Žák dokáže vlastními slovy posoudit procesy, které působí v oblastech konvergentního rozhraní. Žák také dokáže popsat, jak tyto procesy ovlivňují formování tvarů na zemském povrchu.
Podobně jako oblasti divergentního rozhraní litosférických desek, jsou i oblasti konvergentního rozhraní velmi zajímavá místa. Litosférické desky se zde pohybují proti sobě a střetávají se. Jedna se podsouvá pod druhou a díky tektonickým silám v těchto oblastech vznikají vysoká pásemná pohoří, dlouhá pásma ostrovů nebo hluboké oceánské příkopy. Jak poměrně pomalý pohyb litosférických desek způsobí vyvrásnění takového pohoří, jako jsou například Himaláje, může být pro žáky na druhém stupni ZŠ nepředstavitelné. Připravili jsme proto model, ze kterého by žáci měli získat jasnější představu o pohybu litosférických desek a jejich konvergentnímu rozhraní.
Výroba modelu – 15 minut
Žák dokáže vlastními slovy posoudit procesy, které působí v oblastech divergentního rozhraní a popsat, jak tyto procesy ovlivňují formování tvarů na zemském povrchu.
15 minut (nákup a příprava věcí na model)
Konvergentní rozhraní, často označované jako subdukční rozhraní, je místem, kde zaniká zemská kůra, proto může být označováno také jako destrukční rozhraní. Kvůli větší hustotě a působení gravitační síly se zde chladná část litosférické desky pomalu zanořuje. Různé hustoty okrajů dvou litosférických desek způsobují to, že jedna deska se zanořuje pod druhou. Oceánské desky mají obecně vyšší hustotu než desky pevninské. Proto se oceánské litosférické desky vždy zanořují pod desky pevninské. Střetávají-li se dvě pevninské litosférické desky, záleží pak, která z desek má vyšší hustotu a tudíž je gravitací více přitahována do středu Země. Jak jsme si ukázali v jednom z předchozích pracovních listů, gravitační síla působící v místě subdukce je nejsilnějším faktorem způsobující pohyb litosférických desek. Tím, jak se zemská kůra podsouvané litosférické desky dostává hlouběji ke středu Země, dochází k jejímu natavování. Natavený materiál nižší hustoty stoupá vzhůru a na povrchu vytváří vysoká pásemná pohoří, nebo pásma ostrovů.
Z pohledu toho, mezi jakými dvěma typy zemské kůry dochází k subdukci, můžeme rozlišit tři typy konvergentního rozhraní:
1. Oceánská kůra subdukuje pod oceánskou kůru.
- V tomto případě v místech subdukce vznikají hluboké oceánské příkopy a na svrchní litosférické desce nacházíme díky vystupujícímu natavenému materiálu ostrovní pásma (oblast Japonských ostrovů nebo Marianských ostrovů).
2. Oceánská kůra subdukuje pod pevninskou kůru.
- Při tomto typu konvergence vznikají opět hlubokomořské příkopy v místě subdukce a na pevnině pásemná pohoří. Hovoříme tak o aktivním okraji kontinentu (západní pobřeží Jižní Ameriky).
3. Je-li konvergentní rozhraní mezi dvěma litosférickými deskami, které jsou tvořeny pevninskou zemskou kůrou, není subdukce tolik podporována jako u předchozích případů. I přes to se ale jedna litosférická deska podsouvá pod druhou.
- Výsledkem jsou velmi vysoká a mohutná pohoří (Himálaje).
- Vytvořte si vlastní, nebo použijte navrhované obrázky jednotlivých typů konvergentního rozhraní.
- Ukažte žákům obrázky jednotlivých typů konvergentního rozhraní a diskutujte o příčinách procesů, o procesech samotných i o strukturách, které jsou vázány na destrukční rozhraní litosférických desek.
- Vytvořte si model konvergentního rozhraní a názorně demonstrujte procesy, které na něm můžeme vidět.
- Zopakujte s žáky téma divergentního rozhraní, které je na modelu také vidět.
- Položte žákům otázku: kde na Zemi nacházíme konkrétní typy konvergentního rozhraní. A nechte je samostatně pracovat s atlasem.
Konvergentní rozhraní
Obr. 1 |
Obr. 2 |
Obr. 3 |
Obr. 4 |
Obr. 5 |
Obr. 6 |
Obr. 7 |
V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s obtížnou představou konvergentního rozhraní litosférických desek.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: