Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga
Odborný článek

Metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga

3. 6. 2015 Základní vzdělávání
Autor
MŠMT

Anotace

20. porada vedení dne 22. 5. 2015 schválila metodický dokument - Metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga – materiál je určen zejména pracovníkům školských poradenských zařízení, ředitelům škol, učitelům, asistentům pedagoga a pracovníkům státní správy (odborů školství)

Čj.: MSMT-7502/2015

Asistent pedagoga je pedagogickým pracovníkem, jehož prostřednictvím dochází k naplňování podpůrných a vyrovnávacích opatření ve vzdělávání u dětí, žáků a studentů (dále „žáků“) se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem jeho působení je podpora práce pedagoga při práci se žáky, kteří vyžadují zvýšenou míru podpory ve vzdělávání. Působení asistenta pedagoga je jedním z nástrojů inkluzivního modelu vzdělávání, které mezi svými prioritami uvádí také Strategie vzdělávání 2020. Součástí metodického doporučení jsou i přílohy 1 – 4 (Metodika pro ŠPZ: postup při posuzování potřeby asistenta pedagoga; Doporučení ŠPZ ke zřízení funkce asistenta pedagoga; Rizika v práci asistenta pedagoga; Odborná způsobilost asistenta pedagoga).

Smyslem metodického doporučení je poskytnout v praxi využitelný přehledný souhrn legislativních a odborných východisek pro zřizování funkce asistenta pedagoga a napomoci přechodu na novou právní úpravu v souvislosti s nabytím účinnosti novely zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.  

I.

Legislativní rámec

  1. Funkci asistenta pedagoga do třídy, oddělení, studijní skupiny (dále „třída“), ve které se vzdělává žák/žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, lze zřídit v souladu s  § 16 odst.9 a10 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ke zřízení funkce asistenta pedagoga je nezbytný souhlas krajského úřadu u obecních, krajských a soukromých škol, u škol ostatních zřizovatelů je třeba souhlas MŠMT. Podkladem ke zřízení funkce asistenta pedagoga je v souladu s § 16 odst. 9 školského zákona u dětí, žáků, studentů se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení zapsaného v rejstříku škol a školských zařízení (pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum). V případě žáků se sociálním znevýhodněním není doporučení školského poradenského zařízení požadováno.  
  2. Náležitosti žádosti o zřízení funkce asistenta pedagoga určuje § 7 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (dále jen vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami), ve znění pozdějších předpisů. O zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák/žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním, žádá vždy ředitel školy.  
  3. Asistent pedagoga může působit, vykonávat pomocné výchovné práce také ve škole nebo ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči jako pedagogický pracovník vykonávající pomocné výchovné práce (§20 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě se nejedná o asistenta pedagoga zřízeného podle § 16 odst. 9 a 10 školského zákona a k jeho působení není potřeba souhlas krajského úřadu nebo MŠMT.
  4. Asistent pedagoga je pedagogický pracovník v souladu s § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odbornou způsobilost asistenta pedagoga stanovuje § 20 zákona 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; ke kvalifikačním předpokladům asistenta pedagoga se též vztahuje §22 a§ 32 uvedeného zákona. 
  5. Asistent pedagoga, který působí ve školách zřizovaných MŠMT, obcí nebo svazkem obcí a krajským úřadem, vykonává přímou pedagogickou činnost v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu 20–40 hodin týdně. Rozsah přímé pedagogické činnosti stanovuje ředitel školy.
  6. Platové zařazení asistenta pedagoga podle odstavce 5 se řídí nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Povolání č. 2.16.05 Asistent pedagoga se pohybuje v rozmezí od 4. do 9. platové třídy podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.   

II.

Vymezení funkce asistenta pedagoga

  1. Funkce asistenta pedagoga je jedním z podpůrných a vyrovnávacích opatření podle vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění pozdějších předpisů § 1 odst. 1 až 3, která zlepšují přístup žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ke vzdělávání a současně přispívají k vytváření inkluzivního prostředí třídy a k naplňování vzdělávacích potřeb všech žáků ve třídě, ve které se vzdělává žák/žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.
    Využití služeb asistenta pedagoga je vhodné tehdy, pokud nároky na podporu pedagoga při práci se žákem/žáky ve výuce vyžadují činnosti další osoby, která pomůže zkvalitnit práci se žákem/žáky s cílem respektování individuálních specifik žáka. Současně je vždy třeba posoudit, zda neexistují jiné varianty podpory jak pedagoga, tak i žáka/žáků (pomůcky, úpravy práce pedagoga atd.).
  2. Asistent pedagoga pomáhá učiteli při organizaci a realizaci vzdělávacího procesu ve třídě, podporuje samostatnost a aktivní zapojení žáka/žáků do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávacího procesu, včetně školou poskytovaných školských služeb.
  3. Asistent pedagoga pracuje dle potřeby se žákem/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s ostatními žáky třídy podle potřeby a pokynů učitele a ve spolupráci s ním, nevykonává výuku žáka/žáků samostatně. Asistent pedagoga může působit ve škole/třídě, která není zřízena pro žáky se zdravotním postižením (běžná škola) nebo škole/třídě zřízené pro žáky se zdravotním postižením (§ 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  4. Činnost asistenta pedagoga týkající se žáka/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami respektuje doporučení školského poradenského zařízení, zahrnuje zejména aktivizaci žáka, podporu pozornosti žáka při výkladu učiva a plnění úkolů, kontrolu porozumění úkolům, interpretaci zadání, podporu žáka při vypracovávání úkolů s respektem k jeho maximální samostatnosti; asistent pedagoga dále směřuje žáka k podpoře rozvoje komunikace a vytváření sociálních dovedností. V případě potřeby se asistent podílí také na zklidňování žáka, poskytuje mu pomoc při orientaci, pohybu a sebeobsluze. V případě, že asistent pedagoga pracuje se žákem/žáky se sociálním znevýhodněním, vykonává rovněž činnosti vedoucí k podpoře spolupráce a komunikace školy s komunitou, z níž žák/žáci pochází, a k pomoci žákovi/žákům s přizpůsobením se školnímu prostředí apod. (vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění pozdějších předpisů..
  5. Asistent pedagoga pracuje se žákem/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě, ve které se žák vzdělává. Pouze ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví žáka se speciálními vzdělávacími potřebami nebo bezpečnost a ochrana zdraví ostatních žáků ve třídě, je možné tuto činnost vykonávat dočasně mimo třídu, ve které se žák/žáci se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělává, vždy však v součinnosti s vyučujícím a v podmínkách, které splňují hygienické požadavky a požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáka.
  6. Bližší specifikace činností asistenta pedagoga pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním je součástí doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ).
    Zdůvodnění zřízení asistenta pedagoga pro žáka/žáky se sociálním znevýhodněním uvede ředitel školy v souladu s podmínkami poskytování dotace na zřízení funkce asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním. Obsah doporučení ŠPZ, resp. obsah potřebné podpory ze strany asistenta pedagoga, je zohledněn ve formulaci pracovní náplně asistenta pedagoga. V případě potřeby a na žádost školy, se souhlasem zákonného zástupce žáka, může ŠPZ v rámci standardně poskytovaných služeb poskytnout doporučení k činnosti AP rovněž pro žáka/žáky se sociálním znevýhodněním.

III.

Možnosti financování služeb asistenta pedagoga

  1. Financování asistenta pedagoga se odvíjí od financování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a je upraveno:
    1. zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů,
    2. vyhláškou č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů
    3. směrnicí č. j. 28 768/2005-45, kterou se stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu.
  2. Financování probíhá normativně, tj. na základě krajských normativů a v případě, kdy takto stanovené přímé výdaje nezabezpečují realizaci podpory asistenta pedagoga, krajský úřad tyto potřeby dofinancuje mimonormativně, tj. z vytvořené rezervy. Normativní financování vzdělávacích potřeb žáků se zdravotním postižením pomocí krajských normativů probíhá pomocí:
    1. základní částky, která je závislá na tom, o jakého žáka se jedná (tj. jde-li o dítě/žáka v mateřské škole, základní škole, základní škole speciální, střední škole apod.)
    2. příplatku podle:
      1. druhu a stupně zdravotního postižení žáka (mentální, zrakové, sluchové, tělesné apod.),
      2. způsobu integrace (individuální, skupinová).
  3. Stanovení výše základní částky i příplatku je plně v kompetenci krajských úřadů. Finanční prostředky mohou školy získávat nadnormativně také např. z prostředků zřizovatele nebo z jiných zdrojů, např. z projektů ESF. Zákonný zástupce nehradí náklady spojené s činností asistenta pedagoga ve vzdělávání.  
  4. MŠMT posiluje finanční podmínky škol a školských zařízení mnoha rozvojovými a dotačními programy. Opakovaně jsou vypisovány rozvojové programy na podporu financování asistentů pedagoga pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Přehled všech rozvojových programů včetně podmínek viz: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/dotacni-rozvojove-a-operacni-programy

 IV.

Postup školského poradenského zařízení při doporučení zřízení funkce asistenta pedagoga

  1. ŠPZ na základě žádosti zákonného zástupce a jeho informovaného souhlasu posoudí rozsah a závažnost speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Jedná se o celkové posouzení speciálních vzdělávacích potřeb, které vedle komplexního psychologického a speciálně pedagogického vyšetření ve ŠPZ zahrnuje i posouzení širších podmínek a okolností, ve kterých se vzdělávací proces žáka/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami odehrává.
    ŠPZ zpracovává vyjádření ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve vztahu k žákovi se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, posuzuje jeho vzdělávací potřeby ve vztahu k organizaci a náročnosti pedagogického procesu ve třídě, v níž se tento žák vzdělává.
  2. ŠPZ vychází z těchto informací o žákovi:
    1. vstupní informace od rodičů,
    2. informace ze školy, nejčastěji formou školního dotazníku, případně se souhlasem zákonného zástupce žáka / zletilého žáka spolupracuje ŠPZ se školou za účelem zmapování a specifikace vzdělávacích potřeb žáka,
    3. zprávy z lékařských vyšetření, z vyšetření klinických psychologů, vyšetření v jiných ŠPZ apod.; tyto zprávy si ŠPZ vyžádá od zákonných zástupců žáka / zletilého žáka, na němž záleží, zda dokumentaci poskytne.
  3. Pracovník ŠPZ provede šetření přímo v prostředí školy, formou metodické návštěvy. Pokud není možné ze závažného důvodu metodickou návštěvu ve škole provést, je třeba ověřit situaci ve škole prostřednictvím osobní či telefonické konzultace. Cílem metodické návštěvy školy je zhodnocení vnitřních podmínek a možností školy, podmínek výchovně-vzdělávacího procesu v samotné třídě, kde se žák se speciálními vzdělávacími potřebami vzdělává. Šetření ve škole by mělo obsahovat pozorování žáka ve třídě při vyučování i během přestávky, zjištění pohledu učitele na úroveň specifik žáka a podmínek pro možnosti úprav jeho vzdělávání, hodnotí se náročnost úprav průběhu vzdělávání žáka, metody práce, formy podpory, organizace průběhu výuky, hodnocení žáka, potřeba pomůcek a dalších forem podpory. K tomuto účelu může pracovník ŠPZ využít pozorovací archy – viz příloha 1, Metodika pro ŠPZ: postup při posuzování potřeby asistenta pedagoga.
  4. Pokud se jedná o individuálně integrovaného žáka, který se vzdělává dle individuálního vzdělávacího plánu (IVP), zhodnotí pracovník ŠPZ dosavadní postupy a opatření školy a jejich soulad se speciálními vzdělávacími potřebami žáka a doporučeními ŠPZ.
    Pokud již ve třídě asistent pedagoga působí, vyhodnotí pracovník ŠPZ efektivitu a přínos pedagogické asistence pro řízení pedagogického procesu ve třídě, vhodnost přístupu asistenta pedagoga ke všem žákům ve třídě, k danému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami a rozsah poskytované podpory. Zhodnotí rovněž kvalitu komunikace mezi pedagogem a asistentem pedagoga, vyhodnotí vzájemnou spolupráci i s rodiči žáka.
  5. ŠPZ vyhodnotí závěry metodické návštěvy ve škole, provede komplexní psychologické a speciálně-pedagogické vyšetření žáka za účelem zjištění potřeby asistenta pedagoga. ŠPZ za tímto účelem využívá standardní diagnostické postupy, nedílnou součástí vyšetření je i pozorování žáka v průběhu vyšetření a diagnostický rozhovor. Na základě vyšetření posoudí ŠPZ rozsah a závažnost speciálních vzdělávacích potřeb žáka, posoudí obtíže, které tyto potřeby přinášejí žákovi v samotném výchovně-vzdělávacím procesu ve škole a na základě toho zhodnotí potřebný rozsah pedagogické práce, který je třeba zabezpečit k naplňování vzdělávacích potřeb žáka, i nároky na komunikaci s ostatními žáky ve třídě.
    Vyjádření ŠPZ ke zřízení funkce asistenta pedagoga může být kladné (doporučující) i záporné (nedoporučující). Pro zpracování vyjádření ke zřízení funkce asistenta pedagoga využívá ŠPZ formulář (viz příloha 2, příklad Vyjádření ŠPZ ke zřízení funkce asistenta pedagoga). V tomto vyjádření  ŠPZ specifikuje potřebu zřízení funkce asistenta pedagoga, konkrétní činnosti, které by měl asistent pedagoga u daného žáka vykonávat, vyjádří se k potřebě individuálního vzdělávacího plánu a jeho obsahu, zejména pak k výběru pedagogických postupů a metod, k formám a prostředkům vzdělávání žáka včetně doporučení k hodnocení žáka, k potřebným kompenzačním, rehabilitačním a učebním pomůckám, didaktickým materiálům a speciálním učebnicím, k potřebě speciálně pedagogické/psychologické intervence a výuky předmětů speciálně pedagogické péče včetně způsobu zajištění apod. V tomto směru zohledňuje ŠPZ  aktuální legislativní stav.
    ŠPZ v rámci doporučení rovněž specifikuje týdenní počet vyučovacích hodin, v nichž je potřeba podpora asistenta pedagoga ve třídě. Doporučený týdenní počet hodin přímé pedagogické práce asistenta pedagoga ve třídě nemůže přesáhnout počet hodin učebního plánu RVP, podle nějž je žák vzděláván.
    ŠPZ uvádí rovněž délku platnosti doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga. Při stanovení délky platnosti tohoto doporučení ŠPZ zohlední možný vývoj speciálních vzdělávacích potřeb žáka.  Efektivita služeb asistenta pedagoga je zohledňována a hodnocena vždy při vyhodnocování IVP žáka.
    Pro hodnocení efektivity působení asistenta pedagoga ve třídě je možné využít formulář Přílohy č. 1 část D, která je zaměřena na hodnocení potřeby působení asistenta pedagoga.
  6. O obsahu doporučení informuje ŠPZ  se souhlasem zákonného zástupce žáka/zletilého žáka školu, ve které se žák vzdělává. Spolu s doporučením pro vzdělávání žáka vypracuje ŠPZ i zprávu z vyšetření, jejíž struktura a obsah odpovídají danému účelu. Se závěry vyšetření a s navrženými doporučeními seznámí ŠPZ zákonného zástupce žáka / zletilého žáka a zároveň ho informuje o prospěchu i všech předvídatelných důsledcích, které z navržených doporučení vyplývají. Dále ho informuje o povaze služeb asistenta pedagoga. Zákonný zástupce / zletilý žák svým podpisem potvrdí, že s ním byla doporučení projednána, že porozuměl jejich povaze a obsahu a že s navrhovanými doporučeními souhlasí (může vyjádřit i souhlas s výhradami či nesouhlas).
    ŠPZ sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje ve spolupráci se školou dodržování postupů a opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy.
  7. ŠPZ informuje zákonné zástupce / zletilého žáka o povaze služeb asistenta pedagoga, a to jak ze strany ŠPZ, tak i školy. Zejména je třeba zdůraznit tyto informace:
    1. Asistent pedagoga neposkytuje podporu pouze žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, ale je dalším pedagogickým pracovníkem ve třídě, který pod vedením a ve spolupráci s učitelem přispívá k efektivnímu vzdělávání ve třídě.
  8. Asistent pedagoga nemůže poskytovat služby, které se netýkají vzdělávání, tj. např. doprovod žáka do školy, k lékaři či na kroužky konané mimo školu.
    Činnosti uvedené v bodě b) jsou službami osobní asistence, které vykonává osobní asistent. Osobní asistent je pracovníkem v sociálních službách podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
    Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje v souladu s § 8 odst. 7, aby ve třídě, ve které se vzdělává žák se zdravotním postižením, působil se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka / zletilého žáka osobní asistent, který není zaměstnancem školy. Osobní asistent ve třídě poskytuje služby konkrétnímu žákovi, který je uživatelem sociální služby.
    Školské poradenské zařízení poskytuje zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním informace o možnosti působení osobního asistenta ve třídě podle ustanovení § 8 odst. 7 citované vyhlášky. Působení osobního asistenta žáka se zdravotním postižením ve třídě je třeba chápat jako možnost, kterou uvedené ustanovení dává, nikoliv jako povinnost kladenou na rodiče žáka se zdravotním postižením / zletilého žáka. ŠPZ nebo škola nemá proto pro účely vzdělávání oprávnění navrhovat nebo vyžadovat přítomnost osobního asistenta ve třídě.

V.

Doporučený postup ředitele školy

  1. Řediteli školy se při zajišťování podpůrné služby asistenta pedagoga pro vzdělávání žáka/žáků se zdravotním postižením nebo zdravotním nebo sociálním znevýhodněním doporučuje následující postup:
    1. Svolat úvodní pracovní jednání týmu pedagogických pracovníků (zástupce ŠPZ, třídní učitel, pracovník školního poradenského pracoviště a podle potřeby další pedagogové školy). Cílem jednání je posouzení možnosti a zpracování návrhu konkrétního obsahu pedagogicko-organizačního zajištění podpůrného opatření v podobě funkce asistenta pedagoga v rámci školy/třídy.
      Doporučuje se, aby ředitel pověřil vybraného pedagogického pracovníka školy koordinací práce týmu pedagogických pracovníků, kteří zabezpečují výchovně-vzdělávací činnost ve třídě, ve které působí asistent pedagoga, s cílem zabezpečit co nejvyšší míru účinnosti vzdělávacího procesu a uplatňování podpůrných opatření doporučených ŠPZ.
    2. Vypracovat žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga ve škole (§ 7, odst. 2 vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění pozdějších předpisů). Žádost obsahuje název a sídlo školy, počet žáků a tříd celkem, počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, dosažené vzdělání asistenta pedagoga, předpokládanou výši platu nebo mzdy, zdůvodnění potřeby zřízení funkce asistenta pedagoga, cíle, kterých chce ředitel školy zřízením této funkce ve škole dosáhnout, a popis náplně práce asistenta pedagoga.
  • Ředitel školy zřizované obcí nebo krajem zašle kompletní žádost se všemi výše uvedenými údaji příslušnému odboru školství místně příslušného krajského úřadu, který stanovuje konkrétní termíny přijímání a vyřizování uvedených žádostí vzhledem k nadcházejícímu školnímu roku.
    Ředitel školy zřizované MŠMT nebo školy církevní zasílá uvedenou žádost průběžně během roku věcně příslušnému odboru MŠMT.
    Žádost o finanční podporu zřízení funkce AP financované z prostředků vyhlašovaných rozvojových, resp. dotačních programů zasílá ředitel školy v souladu s podmínkami daného programu.
  • Odpovědný orgán státní správy vydá/nevydá souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga.
  • V případě kladného vyřízení žádosti je možné přijmout dalšího pedagogického pracovníka školy (asistenta pedagoga) do pracovního poměru.
  • Ředitel školy projedná s příslušným orgánem státní správy související finanční záležitosti. 
  • Ředitel školy uzavírá pracovní smlouvu s asistentem pedagoga a stanoví náplň práce asistenta pedagoga pro daný školní rok. Stanoví i míru přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga (v rozsahu 20–40 hodin), zohlední přitom náročnost práce asistenta pedagoga ve třídě/třídách a také náročnost jeho přípravy na přímou pedagogickou činnost. Pokud je pracovní poměr sjednáván na dobu určitou (dle § 39 zákoníku práce), může být termínovaný pracovní poměr vázán na dobu, po kterou se předpokládá vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole.
  • Ředitel školy seznámí asistenta pedagoga s prostředím školy, příslušnými právními i interními předpisy, především školním řádem a náležitostmi BOZP. Konkrétně, nejlépe písemnou formou, stanoví kompetence asistenta pedagoga ve vztahu k třídnímu učiteli a ostatním učitelům, případně dalším pracovníkům souběžně působícím v dané třídě. Zajistí seznámení asistenta pedagoga s  žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho zákonnými zástupci. Ředitel školy umožní asistentovi pedagoga důkladné prostudování osobní dokumentace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, kterému bude zabezpečovat pomoc při vzdělávání a zajistí mu možnost konzultací a metodické podpory ze strany pracovníků školního poradenského pracoviště  a/nebo učitelů.
  • Ředitel školy zajistí metodické vedení asistenta pedagoga ve škole. Doporučuje se, aby ředitel školy pověřil jednoho z učitelů, kteří se podílejí na výuce ve třídě, v níž působí asistent pedagoga, jeho metodickým vedením. Metodickým vedením asistenta pedagoga může pověřit i školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je-li tato funkce na škole zřízena. Ředitel školy průběžně kontroluje zajištění metodického vedení asistenta pedagoga.
  • Řediteli školy se doporučuje průběžně tvořit databázi vhodných pracovníků, kteří mají odborné předpoklady a zájem působit na pozici asistenta pedagoga, a to ve spolupráci s úřady práce, nestátními neziskovými organizacemi, odbory školství KÚ.
  • VI.

    Organizace práce asistenta pedagoga ve škole

    1. Organizace práce asistenta pedagoga ve škole musí respektovat zjištěné potřeby žáka/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v celé škále těchto potřeb a musí vycházet i z podmínek školy.
    2. Asistent pedagoga působí pouze ve třídě, ve které se vzdělávají žák/žáci, jejichž speciální vzdělávací potřeby jsou důvodem ke zřízení funkce asistenta pedagoga.
    3. V kompetenci ředitele školy je s ohledem na potřeby školy a doporučení školského poradenského zařízení stanovit organizaci vzdělávacího procesu, která umožní:
      1. Působení asistenta pedagoga ve třídě běžné školy, ve které se vzdělává žák s potřebou podpory asistenta pedagoga. Asistent pedagoga pracuje se žákem s potřebou podpory a s dalšími žáky dle potřeb a instrukcí učitele, resp. v kontextu doporučení ŠPZ.
      2. Působení (sdílení) asistenta pedagoga ve třídě běžné školy, ve které se vzdělává více žáků s  potřebou podpory asistenta pedagoga. Sdílení asistenta pedagoga více žáky se SVP je možné za předpokladu, že součet hodin přímé pedagogické práce (tj. součet hodin potřebné podpory asistenta pedagoga u těchto žáků) nepřesáhne nejvyšší počet týdenních vyučovacích hodin učebního plánu RVP, podle kterého se žáci vzdělávají.
      3. Působení (sdílení) asistenta pedagoga ve více třídách běžné školy, ve kterých se vzdělává žák/žáci s potřebou podpory asistenta pedagoga, a to za předpokladu, že toto opatření není na újmu kvalitě vzdělávacího procesu v dotčených třídách školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.  
      4. Působení dvou asistentů pedagoga ve třídě běžné školy (ve výjimečných případech), pokud se ve třídě vzdělává více žáků s potřebou podpory asistenta, za předpokladu, že to vyžaduje charakter obtíží žáků a požadavky na organizaci výuky ve škole (např. pouze pokud škola nemá paralelní třídy, v situaci málotřídní školy).
      5. Působení asistenta pedagoga ve třídě zřízené pro žáky s těžkým zdravotním postižením podle § 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů V této třídě mohou souběžně působit až 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž alespoň jeden je asistent pedagoga.[1] 
      6. Působení asistenta pedagoga ve třídě, která je zřízena pro žáky se zdravotním postižením podle § 16 odst. 8 školského zákona.
    4. Asistent pedagoga je součástí pedagogického sboru školy. Zúčastňuje se jednání týmu pedagogických pracovníků školy, která se týkají plánování vzdělávacího procesu ve třídě, ve které asistent pedagoga působí, ale i pravidelných jednání pracovníků školy svolávaných ředitelem školy, včetně setkání s rodiči žáků.
    5. Asistent pedagoga dodržuje přestávky, které se započítávají do jeho pracovní doby. V průběhu přestávek může asistent pedagoga poskytovat nezbytnou pomoc žákovi s potřebou podpory asistenta pedagoga při regulaci chování, orientaci, sebeobsluze a pohybu, pokud to charakter indikovaných speciálních vzdělávacích potřeb tohoto žáka vyžaduje.
    6. Asistent pedagoga se účastní kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), ředitel školy mu poskytuje studijní volno v souladu s ustanovením § 24 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    VII.

