Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Příklady sestavování tektonických desek
Odborný článek

Příklady sestavování tektonických desek

7. 7. 2017 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Anotace

V této části textu ke vzdělávacímu tématu Tektonické (litosférické) desky a Kontinentální drift se zaměříme přímo na výsledky, které jsme získali u žáků šesté třídy ZŠ Lesní (u paní učitelky RNDr. Kohoutové) v březnu 2014. V této části nám nejde o hodnocení žáků, ale o to, jak žáci přemýšlejí a vytvářejí si svou „tektonickou/deskovou“ mapu světa.

Žáci měli toto téma probrané a sestavení skládačky mapy světa z tektonických desek bylo pro ně spíše opakováním a zjišťováním, jak vytvoří svou mentální mapu světa. Zdůrazňujeme, že cílem bylo zaměřit se u žáka (u jednotlivých žáků) na aktivní, aktivně vytvořený vlastní obraz mapy světa a pro nás (učitele) pochopit metakognici žáka, tedy jak přemýšlí a jak se dostává k vlastnímu individuálnímu „obrazu“ světa.

Žáci šesté třídy pracovali s pracovním listem a se skládačkou litosférických (tektonických) desek se zaujetím. Během práce nevznášeli doplňující otázky a výsledky ukázaly, že zadání rozuměli. Čistý čas dokončení/složení byl v rozmezí 15 až 30 minut. Za tuto dobu se podařilo žákům celou skládačku sestavit.

Učitel musí být připravený některým žákům pomoci, např. s počátečním „založením“ či „základem“ mapy. Jako „orientační body“ v mapě žáci využívali zarovnaný severní a jižní okraj z původní předlohy (viz Obrázek 17), ze které se části skládačky vystřihovaly. Dalším „orientačně významným“ prvkem je plošně velká Pacifická deska, která polohově vyplňuje velkou střední část celého obrazu. Upozorňujeme, že v zájmu pochopení mapy světa jsme ve skládačce vynechali Africkou tektonickou desku.

Nejpodstatnější činností tohoto tematického listu je sestavení puzzle, prostorové uspořádání tektonických desek. Žáci neměli k dispozici mapovou předlohu a museli vycházet ze znalosti relativní polohy a „okrajů“ tektonických desek. „Pohybovali se tak po cestě,“ kterou započal Alfred Wegener na začátku 20. století, kdy jej zaujaly zapadající/doplňující se tvary pobřeží Afriky a Jižní Ameriky.

Naprostá většina žáků sestavila puzzle správě a nedělalo jim problémy vytvořit mapu světa tektonických desek. Následně se zaměříme jen na charakteristické odlišnosti. Začneme Klárou (Obrázek 17).

Obrázek 17 Sestavená mapa světa z tektonických desek Klárou z 6. třídy

Zdroj: Kolářová, 2015

Klára sestavila svou mapu světa velmi rychle a přesně. Podle sdělení paní učitelky Klára reprezentovala školu v zeměpisné olympiádě. Kromě správně sestavených desek se mapa vyznačuje i správně lokalizovanými čtyřmi body, které byly v mapě zvýrazněny a ke kterým měla přiřadit správné zeměpisné jméno. Klářina mapa nám poslouží jako srovnávací mapa světa z tektonických desek pro další žáky.

Další mapu (Obrázek 18) sestavil Lukáš.

Obrázek 18 Sestavená mapa světa z tektonických desek Lukášem z 6. třídy

Zdroj: Kolářová, 2015

Chlapec sestavil puzzle (Obrázek 18) obsahově správně s chybnou severojižní orientací. Má určitou a z pohledu relativní polohy správnou představu. Chybuje v absolutní poloze světové mapy, která je však pro desetileté žáky ještě obtížná (nerespektují ustavenou normu orientace mapy). Ale pokud se mapa otočí o 180 stupňů, lze ji využít pro další práci, vzhledem k okrajům tektonických desek i pro umisťování objektů do mapy.

Z Obrázku 18 je patrné, že žákovi dělal problém správně umístit do mapy islandskou sopku a další přiřazování zeměpisných jmen zcela pominul. Sestavení puzzle jsme považovali v hodnocení jako správné.

Obrázek 19 Sestavená mapa světa z tektonických desek Adélou z 6. třídy

Zdroj: Kolářová, 2015

Puzzle sestavené Adélou (Obrázek 19) ukazuje na způsob sestavování „podle okrajů“ (okrajů obrázku, ze kterého byly desky vystřihovány, a podle okrajů vystřižených desek). Nejvýraznější způsob prostorového myšlení u Adély je patrný na umístění a orientaci jihoamerické tektonické desky – nesprávná absolutní poloha i orientace. Její „ne-orientace“ se také projevuje v označování desek, zvláště u Australské a Pacifické. Přitom Pacifickou desku klade do středu puzzle, což vyznačuje, že chápe její významnost a pravděpodobně s ní začínala při sestavování své mapy světa. Při takto sestaveném puzzle (výsledku) měla Adéla i následně problém zjistit ze své mapy světa, kde (a zda vůbec) chybí na její mapě Africká tektonická deska, a přiřadit zeměpisné názvy k příslušným bodům v mapě.

