořte plakát dle zadaných kritérií k tématu vybraného globálního problému s využitím následujících zdrojů (literatura, internet, tisk, jiný učitel aj.)."
(Poznámka: rozdělení kritérií na „povinná" a „doporučená" provedli žáci s ohledem na název a cíle projektu).

Mezi povinné položky (kritéria) plakátu žáci zařadili:

• výstižný název, datum a jména autorů
• motto, citát či báseň k tématu
• plakát je psán čitelně, velikost písma je minimálně 5 cm
• stručný popis vybraného problému
• jaké jsou možnosti řešení daného problému
• co může udělat každý z nás ve prospěch řešení
• grafika - fotografie, obrázek, mapa, graf, schéma, 3D výtvor apod.
• volný prostor ¼ plakátu na „myšlenkovou mapu" souvislostí a vzájemných vazeb s ostatními problémy - tu žáci vytvoří na základě výstupů z aktivity hledání souvislostí
• přehled/citace použitých zdrojů „dle platných norem" (u www stránek: odkaz + název organizace, která je zřizuje, případně jméno autora)

Mezi doporučené položky plakátu žáci zařadili:

• Jaké jsou základní tři příčiny vzniku vybraného problému?
• Jak to vypadalo s vybraným problémem před 100 lety a jak to asi bude vypadat za 100 let, pokud se problém nebude řešit a pokud se bude řešit?
• Jaké dopady má vybraný problém na Zemi a jaké přímo na nás?
  (Poznámka: kritéria a pravidla všech aktivit jsou zapsány na velké archy papíru a vyvěšeny v učebně na dobře viditelném místě).

7. krok: Každá skupina má 5 minutovou prezentaci ke svému plakátu. Žáci si sami nastavili kritéria pro prezentace:

• na prezentaci se podílejí všichni členové trojice
• prezentace není čtená, na pomoc žáci mají pouze svůj zpracovaný plakát
• v rámci prezentace žáci vytvoří prostor na dotazy

Následovala diskuse s důrazem na zdroje informací a jejich důvěryhodnost a hodnocení výstupů (plakátů a prezentací) jednotlivých skupin vzhledem ke kritériím.

8. krok: Žáci zviditelňovali vzájemné vazby, vztahy a souvislosti pomocí klubíček vlny - aktivita hledání souvislostí a následovala diskuse. Nalezené souvislosti žáci zpracovali do myšlenkové mapy, která je součástí výstupu, případně mohou nalepit vyplněný formulář z aktivity hledání souvislostí na vyhrazené místo plakátu.

9. krok: Reflexe - volné psaní na téma: „V průběhu projektu mě velmi zaujalo a oslovilo..." a společné čtení některých volných psaní.
(Poznámka: volná psaní a fotografie všech výstupů si každý žák uložil do svého portfolia - v případě fotografií lze využít individuálního elektronického portfolia, na které má každý žák přístup v rámci webových stránek školy).

10. krok: Reflexe - zadání domácího úkolu: „Vyber si a naplánuj, co bys mohl (a) ve svém životě do půl roku změnit ve prospěch řešení některého z globálních problémů (musí to být něco, co ještě neděláš!) a zapiš to na předložený papír."

Pak každý žák dostal obálku, na kterou napsal své jméno, do které úkol vložil a zalepenou ji druhý den předal učiteli.

11. krok: Po půl roce každý žák obdržel obálku se svým jménem. Následovala diskuse na téma:

• komu se podařilo úkol splnit
• s jakými problémy se potýkal
• jak reálný úkol si kdo dal
• co by mu/jí pomohlo, aby úkol splnil
• jaký úkol by si vybral dnes apod.

Hledání priorit skupiny

Doporučená délka trvání: 30 min

Prostředí: běžná učebna - skupina sedí na židlích v kruhu

Pomůcky: stojan s velkými archy papíru, samolepící štítky (3 ks na jednoho účastníka), fixy, sada výroků na konkrétní téma napsaných na velkém archu papíru

Postup:

1. Každý účastník se seznámí se sadou výroků napsaných na velkém archu papíru. Během deseti minut si z této sady vybere 1 - 3 výroky, které osobně považuje za prioritní.

2. Pak účastníci vytvoří dvojice (případně trojice) - zpravidla podle toho, jak vedle sebe sedí. Vtěchto skupinkách mají dalších deset minut na to, aby se po vzájemné diskusi shodli na 1 - 3 výrocích, které společně považují za prioritní.

3. V další fázi se tyto skupinky spojují ve větší skupiny (po 4 - 6 ti účastnících) a v dalších deseti minutách mají opět vybrat 1 - 3 výroky, na kterých se vzájemně shodnou.

4. Po této fázi jednotlivé skupiny prezentují (příp. i komentují) svá rozhodnutí, vedoucí označuje v seznamu názvy vybraných výroků. Po prezentaci každé skupiny následuje prostor pro dotazy, připomínky, vyjádření nesouhlasu ap. ze strany ostatních skupin. Pokud stejný výrok preferuje i jiná skupina, udělá vedoucí u jeho názvu na flipchartu čárku, aby bylo zřetelné, že tento výrok vybralo více skupin. Vtéto fázi si skupina vytvoří seznam priorit, který je již daleko užší než původní sada výroků.

5. Každý účastník obdrží "tři hlasy" v podobě tří samolepících štítků a z vytvořeného seznamu priorit vybere tři výroky, které osobně (avšak teď na základě zkušeností z proběhlých diskusí) považuje za prioritní. Svůj hlas - dle níže uvedených pravidel - přidělí danému výroku tak, že k jeho názvu ve vytvořeném seznamu nalepí samolepící štítek.

Pravidla:

• každý účastník má pouze tři hlasy
• jedné prioritě může účastník dát 1 - 3 hlasy
• každý účastník má právo 1 - 3 hlasy neudělit

Vedoucí sečte všechny individuální hlasy a určí tím pořadí priorit celé skupiny. Následuje diskuse nad vzniklým pořadím.

Upraveno dle zdroje: SELBY, D., PIKE, G.: Globální výchova

Volné psaní

Pravidla:

• Polož tužku hrotem na papír a piš, co tě napadá k danému tématu.
• Neplánuj si dopředu, co a jak budeš psát. Prostě piš.
• Nevracej se v průběhu psaní k tomu, co už jsi napsal, nevylepšuj to, neopravuj.
• Nenech se brzdit ve svých nápadech nejistotou, jak se co píše - při volném psaní je dovoleno chybovat. Nikdo ti nesmí chyby ve volném psaní vytýkat. Až budeš s textem dále pracovat, opravíš a vylepšíš ho i po formální stránce.
• Piš po celý stanovený čas - nepřestávej psát, i když máš dojem, že už tě nic nenapadá.
• Když tě vážně nic nenapadá, můžeš si vypomoci tak, že napíšeš např. „Co bych ještě mohl napsat k našemu tématu?" nebo „Jak bych teď mohl v tématu pokračovat?" apod.
• I když píšeš tyto nebo jiné pomocné věty, snaž se myslet na téma a vrátit se k němu.
• Nemusíš psát rychle. Piš svým běžným tempem. Nepřestávej psát.
• Volné psaní píšeš výhradně pro sebe. Rozhodneš se sám, zda ho přečteš druhým nebo vyvěsíš nebo budeš jinak publikovat, anebo zůstane jen pro tebe.

Zdroj: kurz „Čtením a psaním ke kritickému myšlení"

Brainstorming

Pravidla:

• každý nápad je přijatelný, i kdyby se zdál být nesmyslný, nepravdivý, mylný...
• všechny nápady se zapisují
• čím více nápadů, tím lépe
• je dobré rozvíjet myšlenky všech účastníků

Postup:

• napište téma nebo otázku na tabuli
• vyhlaste oficiálně pravidla pro navození atmosféry a stanovte časový limit, obvykle od 3 do 10 minut
• požádejte účastníky o jejich nápady, myšlenky a asociace
• pro rozběhnutí můžete uvést několik příkladů
• podporujte skupinu a jemně reformulujte jejich nápady - např. slovy: „mohu to zapsat takto...?"
• v případě, že se nápady opakují, vyzývejte účastníky k příkladům z jiného úhlu pohledu
• s výsledky brainstormingu dále pracujte

Zdroj: kurz „Čtením a psaním ke kritickému myšlení"

Hledání souvislostí

Stručný popis

Diskusní aktivita, při které účastníci zjistí a objeví vzájemnou provázanost daných či nalezených informací (problémů, jevů, dějů ap.).

Doba trvání: 60 min¨

Prostředí: běžná učebna - skupina sedí na židlích v kruhu, projekční plocha a možnost přitemnění místnosti

Pomůcky: 20 papírových lístků A5, literatura a jiné informační zdroje; na dvojici (trojici) účastníků pak: jeden hrací formulář, jedny pevné desky se skřipcem, samolepící štítek, popisovač a klubíčko vlny (vítané je, pokud každá dvojice/trojice má jinou barvu vlákna).

Postup

1. Vedoucí dá každé dvojici (trojici) formulář na pevných deskách se skřipcem a poskytne výrazné psací potřeby (popisovače).

2. Jednotlivé dvojice (trojice) si do svého formuláře přepíší název vybraného problému do kolonky „vybraný problém" tak, aby byl dobře viditelný.

3. Vedoucí vyzve jednotlivé dvojice (trojice), aby si mezi sebou rozdělili dvě (příp. tři) role - stojící vyjednavač a pohyblivý vyjednavač, případně zapisovatel.

Role účastníků při „hledání souvislostí"

Stojící vyjednavač - postaví se do kruhu, který tvoří ostatní stojící vyjednavači, a drží před sebou desky s formulářem tak, aby na něj bylo z kruhu vidět.

Pohyblivý vyjednavač - obdrží samolepící štítek, na který si napíše problém, který reprezentuje a viditelně si jej nalepí na oděv. Současně obdrží klubíčko vlny, které ováže „svému" stojícímu vyjednavači kolem pasu.

Zapisovatel - stojí po boku stojícího vyjednavače a zapisuje nalezené souvislosti do hracího formuláře - v případě rozdělení účastníků do dvojic má roli zapisovatele stojící vyjednavač!

1. Pohyblivý vyjednavači se i sklubíčkem vlny vydají kněkterému zostatních/volných stojících vyjednavačů a začnou spolu diskutovat, zda problémy, které představují, spolu nějak souvisejí. Pokud najdou souvislost, stojící vyjednavač vše zapíše do formuláře a pohyblivý vyjednavač omotá kubíčko kolem pasu stojícího (vlákno musí být napnuto!). Pak se vydá i sklubíčkem kjinému stojícímu vyjednavači a vše se opakuje...

2. Každý pohyblivý vyjednavač by měl nalézt alespoň 5 různých souvisejících problémů. Po signálu vedoucího (zazvonění) se vrátí ke „svému" stojícímu vyjednavači.

3. Po uplynutí potřebného času vznikne uprostřed kruhu hustá síť souvislostí a vazeb. Vedoucí požádá stojící vyjednavače, aby si opatrně sedli na židli, kterou jim jejich pohybliví vyjednavači přisunou.

4. Nastává diskuse nad vzniklou sítí, hledají se zajímavé souvislosti, nečekané souvislosti, případně problémy, mezi kterými souvislosti nalezeny nebyly. Dobré je rozvinout i diskusi o tom, jak jednotlivé problémy ovlivňuje každý znás.

5. Nakonec nastává fáze, kdy pohybliví vyjednávači síť opět rozmotají do původních klubíček.

Poznámky a doporučení:

• Při prezentacích je nutné hlídat čas - dobré je, když po dvou minutách vedoucí zazvoní na zvonek (triangl), což je pro danou dvojici znamení k dokončení věty či myšlenky.
• Zajímavé a plodné diskuse je lépe neukončovat - proto je dobré mít určitou časovou rezervu
• Cílem aktivity je zviditelnění toho, že jednotlivé problémy jsou propojeny ve složitou mnohavrstevnou síť vzájemných vztahů a souvislostí a že je proto nelze řešit odděleně.
• Je velmi vítané, pokud klubíčka mají výrazné a odlišné barvy. Vhodnější jsou silná vlákna.
• Je přehlednější (nikoli nutné), pokud se pohyblivý vyjednavač po každém nalezení vazby vrací ke svému stojícímu vyjednavači, omotá jej a opět se vydá kjinému stojícímu vyjednavači - síť je sice přehlednější, ale je k tomu potřeba více času i větší klubíčka/delší vlákna.
• Při rozmotávání sítě je dobré pohyblivým vyjednavačům povolit přetržení vlákna stím, aby jej opět navázali - uzlíky na vláknu při aktivitě nevadí.
• Při závěrečné diskusi je dobré mít na paměti i nepřímé souvislosti - zejména vpřípadech, kdy se přímá souvislost dvou problémů nenajde (př.: pokud se nenajde souvislost mezi problémy A a B, ale najde se souvislost mezi problémy A a C i mezi B a C, pak problém A přes problém C souvisí sproblémem B a naopak).
• Aktivita má univerzální použití a záleží jen volbě vhodného tématu - je jen nutné pamatovat na to, že touto aktivitou chceme zejména zviditelnit síť vzájemných vztahů a souvislostí.

Upraveno dle zdroje: SELBY, D., PIKE, G.: Globální výchova

Hledání souvislostí - formulář: