Většina z nás ráda chodí do přírody - ať už na několikadenní túry do hor, nebo jen na krátké vycházky do okolí svého bydliště. Napadlo vás však, že v místech, která procházíte třeba i denně do práce, mohou být ukryté poklady? Tento článek má za úkol přiblížit relativně novou celosvětovou hru Geocaching (z angl. Geo-skrýše), jejíž součástí se snadno můžete stát i vy.
 |
| 1. Poklad nalezený v Krkonoších |
Celý princip hry Geocaching je postaven na navigaci pomocí amerického systému GPS NAVSTAR. Po třech oběžných drahách nad Zemí obíhá celkem 32 družic, pomocí kterých GPS přijímač vypočítá naší polohu na Zemi s přesností na několik málo metrů. Ne vždy tomu však tak bylo. GPS NAVSTAR je vlastněn a provozován Americkou armádou a do roku 2000 byla do signálu pro civilní uživatele vkládána záměrná chyba v řádu stovek metrů, která znemožňovala kvalitní navigaci po souši. 1. května 2000 americký prezident Bill Clinton tuto záměrnou chybu odstranil, a tímto datem můžeme považovat Geocaching za zahájený - již 2. května Dave Ulmer založil první „cache" (skrýš, poklad). Během prvního měsíce trvání hry bylo ukryto 21 „keší" (počeštěné slovo cache). Ke dnešnímu dni je celosvětově registrováno přes 800 tisíc keší, z toho necelých 13 tisíc v rámci České republiky.
A na jakém principu tato hra funguje? Poklady jsou většinou umístěny na místech, ke kterým má zakladatel kešky vztah, nebo jsou nějakým způsobem zajímavá (památná místa, vyhlídky, historické události, natáčení filmů a pohádek, významné stromy). Na vybraném místě je poté uložen vlastní poklad, který může mít velikost krabičky od sirek (na veřejných a frekventovaných místech) až po kešky velikosti plastového sudu - nejběžnější je však velikost „krabičky na svačinu". Do krabičky je poté vložen tzv. logbook - notýsek do kterého se zaznamenávají návštěvy jednotlivých kačerů (z angl. cachers) a několik drobností pro výměnu. Při zakládání se do pokladu většinou vkládá i nějaká hodnotnější věc pro prvního nálezce - tzv. FTF (z angl. First To Find). Souřadnice skrýše jsou poté zaměřeny pomocí metody GPS a informace o kešce jsou publikovány na stránkách www.geocaching.com. Autor na stránky svého pokladu přidá informace pro příchozí kačery. Tam uvede popis místa, případně nějaké pověsti či legendy, historii, zajímavosti a hlavně návod, jakým způsobem můžeme ukrytý poklad najít. Na stránce mohou být fotografie z místa, popřípadě nějaká nápověda pro nalezení skrýše. GPS naviguje s přesností cca 10 metrů a v místech se špatným družicovým signálem (hustý les, údolí, skály) je tato přesnost ještě horší. Tyto nápovědy slouží k nasměrování kačerů správným směrem (např. kořeny dubu, ve zdi 1m nad zemí). Na stránce jsou i tzv. logy - záznamy od kačerů, kteří poklad našli již před vámi. Z těchto zápisků se dá mezi řádky vyčíst další nápověda pro úspěšný odlov pokladu.
 |
| 2. Ukázka velikostí cache - z wiki.geocaching.cz |
Existuje několik typů pokladů a každý tento typ se loví (= slangový výraz pro hledání pokladu) jiným způsobem. Tento seznam zahrnuje nejčastější typy pokladů. O dalších typech je možné se dočíst na www.geocaching.com.
Jak se staneme kačery a vyrazíme na geo-odlov pokladů? Velmi snadno! Pro hledání pokladů potřebujeme GPS přijímač, který je v dnešní době dostupný prakticky všem. Turistické přijímače se dají pořídit za cenu několika tisíc (použité ještě levněji), GPS je v dnešní době součástí mobilních telefonů a jiných technických „hraček" a s určitou trpělivostí se dají využít i navigace určené pro automobily.
 |
| 3. Stanoviště mystery-cache - šifra ukrývá souřadnice dalšího stanoviště |
Abychom mohli získat polohu a informace o vybraných keškách, musíme se zaregistrovat na www.geocaching.com. Návod na registraci, vyhledání cíle našeho hledání a zapsání úspěšně odlovené cache je uveden v instruktážních videích.
Jdeme hledat poklad, tak jak na to? Před začátkem naší zlatokopecké výpravy je potřeba se na výlet malinko připravit. Do GPSky nahrajeme souřadnice pokladu (u multi-cache prvního stanoviště) a důkladně si přečteme listing (stránka s informacemi o kešce). Je dobré si listing vytisknout a vzít s sebou - obzvláště, pokud se chystáme na multi nebo mystery cache. V listingu jsou totiž uvedeny důležité informace, kterak postupovat při výpočtu souřadnic dalších stanovišť. Vhodnou pomůckou jsou i logy (záznamy) lidí, kteří poklad našli před vámi. Do batohu bychom si měli přibalit i nějakou drobnost, kterou do pokladu vložíme. Mělo by se však jednat o věc, která buď s danou keškou souvisí (tematicky zaměřené poklady - např. staré mince, čertovsky laděné předměty), nebo které nalezený poklad obohatí. Platí totiž nepsané pravidlo, že do pokladu vždy vložíme věc vyšší hodnoty, než kterou si z pokladu bereme, i když se jedná o drobnosti. Hodnota věcí v kešce činí z Geocachingu opravdové hledání pokladů! Poklady hledají lidé různých věkových skupin, proto bychom do nalezené kešky neměli dávat nože, tabákové výrobky, výbušniny a dále pak jídlo a věci podléhající vlhku.
 |
| 4. Poklady v okolí Chomutova. Smajlíkem jsou označeny již odlovené kešky - z www.geocaching.com |
Předtím, než vyrazíme na cestu, bychom také měli nastudovat mapu (postačí ta na www.geocaching.com - viz Obrázek 4). GPS navigace nám bude ukazovat nejkratší možnou cestu (tzv. přímo za nosem), které však nemusí být nejrychlejší a nejpohodlnější. Ale i prolézání houštin a brodění potoka patří ke krásám Geocachingu. Některé poklady jsou určeny pouze pro noční odlov. Znamená to tedy, že abychom byli úspěšní a nelezli všechny indicie (fosforeskující nápisy, odrazky), musíme jít lovit poklad za tmy.
 |
| 5. Návštěvní kniha - tzv. logbook |
Po splnění všech úkolů a absolvování strastiplné cesty se dostáváme na místo, kde nám GPS navigace ukazuje 5 m do cíle. Jásáme a nyní již poklusem pokračujeme na bod určení. K našemu zklamání však na místě, kde nám GPSka ukazuje 0 m do cíle, je pouze tráva a po pokladu ani vidu ani slechu. Opět musíme brát v potaz přesnost technologie GPS - ten kdo poklad schoval, zaměřil souřadnice s přesností na 5 m. V okamžiku, kdy poklad hledáme my, máme také přesnost 5 m, ale družice mají jinou konstelaci a tudíž i naše přesnost 5 m může být úplně „na druhou stranu". Nyní se dostáváme do role opravdových hledačů pokladů a začínáme prohledávat každou skulinku ve skále a kořeny stromů v okolí 10 m. Pokud dlouho nemůžeme nic najít, přijde nám k duhu nápověda (angl. hint), uvedená v listingu kešky. Při hledání si však musíme počínat absolutně obezřetně!! Nechceme, aby nějaký mudla1 viděl, kde jsme našli poklad, a kam ho opět schováváme. Hrozilo by pak, že by poklad byl znehodnocen, případně zničen a rozkraden. Pokud je okolí frekventované, tak je vhodné hledání pokladu maskovat např. rozložením rodinného pikniku, nebo opravou prasklé duše kola. Když je poklad nalezen, zapíšeme svou návštěvu do logbooku - k zápisu můžeme připojit nějakou veselou příhodu z cesty a samozřejmě, že zapíšeme to, co do pokladu vkládáme a co si z něj bereme. V pokladu můžeme také nalézt putovní předměty - Travel bugs (Cestovní brouci) a Geocoins (Geo-mince), které můžeme přirovnat k putovní koruně Rychlých Šípů. Tyto putovní předměty cestují od pokladu k pokladu a o jejich poslání a již prošlé cestě se můžete dozvědět více na stránkách www.geocaching.com - nejsou tedy určeny pro výměnu! Na odchodu musíme kešku uložit na původní místo a zamaskovat tak, jak byla při našem příchodu. Po návratu domů musíme ještě zalogovat (zapsat) naší návštěvu na internetové stránce nalezeného pokladu. Můžeme tam napsat to samé co do logbooku a navíc přiložit několik fotografií. Pokud jsme z kešky vzali i nějaký putovní předmět, je třeba zalogovat jeho vyjmutí. Námi napsaný komentář je ihned zaslán i majiteli pokladu, který se může zaradovat z další návštěvy jeho oblíbeného místa.
 |
| 6. Okomentovaná stránka pokladu Neznámý pramen z www.geocaching.com |
Proč vyrážet na geo-odlov s dětmi? Když vyrazíme s dětmi na procházku do parku s GPSkou a s tím, že budeme hledat poklad, tak se téměř v každém probudí srdce dobrodruha a z relativně nudné vycházky se stane adrenalinový zážitek. Geocachingem můžeme obohatit výlety do přírody, kdy hledání pokladů může posloužit jako motivační faktor. V databázi na domovských stránkách Geocachingu existuje mnoho mutli-keší, u kterých děti budou rády plnit zadané úkoly a ještě mají výchovný charakter. Jedná se zejména o multi-keše situované do příměstských parků, kde děti plní úkoly typu: spočítej sloupy, urči stromy, změř vzdálenost. Další pěkné multi-keše jsou (tajnou) součástí naučných stezek. Na každém stanovišti děti musí z informačních tabulí vyčíst určité informace, které jim v závěru dopomůžou nalézt hledaný poklad. Ze zkušeností však vyplývá, že je vhodnější hledat poklady v menších skupinkách - jednak s ohledem k množství GPS přijímačů, ale také k hluku, která hledající skupina produkuje.