Shrnutí

Kolářová (2015) uvádí, že ojediněle se vyskytly u žáků 6. ročníku následující odlišnosti (v porovnání s Obrázkem 19):

  • Obrácení světových stran S-J: porovnej s Obrázkem 18 (obrácení mapy „vzhůru nohama“). Uspořádání desek však bylo správné.
  • Odlišné umístění krajních desek V-Z: porovnej s Obrázkem 18; Australská litosférická deska na pravé straně obrázku anebo Euroasijská litosférická deska na levé straně obrázku. Uspořádání desek bylo správné.

Podotýkáme, že obě odlišnosti jsme posuzovali u žáků 6. ročníku (10–11 let) jako správné. Pro učitele je nutné si uvědomit, že žák v tomto věku si teprve vytváří „normovanou/dohodnutou“ podobu světa (co vidí / učí se, není jeho přímá zkušenost) a zároveň si vytváří svoji vlastní podobu na základě percepce z vizuální zkušenosti. Obě odlišná umístění dokládají, že žáci 6. ročníku chápali/rozuměli relativní poloze litosférických desek. V tomto věku je pro žáka relativní poloha významnější (pochopitelnější) než poloha absolutní. Avšak v tomto věku někteří žáci jsou schopni využívat a pracovat s absolutní polohou ve své mentální mapě (viz mapa Kláry, Obrázek 17).

Velmi důležitá při této „tvorbě“ vlastní mapy světa je role učitele, který žákům pomáhá s jejím vytvořením. Učitel vede žáka k podobě mapy světa (uspořádání) tektonických desek, která žákovi pomůže v následující letech výuky (minimálně až do absolvování základní školy) pracovat se svou mentální mapou světa.

Uvedené příklady ukazují na to, že taková činnost, vytvoření vlastní mentální mapy světa, je zvláště u desetiletých velmi důležitá a užitečná při představě o mapě světa. Je nutné se k ní vracet a pomocí této činnosti zafixovat takovou mentální mapu světa u každého žáka. Ve výuce zeměpisu dochází k rozvoji prostorového myšlení. To jsme si ověřili u žáků deváté třídy stejné liberecké školy (stejné paní učitelky), kteří rychle a přesně celý pracovní list i s puzzle zvládali v kratší době. Následně používali mapu jako nástroj a pracovali s ní při znalostních a dovednostních činnostech (např. vysvětlit subdukční zónu, hotspot, správné chování u pobřeží moře v případě ohlášení rizika vzniku tsunami a další).

Jednotliví žáci na základě takto vytvořené mapy světa tektonických desek jsou schopni v průběhu geografického vzdělávání na základní škole (nejpozději v 9. ročníku):

  • rozmístit kontinenty / tektonické desky v mapě světa vůči sobě navzájem (relativní poloha) a vzhledem k absolutní poloze (rovník, rovnoběžky, poledník, datová hranice);
  • lokalizovat a vysvětlit sopečnou činnost, zemětřesení, horotvornou činnost a vlny tsunami;
  • vysvětlit kontinentální drift a procesy na okrajích tektonických desek;
  • rozlišovat vhodné/nesprávné chování v případě, že nastane přírodní katastrofa (výbuch sopky, zemětřesní, zásah pobřeží vlnou tsunami);
  • porovnat charakteristiky prostorového uspořádání tektonických desek a podnebných pásů/biomů;
  • porovnat souhlas/nesouhlas lokalizace přírodních rizik s rozmístěním obyvatelstva světa a s ekonomickými aktivitami (vyspělostí) vybraných států.

Uvedený přehled dosažený očekávaných výsledků umožňuje učitelům na střední škole (zvláště na gymnáziu) navázat na tyto znalosti, vědomosti a dovednosti, které žáci získali na základní škole.

Literatura a použité zdroje

[1] – KOLÁŘOVÁ, Alice. Návrh kooperativního vyučování zeměpisu na příkladu tematických celků. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2015. 91 s. ISBN Diplomová práce.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
7. 7. 2017
Článek je závěrečným příspěvkem k seriálu s tematikou poměrně obtížného učiva deskové tektoniky. Uzavírá pohledy na didaktický transfer směřující do školní praxe.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně