Připravuji projekt

Už víme, že zatímco žáci mají na zřeteli především očekávaný produkt, vyučující by měl promýšlet a sledovat hlavně „cestu“ za produktem. Jaké nové situace tato cesta nabízí, co chceme, aby se přitom žáci naučili, co a jak je vhodné jim předem připravit a naplánovat? Tím prvním krokem k přípravě projektu je specifikace konkrétního záměru. Získáme tak odpověď na otázky Proč chceme realizovat právě toto téma a proč zrovna metodou projektové výuky? Budou čas a energie věnované na přípravu projektu adekvátní očekávaným cílům?

Promyšlený záměr a jasně stanovené očekávané cíle (výstupy) nás při plánování projektu budou usměrňovat ke správnému výběru dílčích metod a aktivit, k přípravě podpůrných pravidel, ke správnému korigování své vlastní role vedoucího projektu.

V dalším kroku přípravy nás čekají otázky: Co může být produktem projektu? K čemu budou žáci směrovat svou práci na projektu? Bude tento produkt opravdu užitečný a významný? Dává tento produkt dostatek příležitostí k novým poznatkům? Projekt by měl žákům umožnit jejich vlastní hledání a objevování. Musíme ho proto připravit tak, abychom žákům vytvořili dostatečný prostor pro vlastní rozhodování, pro ověřování různých možností postupu, řešení, názorů a předpokladů. K tomu potřebujeme dané téma nejdříve sami podrobně zmapovat, najít možné souvislosti, otázky a problémy, s nimiž se žáci mohou setkat. Plánování projektu by tedy nemělo probíhat v jedné úzce vymezené linii, do které bychom pak žáky museli usměrňovat.

Při plánování projektu je vhodné projít následujícím myšlenkovým procesem.

Metodika přípravy projektu

1) Výběr tématu, motivace

Na co se zaměřujeme?

Je potřeba získat vlastní přesvědčení o významnosti tématu pro učitele i žáky, o jeho praktickém významu, aktuálnosti, …). Přemýšlíme o tom, jak k tématu motivovat žáky. Zvažujeme, zda zvolit metodu tematické nebo projektové výuky.

Kde hledáme inspiraci?

Inspiraci můžeme najít v aktuálním dění (změny nebo problémy v našem okolí, tradiční svátky a oslavy), v mediálních nebo literárních příbězích. Čerpat můžeme i z diskusí odborníků, z konzultací problému (názoru) s veřejností, výsledků průzkumů, …

V čem se musíme orientovat:

• nejen ve svých předmětech, ale v celém ŠVP (v požadavcích na KK, výstupy různých oborů, priority školy, profil absolventa, …);
• v přesazích tématu do různých oborů (nebo být připraven je sám nastudovat či spolupracovat s jinými odborníky);
• v organizačních a technických možnostech školy (možnost výuky ve větších časových blocích, propojení výuky více předmětů, vybavenost materiální, možnost zapojit externí odborníky, …);
• v možnostech spolupráce uvnitř pedagogického týmu (být ochotný a schopný společně plánovat, hledat možnosti organizační úpravy výuky, …).

Zvažujeme organizační typ projektu (třídní, ročníkový, školní, krátkodobý, dlouhodobý), reálnost a užitečnost budoucího produktu (vyřešení problému).

Klademe si kontrolní otázky: Jak mohou žáci zhodnotit poznatky, které získají? Co užitečného s nimi mohou udělat? Komu a jak bude očekávaný produkt užitečný?

2) Mapování

Na co se zaměřujeme?

Hledáme otázky, se kterými budeme v projektu pracovat.

Většina z nich se týká samotného obsahu (tématu), ale mohou to být i otázky směřující ke zjišťování informačních zdrojů, organizaci práce, tvorby produktu apod. Neřešíme zatím jejich posloupnost, nezbytnost nebo reálnost. Tříděním otázek se budeme zabývat až později.

Cílem tohoto kroku plánování je získat přehled o tom, které otázky s podstatou projektu souvisejí, mohou během projektu padnout, nebo které naopak musíme být připraveni položit.

Důležité jsou zejména otevřené otázky, na které nelze odpovědět pouze ano/ne a které podporují zvědavost žáků.

Proč potřebujeme otázky?

Otázky jsou důležité nejen pro řízení projektu, ale také k tomu, abychom mohli žákům vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní samostatnou práci. Vyučující nemusí zadávat úkoly, ale pouze koordinuje hledání odpovědí.

Jakou techniku (metodu) přitom používáme?

Pro záznam otázek je vhodné použít metodu brainstormingu.

Měli bychom sledovat mezipředmětové souvislosti, ale zároveň kontrolovat, zda budou žáci plnit konkrétní výstupy požadované učebními plány jednotlivých předmětů. Nesmíme zapomenout na to, že prostřednictvím projektové výuky plníme požadavky ŠVP.

Musíme brát v úvahu možnosti žáků (školy, regionu, informačních zdrojů, času, …).

Výběr otázek k projektu provádíme s ohledem na významnost pro osobní život žáků. Projektová výuka je významná tehdy, když jejím prostřednictvím sledujeme i osobní (praktickou) užitečnost pro žáka.

Výuka formou projektového dne vyžaduje od vyučujícího potřebu zorientovat se v souvislostech přesahujících do jiných oborů.

4) Metodika

Jak bude naše výuka vypadat?

Co budou dělat žáci a proč?

Máme už vybrané otázky, kterými se budeme v projektu zabývat. Víme, že práce na projektu musí mít podobu systematické (logicky postupné) cesty za poznatky, které bezprostředně použijeme k vytvoření smysluplného (užitečného) produktu.

Klademe si kontrolní otázky:

Jakým způsobem a kde budou žáci hledat odpovědi? Jaké kompetence přitom mají uplatnit, v čem se mají zdokonalit? Které metody použijeme? Jaká pravidla je potřeba stanovit? Jak si budou práci organizovat? Jaké informační materiály nebo zdroje jim k tomu připravíme? Jaká kritéria hodnocení stanovíme pro skupinovou práci (prezentaci, diskusi, hotový produkt)?

Sledujeme logickou provázanost mezi tématem (otázkou), cílem (očekávaným výstupem) a zvolenou metodou. Dobrou pomůckou při tom může být jednoduchá plánovací tabulka. V uvedené ukázce se jedná o část z plánovací tabulky k projektu Udržitelná spotřeba (str. 77).

5) Scénář projektu

Scénář projektu obsahuje sled a popis aktivit, jejich časové upřesnění a organizační poznámky. Ve scénáři bychom měli vždy počítat i s dostatečným časem potřebným na reflexi. Při ní si žáci uvědomí (pojmenují) přínos projektu v rovině poznatků (co nového zjistili, co si uvědomili), v rovině prožitků (jaké řešili situace, které kompetence ne-/použili) i v rovině pocitů (jak se cítili a proč).

Smysluplnost projektu se odvíjí od toho, jak užitečný produkt vznikl a co se žáci při práci na projektu naučili nového.

Stručnou a velice pomocnou tabulku pro plánování projektu a tematické výuky naleznete v Příloze Plánování výuky na konci knihy.

Projekt je podpořen z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.