Odborný článek

Moje krajina

20. 4. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Petra Šebešová

Anotace

Co pro mladší žáky vůbec znamená krajina? V průběhu terénních programů zaměřených na téma krajiny se ukázalo, že pro mladší žáky je vnímání krajiny jako celku obtížné a abstraktní. Uvedený příspěvek se snaží ve formě strukturované procházky po okolí školy přivést žáky k vnímání okolí všemi smysly a k reflexi toho, co pro ně krajina jejich domova znamená. Některé aktivity jsou převzaté z terénního programu Sdružení TEREZA.

Cíle

Žáci:

  • se projdou krajinou v okolí školy a vnímají ji různými smysly
  • své prožitky reflektují a vyjadřují
  • různými prostředky vyjádří, co pro ně krajina znamená
  • stanoví si a zdůvodní, co pro krajinu udělají, a splnění svého předsevzetí vyhodnotí
  • porovnají svou představu ideální krajiny s krajinou jejich regionu
Doporučení

Jednotlivé aktivity uvedené v příspěvku počítají s celkovým časem cca 2 hodiny a jednou hodinou ve škole. Délka procházky závisí na zvolené trase. Doporučujeme zvolit trasu s několika zajímavými místy, u kterých mohou jednotlivé aktivity proběhnout, trasa by však neměla být příliš dlouhá, aby žáci nebyli unavení při závěrečné reflexi. Vycházku lze zařadit jako úvod do tématiky krajiny či vlastního regionu a navázat na ni znalostními hodinami.

Popis bloku
1. Úvod - Moje krajina (30 min.)

Tato aktivita by měla být zařazena hned na počátku, ovšem v takovém prostředí, kde převládá přírodní složka krajiny nad zástavbou. Nechte žáky, ať si vyberou nějaké hezké místo ve vašem doslechu a zaujmou pohodlnou pozici. Vyzvěte je, ať zavřou oči a představí si, jak vypadá krajina, kde se cítí jako doma, která je „jejich", kterou mají rádi a cítí se v ní dobře. Rozdejte žákům pracovní listy (příloha 1), podložky a kreslící uhly a vyzvěte je, aby se tuto svou krajinu pokusili nakreslit na prázdnou stranu pracovního listu. K jejímu dobarvení mohou použít i barvy z přírodnin (zdůrazněte ale, ať šetří živé rostliny). Na kreslení žákům nechte přibližně 15 minut, průběžně je nerušivě informujte o čase, který uplynul.

Poté co dokreslí, je nechte vymyslet vlastní jméno pro svou krajinu, napsat je na druhou stranu do pracovního listu a odpovědět na otázky v prvním sloupečku tabulky, odpovědi zapíší do druhého sloupce. Vyzvěte žáky, ať své výtvory položí na zem a jdou se podívat po vzniklé „galerii" na obrazy ostatních. U obrázků, které je zaujmou, se pokusí vystihnout zobrazenou krajinu nějakým slovem, pojmenují ji a slovo zapíší pod obrázek. Každý by měl pojmenovat alespoň tři krajiny ostatních, zdůrazněte, že by žádný obrázek neměl zůstat beze jména, ať se tedy žáci snaží všímat si i těch výtvorů, které přitáhly jen malou pozornost.

Pak se žáci vrátí ke své krajině a přečtou si jména, která se pod obrazem objevila. Svolejte potom žáky do kruhu a ptejte se jich na otázky (při velkém množství žáků nechte žáky prodiskutovat otázky v menších skupinkách):

  • Jak se jména pod obrazem podobala vašemu jménu, jak vystihla vaši představu krajiny?
  • Kreslili jste krajinu dle své fantazie či nějakou konkrétní?
  • Jakou?
  • Podobá se některá té krajině, ve které se zrovna nacházíme?
  • Co je ve vašem obraze, pro vaši krajinu, nejdůležitější?

Mají-li žáci ještě chuť, mohou ve dvojicích či skupinkách sdílet své odpovědi na otázky z druhé strany listu. Poté pracovní listy žáků vyberte, aby jim cestou nepřekážely, budou s nimi znovu pracovat až ve škole.

2. Aktivity při procházce (pořadí zvolte dle vhodných míst)
Fotoaparát (15-30 min.)

Tuto aktivitu zařaďte během přesunu z jednoho místa na druhé v co nejrozmanitějším terénu, počítejte ovšem s tím, že tato aktivita přesun výrazně zpomalí. Nechte žáky rozdělit do dvojic (případně je rozdělte sami). Ve dvojici vždy bude jeden představovat fotografa, druhý fotoaparát, role si budou žáci střídat. Každý si vylosuje několik kartiček se slovy a několik prázdných (příloha 2). Úkolem fotografa bude „fotit" tu věc, která je napsaná na kartičce. Focení probíhá tak, že fotograf nasměruje svého spolužáka na místo či věc, kterou chce vyfotografovat, a řekne: „Foťáku, cvak!" Žáci fotí v průběhu cesty a focení téhož slova opakují tak dlouho (pokaždé ale v jiném záběru), dokud foťák neuhodne, o jaké slovo se jednalo. Poté si role vymění, a takto se střídají, dokud nedojdete na předem určené místo. Před zahájením fotografování ještě žákům sdělte, že si fotografové mohou vymyslet i vlastní slova, zapíší si je na prázdné kartičky. Ať se snaží vymyslet takové věci, které se jim v krajině, kterou procházíte, zdají výrazné či zajímavé.

Když dojdete na určené místo, proveďte v kruhu krátkou reflexi aktivity:

  • Co bylo těžší, být fotografem či foťákem?
  • Jaké slovo se vám podařilo uhodnout hned, jaké bylo obtížné?
  • V čem vám tato hra připadala zajímavá?
  • Naučili jste se při ní něco, co?

Poté se zeptejte žáků, jaká slova si přidali, každá dvojice postupně řekne jedno slovo a kartičku s ním položí doprostřed kruhu. Tím vznikne jakási mapa toho, co všechno tvoří krajinu.

  • Poznali by žáci ze slov, která tam jsou, v jaké krajině se nachází?
  • Jaká ještě slova by doplnili, aby vystihli tuto krajinu?
Mapa zvuků (20 min.)

Nejprve se žáků zeptejte, jaké zvuky patří do krajiny, jaké zvuky v ní mohou slyšet. Pak nechte každého odhadnout, kolik zvuků je slyšet v této krajině, na tomto místě. Vyzvěte žáky, ať si každý najde nějaké hezké, příjemné místo na dohled od vás a na chvíli se tam usadí s tužkou a papírem. Každý nejprve zavře oči a zaposlouchá se, co všechno slyší, pokusí se jednotlivé zvuky spočítat. Potom každý vytvoří zvukovou mapu - jednotlivé zvuky, které se ozývají, bude zakreslovat či zapisovat na papír do míst, odkud se ozývají (ve středu papíru je pomyslné ucho), intenzitou tužkové stopy znázorní sílu zvuku. Poté se žáci opět shromáždí a prohlédnou si navzájem své mapy. Společně zhodnoťte, kolik zvuků a jaké kdo slyšel a jak se lišil původní odhad. Reflexi můžete rozvést dále:

  • Jsou věci, které jste slyšeli, vidět?
  • Myslíte, že jsou zvuky součástí krajiny a proč?
  • Který zvuk vás nejvíce překvapil?
Místo v krajině (15 min.)

Tato aktivita vyžaduje místo s výhledem, čím bude obzor širší, tím lépe. Rozdělte žáky do dvojic, každá z dvojic dostane papírový rámeček (z kartónu) s okénkem cca 10 x 10 cm.

Postupně budete žákům (dvojicím) klást otázky typu, jakou krajinu by vybrali pro.... Úkolem žáků bude se ve dvojici shodnout a pomocí rámečku zvolit určitý výsek krajiny, který by dle nich nejlépe vyhovoval dané otázce. Po každé otázce se mohou žáci podívat na výběr ostatních dvojic, pokaždé nechte také některou z dvojic odůvodnit její výběr.

Návrhy otázek:

Vyberte krajinu:

  • kde by mohli bydlet skřítci
  • kam byste šli pro živou vodu
  • kde je schovaný poklad
  • kam byste chtěli na prázdniny
  • která je nemocná
  • kde žijí spokojení lidé
  • kde žijí spokojená zvířata
  • která se podobá vaší krajině, kterou jste kreslili na začátku
Čím potěšit krajinu? (15-30 min.)

Tato aktivita by měla probíhat cestou zpět. Před návratem zpět si s žáky sedněte na hezkém místě a povídejte si spolu chvilku o tom, jak se jim procházka dosud líbila, co je na zdejší krajině hezkého a zda je tato krajina zdravá, či zda by mohla něco potřebovat. Mohou žáci sami pro krajinu něco udělat, nějak ji potěšit? Nechte nejprve nějaké návrhy zaznít nahlas, můžete žáky otázkami navádět k dalším nápadům, i obrazným. (Představte si, že je krajina bytost jako vy, z čeho máte radost? Co krajině škodí? Potěší ji, když jí nebudete škodit? apod.) Žáci mohou například vymyslet pro krajinu básničku, zazpívat jí písničku, vytvořit nějaké umělecké dílo zasazené do krajiny, či ji cestou zpět jen nerušit a být potichu... Poté rozdejte žákům papírky a vyzvěte je, aby každý vymyslel a zapsal jednu věc, kterou by chtěl krajinu dnes, po cestě zpátky, potěšit, a tím se s ní rozloučit a poděkovat jí za hezkou procházku. Pokud by byl úkol pro žáky příliš těžký, mohou se spojit do menší skupinky a vymyslet a provést něco společně. Žáci (či skupiny) by si vzájemně neměli sdělovat, pro co se rozhodli. Papírky se svým úkolem by žáci neměli ztratit, ve škole je ještě využijí.

3. Závěr ve škole (45 min.)

Po návratu do školy (nejlépe bezprostředně po procházce) věnujte krajině ještě jednu vyučovací hodinu, ve které žáci zreflektují celou procházku, a zamyslí se více nad tím, co krajina je a co pro ně znamená.

Nejprve se vraťte k úkolům, které si žáci stanovili, a vyzvěte je, aby se sousedem v lavici společně probrali, co kdo chtěl pro krajinu udělat a jak se mu to povedlo. Pod úkol si každý zapíše, co se mu povedlo/nepovedlo a jaký z toho měl pocit. Poté si lístečky vyvěste na nástěnku. Potom rozdejte žákům zpět jejich pracovní listy. Žáci nejprve zodpovědí stejné otázky (v tabulce), na které odpovídali pro svoji krajinu, tentokrát se ale otázky týkají krajiny v jejich okolí, krajiny, kterou procházeli. Poté porovnají, v čem se liší a shoduje jejich ideální krajina s krajinou jejich domova a vybarví si ta políčka, která se shodují či si jsou podobná.  Poté žáci sdílejí nejprve ve dvojicích (mohou být jiné než v předchozím úkolu), jaké zážitky se jim spojují s krajinou jejich domova a jak se shodují s jejich ideální krajinou, poté zájemci přečtou své odpovědi všem ostatním spolužákům. Máte-li dostatek času, můžete navázat krátkou diskusí: Jak se shoduje ideální krajina žáků s tou opravdovou, ve které žijí? Jak se v této krajině cítí? Co se jim na ní líbí, co chybí?

Hodinu uzavřete vyplněním pětilístku a otázky pod ním v pracovním listu, na otázky žáků pak můžete navázat v dalších hodinách věnovaných vašemu regionu. Pětilístek1 je metoda vyvinutá programem Čtením a psaním ke kritickému myšlení, rozvíjí schopnost dívat se na věc z různých úhlů a vybírat nejpřesnější, nejvhodnější výrazy, které shrnou to podstatné. Na každý z řádků žáci napíší jedno slovo dle instrukce pod řádkem (v pracovním listu instrukce nemají, doporučujeme tedy nakreslit zadání pětilístku na tabuli). Poté dobrovolníci své pětilístky přečtou po řádcích odshora dolů jako básničku.

Krajina mého domova

........................................

........................................         ........................................

Jaká je?

........................................    ........................................    ........................................

Co dělá?

....................................    .....................................    .....................................   ..................................

Napiš větu o této krajině, ve které vyjádříš něco důležitého o ní.

........................................

Shrň jedním slovem, co pro tebe krajina znamená.


1 Viz. STEELOVÁ, J., MEREDITH, K., TEMPLE, CH., WALTER, S.: Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka 2: Rozvíjíme kritické myšlení, s. 24.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
27.34 kB
PDF
Kartičky se slovy
pdf
33.2 kB
PDF
Pracovní list

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Petra Šebešová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

Pracovní listy (příloha 1), uhly na kreslení, podložky (stačí karton formátu A4), kartičky se slovy (příloha 2), papíry na zvukovou mapu (stačí A5), rámečky z tvrdého papíru cca 10x10 cm do dvojic, lístečky na úkoly.