Při navigaci s GPS si děti osvojí nejen práci s touto technickou pomůckou, ale také se dostanou do lehkého kontaktu s kartografií. Naučí se práci s mapou a vyzkouší si orientaci v terénu a v prostoru. Turistický GPS přijímač obsahuje i kompas - děti si tak v přírodě mohou vyzkoušet určování světových stran.
S mými dětmi (toho času 4. třída) jsem s Geocachingem začala ve škole v přírodě. V rámci vlastivědy a nauky o mapách jsme si pro děti připravili seznámení s GPS přijímači. Nejlepší forma výuky je v tomto případě praktická ukázka. Pro děti jsme si připravili jednoduchou hru „na hledání pokladu" (bonbóny schované kousek za ŠvP). Během hledání sladké odměny si děti vyzkoušely orientaci a pohyb v mapě, určování světových stran a základní funkci GPS přístroje - navigování k cíli.
 |
| 7. Nalezený poklad s putovním předmětem |
Tento nácvik hledání geo-keší sklidil u dětí velký úspěch a následující den jsme se mohli hromadně zapojit do hledání „opravdových pokladů". S naší skupinou jsme vyrazili na multinu (multicache), která je ukrytá v okolí Sklárny. Úkoly nás provedly po naučné stezce v okolí ŠvP Sklárna a pro získání výsledných souřadnic děti musely hledat odpovědi na záludné otázky na tabulích rozmístěných podél celé naučné stezky. Děti se formou hry seznámily s faunou a flórou žihelských lesů, historií této oblasti a ještě prošly okruh o délce bezmála 8 km. Po sestavení výsledných souřadnic jsme však mezi kameny hledali bezvýsledně a poklad zůstal naším očím skryt.
Neúspěch však ke hledání keší patří, proto jsme několik dní nato vyrazili hledat další poklad, tentokráte ukrytý u kapličky sv. Jiljí nedalo Tisu u Blatna. Mise byla úspěšná, děti se mohly zapsat do logbooku, vložit do pokladu drobnosti, které si předtím připravily a u kapličky si přečetly pověst o sv. Jiljím. Z této keše jsme si odnesli putovní předmět nazvaný „Klíčník". Již dva roky putuje po ČR, tak i my jsme přidali další klíček a pustili ho opět do oběhu.
 |
| 8. Pirátský poklad |
Naší další výpravou byl výlet do Krušných hor, abychom zde odhalili tajuplný a legendami opředený poklad Opičího krále. Začátek naší cesty za pokladem byl v Krásné Lípě. Zde byly vytvořeny čtyři hledačské týmy, rozdány GPS přijímače (naše ZŠ vlastní pro tyto účely 4 GPS přijímače) a přednesen důležitý úvodní briefing. Protože hledání pirátského pokladu není žádná snadná záležitost, všechny týmy musely projít několik lokací, aby mohly sesbírat potřebné indicie pro nalezení truhly s pokladem. Tematicky byly všechny tyto lokace umístěny do oblasti hraničního opevnění z 2. světové války, tak se hledači seznámili i s nedávnou československou historií. Truhla s pokladem však byla bezpečně nalezena dvěma geo-děvčaty (Markétka a Nasťa) a lovci pokladů mohli slavit. Dle legendy o Opičím králi se musí truhla s jeho pokladem opět naplnit mincemi, aby jeho bídná duše našla konečný klid. Nikdo však nesmí z truhlice žádnou minci odnést, nebo by ho duch Opičího krále přišel strašit. Po úspěšně nalezeném pokladu následovala zasloužená přestávka na svačinu a hry v přírodě.
 |
| 9. Zapisování do logbooku |
S dětmi vyrážíme hledat poklady poměrně často - buď jako součást výuky, kdy se snažíme o tematické sladění kešky s probíranou látkou, nebo s pohybem v přírodě. Občas vyrážíme s dětmi hledat poklady i o víkendu. Jedná se většinou o celodenní akce, které mají charakteru skautského výletu. V rámci těchto akcí, které jsou určeny především pro děti s opravdovým zájmem o přírodu a Geocaching, kombinujeme pohyb na čerstvém horském vzduchu s hledáním pokladů, vařením v přírodě a dalšími aktivitami. Děti mají tyto hledačské výpravy do Krušných hor velmi rády a bez menších problémů zdoláváme i vzdálenosti přes 30km.
Jako každý správný geo-tým máme i my svůj třídní travel bug. Jmenuje se Tygr na útěku a na svobodu jsme ho vypustili v červnu 2009. Od té doby procestoval pěkný kousek Evropy a nyní čeká na svého nálezce kdesi v Jižní Anglii.
1 Mudlové jsou lidé, kteří o Geocachingu nic nevědí. Pojmenování je převzato z knížek o Harry Potterovi, kde mudlové byli lidé, kteří nepatřili do kouzelnické komunity a o její existenci neměli ani tušení.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