    Metodická podpora asistenta pedagoga

    1. Asistent pedagoga má pro svou práci oporu v metodickém vedení a metodické podpoře odpovědných pracovníků:
      1. školy
      2. školského poradenského zařízení
    2. Metodická podpora asistenta pedagoga ze strany školy:
      Metodickou podporu ve škole poskytují:
      1. učitel/učitelé, se kterým/i asistent spolupracuje ve výuce
      2. školní poradenské pracoviště
    Metodická podpora ze strany učitele/učitelů (všech, kteří se podílejí na vzdělávání třídy, v níž asistent pedagoga působí) spočívá zejména ve stanovení způsobů práce a úkolů, které bude asistent pedagoga v průběhu vzdělávacího procesu ve prospěch žáků ve třídě vykonávat k podpoře inkluzivního klimatu třídy. Učitel nastavuje funkční komunikaci a spolupráci s asistentem pedagoga v průběhu vzdělávacího procesu. Nastavuje rovněž formy a obsah spolupráce s rodiči. Dále koordinuje průběh vzdělávacího procesu ve třídě a dalších souvisejících aktivitách, usměrňuje činnost asistenta pedagoga k efektivnímu uplatňování opatření individuálního vzdělávacího plánu žáka, vede asistenta pedagoga při výběru vhodných pedagogických postupů a metod, nástrojů a pomůcek.
    Učitel průběžně provádí hodnocení práce asistenta pedagoga a vyhodnocuje, jak se jeho působení projevuje ve vzdělávání žáka/žáků třídy, s nimiž asistent pedagoga pracuje.
    Odpovědnost za to, že je asistent pedagoga obeznámen s individuálním vzdělávacím plánem (IVP) žáka, příp. individuálním výchovným plánem (IVýP) žáka, s doporučeními ŠPZ, se školním vzdělávacím programem (ŠVP), s úlohou školního poradenského pracoviště a s výstupy případné další komunikace o žákovi, má ředitel školy, případně jím pověřený pracovník školy/školského zařízení.
    Školní poradenské pracoviště poskytuje asistentovi pedagoga metodické vedení ve vztahu ke speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Školní speciální pedagog nebo psycholog poskytuje metodickou podporu, spočívající zejména v porozumění speciálním vzdělávacím potřebám žáka, volbě a uplatňování vhodných pedagogických postupů a metod, které podporují efektivitu vzdělávání, samostatnost.
     
      3. Metodická podpora zajišťovaná školským poradenským zařízením:
     
    ŠPZ poskytuje odborné konzultace a metodickou podporu asistentovi pedagoga zejména bezprostředně po jeho přidělení k žákovi, za účelem vhledu do speciálních vzdělávacích potřeb žáka, poskytuje metodické vedení v oblasti zajištění speciálně pedagogické péče žákovi, podle potřeby poskytuje odborné konzultace pedagogickým pracovníkům školy k zajištění týmové práce.

    ŠPZ poskytuje rovněž odborné konzultace a metodickou podporu učitelům, kteří se podílejí na vzdělávání žáka/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

    V opodstatněných případech může být z iniciativy ředitele školy či školského poradenského zařízení svoláno jednání, které posuzuje efektivitu zvolených postupů práce se žákem se speciálními vzdělávacími potřebami, komunikaci školy a ŠPZ, rodiny, případně dalších zainteresovaných stran.


    [1] Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ve znění pozdějších předpisů.


    Soubor ke stažení obsahuje:

    • text metodického doporučení
    • přílohu 1: Metodika pro ŠPZ: postup při posuzování potřeby asistenta pedagoga
    • přílohu 2: Vyjádření ŠPZ ke zřízení funkce asistenta pedagoga
    • přílohu 3: Rizika v práci asistenta pedagoga
    • přílohu 4: Odborná způsobilost asistenta pedagoga
    Soubory materiálu
    Typ
     
    Název
     
    docx
    114.26 kB
    Dokument
    Metodické doporučení ke zřízení funkce asistenta pedagoga

    Licence

    Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

    Autor
    MŠMT

    Hodnocení od uživatelů

    Článek nebyl prozatím komentován.

    Váš komentář

    Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

    Článek není zařazen do žádného seriálu.

    Kolekce

    Článek je zařazen v těchto kolekcích: