Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Zkušenosti z Nizozemí
Odborný článek

Zkušenosti z Nizozemí

Anotace

Příspěvěk nahlíží na zkušenosti z procesu autoevaluace škol v Nizozemí.

V Nizozemí existuje velmi decentralizovaný systém školství, jehož svorníkem je i nabídka centralizovaného hodnocení kvality např. výkonnostními testy CITO (srovnatelné s naší organizací CERMAT) nebo rámcovým doporučením pro vlastní hodnocení školy, které má v Nizozemí dlouho neformální, ale prakticky využitelnou tradici.

Ve společnosti se ustálily čtyři předpoklady pro zjišťování kvality vzdělávání uvnitř školy:

1. Zajišťování kvality se zaměřuje na primární procesy výuky a učení.

2. Zajišťování kvality vychází z propojení názorů přímých aktérů uvnitř školy, tedy není to práce pro jiné lidi mimo školu.

3. Zajišťování kvality je logickou součástí společně plánovaných a sdílených vzdělávacích procesů, včetně změn a inovací.

4. Způsob zajišťování kvality musí být přizpůsoben pro potřeby každé školy, je individuální pro každou školu zejména v obsahu a zaměření.

Úloha vedení školy

V procesu zajištění kvality vzdělávání ve škole hraje důležitou roli vedení školy. Vedení školy musí jít nejen příkladem, ale musí se i aktivně podílet na péči při zajišťování vzdělání a dbát na správný průběh celého procesu. Mimo jiné je odpovědné i za postoupení kompetencí v průběhu tohoto procesu. Pokud budou zúčastnění, tj. žáci a studenti, rodiče a zaměstnanci, spoluodpovědní za kvalitu či za vývoj jednotlivých částí při zajišťování kvality, pak předává vedení školy provedení procesu nebo jeho částí do jejich rukou. Vedení školy musí samozřejmě vše monitorovat a řídit žáky, studenty a rodiče tak, aby bylo dosaženo odpovídajících výsledků. V rukou vedení školy je také rozhodnutí o efektivní podobě vlastního hodnocení školy v určitém období.

Platí několik obecných doporučení:

a) Rozdělení odpovědnosti mezi další aktéry. Např. jedna nejmenovaná střední škola se rozhodla zaměřit se na způsob studia svých žáků. Pedagogičtí pracovníci, kteří měli zájem, sledovali žáky při jejich studiu, zjišťovali jejich možnosti a snažili se je uplatnit při výuce. Tím byla kvalita primárního procesu propojena s profesní kvalitou zaměstnanců a došlo k předání kompetencí zaměstnancům. Byly tím vytvořeny základy vztahu mezi péčí o kvalitu vzdělávání a přímým dohledem pedagogických pracovníků.

b) Spojování kvality vzdělávání a péče o ni s tím, co se lidé (učitelé a žáci) chtějí učit.

c) Spojení kvality vzdělávání a péče o ni s přímým dohledem pedagogických pracovníků.

d) Jako ředitel školy se snažte získat ty nejlepší ze svých zaměstnanců a společně s nimi (buď s jednotlivci, nebo s celým kolektivem) vytvořte spojení mezi jejich kompetencemi a kvalitou vzdělávání ve škole.

Plán vlastního hodnocení školy

Zajišťování kvality je spojeno s těmi procesy, které si škola sama naplánovala. V kontrolní fázi škola zjišťuje, zda byly správně realizovány dané cíle nebo aktivity, které si škola vytýčila ve svém plánu. Jinými slovy, škola provádí sebehodnocení, vlastní evaluaci, autoevaluaci či vlastní hodnocení školy, problematiku pojmosloví Nizozemci moc neřeší a používají pojem „zelfevalutie“, tedy sebehodnocení.

Celý proces sebehodnocení školy se v Nizozemí zpravidla skládá z deseti doporučených kroků, které jsou blíže charakterizovány níže. Po naplnění těchto kroků následuje tzv. vizitace, tj. hodnocení učitelů a žáků a procesů s nimi spojených ve škole nezúčastněnými osobami (např. kritičtí přátelé). Tuto vizitaci obvykle provádějí např. zaměstnanci z detašovaného pracoviště školy nebo ze spřátelené či spolupracující školy.

Počet osob nebo skupin, které spolupracovaly v průběhu třetího, kontrolního kroku, a počet osob nebo skupin, které se zúčastnily čtvrtého kroku (viz dále), se může lišit škola od školy. Některé školy se rozhodnou pro omezený počet zúčastněných osob, zatímco jiné školy zapojí co největší počet žáků či studentů, rodičů a personálu.

U každého z kroků uvedeme, kdo daný krok uskutečňuje, kdo se ho zúčastňuje, kterou činnost je nutno vykonat a v jakém období školního roku je výhodou tuto činnost uskutečňovat. U každého kroku rovněž uvádíme tipy vedoucí k úspěšné realizaci daného kroku.

Přehled plánu vlastního hodnocení:

Krok 1: Výběr hlavních bodů pro hodnocení změn

Krok 2: Vytvoření plánu pro vlastní hodnocení

Krok 3: Vytvoření kontrolního systému

Krok 4: Naplánování shromažďování údajů

Krok 5: Příprava rozhovorů, pozorování (jde o nejčastěji používané metody), či jiných

metod

Krok 6: Shromažďování údajů

Krok 7: Zpracování údajů hodnocení a příprava diskuse

Krok 8: Společná diskuse

Krok 9: Vypracování zprávy o hodnocení

Krok 10: Distribuce zprávy

Krok 1: Výběr hlavních bodů pro hodnocení změn

Provádí ředitel či vedení školy:

rozhodne o uskutečnění hodnocení;

  • objasní, že škola se z výsledků hodnocení poučí;
  • rozhodne o hlavních bodech, které budou předmětem hodnocení;
  • objasní, jakým způsobem se bude dále s výsledky pracovat (zlepšení po strategické, taktické nebo operativní stránce; umožnění vizitací; rozdělení zodpovědnosti za konkrétní úkoly a postupy jejich plnění na vedení, inspekci, rodiče, žáky či studenty);
  • určí celkový časový horizont;
  • určí koordinátora pro vlastní hodnocení;
  • určí, kdo bude do procesu hodnocení zapojen;
  • určí, kdo obdrží výsledky a závěry hodnocení;
  • prodiskutuje záměr hodnocení (a kdo do něj bude zapojen) se zúčastněnými osobami ve škole.

Tento krok je prováděn obvykle na konci školního roku, tedy v květnu.

Zkušenosti z praxe:

Vytyčte si období zhruba jednoho roku pro plánování a provedení vlastního hodnocení a vizitace.

Informujte zúčastněné osoby o tom, do jaké fáze budou do procesu zapojeny (třetí kontrolní fáze nebo čtvrtá fáze). Tím předejdete nejasnostem např. o rozdělení úloh mezi radou školy a rodiči, žáky či studenty a personálem mimo radu. Všichni si budou vědomi toho, v jakém okamžiku mohou ovlivnit průběh celého procesu.

Při výběru nestranného koordinátora použijte např. následující kritéria:

  • Je schopen řídit a stimulovat všechny zúčastněné osoby?
  • Má analytické schopnosti?
  • Má organizační schopnosti?
  • Má respekt zúčastněných osob?

Určete koordinátora. Pokud má škola vlastního správce sítě, využijte jeho schopností, budou-li data shromažďována digitálně. Určete členy personálu, kteří provedou vizitace na jiných školách (celkově se jedná zhruba o 20 hodin ročně).

Krok 2: Vytvoření plánu pro vlastní hodnocení

Provádí koordinátor pro hodnocení.

Koordinátor vytvoří plán hodnocení: kdo vykoná jakou činnost a kdy; kdo se dané činnosti zúčastní.

Tento krok je prováděn před začátkem školního roku (konec srpna).

Vybírejte takovou skupinu lidí, která má znalosti v dané oblasti.

Krok 3: Vytvoření kontrolního systému

Provádí pracovní skupina pod vedením koordinátora.

Aby bylo možno zodpovědně posoudit kvalitu, je nutno vytvořit kontrolní systém a určit si body, které jsou pro kvalitu zásadní. Pracovní skupina vypracuje kritéria pro každou změnu: těmto globálním požadavkům na kvalitu naše vzdělávání a výuka odpovídá. U všech kritérií vypracuje pracovní skupina indikátory, jedná se o fakta, události a aktivity, které ukazují, do jaké míry vzdělávání odpovídá zvoleným kritériím.

Tento krok je prováděn v průběhu září a října.

Zkušenosti z praxe:

Při tvorbě kritérií využijte pracovních plánů daných oddělení, odloučených pracovišť a týmů. V pracovních plánech bývají často uvedeny cíle a činnosti, které mohou být určující pro kritéria a indikátory. Za účelem formulování kritérií si odpovězte na následující otázky:

  • Jaká hlediska souvisejí s daným kritériem?
  • Jaká hlediska musí být minimálně zachována, aby se dalo hovořit o „kvalitě“?

Každé kritérium zformulujte do podoby všeobecného pravidla: Takto se na naší škole pracuje. Nebo: Tohoto na naší škole chceme dosáhnout.

Ke každému kritériu zvolte indikátory tím způsobem, že si budete stále odpovídat na otázku: Na čem konkrétně můžete potvrdit, že je dané kritérium splněno?

Použijte techniku brainstormingu, abyste dosáhli požadovaných kritérií a indikátorů:

  • Každý člen pracovní skupiny si individuálně napíše kritéria.
  • Všechna kritéria si uspořádejte: Co k čemu patří?
  • Vybírejte: jaká kritéria jsou pro naši školu nejdůležitější?
  • Stejně postupujte při definování indikátorů ke kritériím.

Pokud bude při sebehodnocení dotazováno více menších skupin, neshromažďujte více než tři kritéria a 25 indikátorů.

Sdělte kritéria a indikátory ostatním zúčastněným osobám ve škole: řediteli či vedení školy, personálu, žákům či studentům a rodičům. Navrhujeme, abyste kritéria a indikátory vytvářeli s vnitřní skupinou (pracovní skupina), okolo níž by se pohybovala vnější skupina, která by v případě potřeby mohla vstoupit do skupiny vnitřní.

Krok 4: Plán shromažďování údajů

Provádí pracovní skupina pod vedením koordinátora.

Pracovní skupina vytvoří plán pro shromažďování údajů z vlastního hodnocení. Plán musí obsahovat:

a) Zdroje, ze kterých údaje pocházejí: rozhovory, např. s rodiči, žáky či studenty, personálem, členy vedení školy, studijními poradci; pozorování, např. v hodinách, pozorování pohovorů se žáky či studenty.

b) Použité techniky průzkumu: Popište, jaké techniky průzkumu byly použity: pozorování, rozhovory, písemné ankety, analýzy dokumentů, videonahrávky atd. Určete, do jaké míry jsou otázky pro rozhovory a písemné ankety připravovány předem a zda se jednalo o otevřené či uzavřené otázky.

c) Postup, který následuje po shromáždění a zpracování údajů: Jaké zdroje byly dotazovány a jakým způsobem? Jak dlouho to trvalo, kdo shromažďování vykonával, kdo sestavoval zprávy? Pokud byly v krátkém období dotazovány různé zúčastněné skupiny osob, je nutno vypracovat konkrétní rozpis rozhovorů: kdo pokládal konkrétním skupinám dotazy?

d) Osoby, které jsou zapojeny do interpretace, objasňování, posuzování zjištění a formulování doporučení. Abychom dosáhli toho, že lze hovořit o společném procesu, musí být výsledky průzkumu interpretovány a vysvětleny společně a musí být zhodnoceno, v jakých bodech je třeba kvalitu vylepšit. O tom lze komunikovat a zformulovat doporučení. V souvislosti s tímto je nutno naplánovat diskusi a určit, kdo tuto diskusi povede (krok 8).

Tento krok je prováděn v říjnu a listopadu.

Zkušenosti z praxe jsou následující:

Veďte otevřené rozhovory se spoustou prostoru k dalším otázkám. Zkoumejte především fakta, nikoliv názory. Užijte minimálně dva zdroje, raději více. Rozhovory s rodiči a žáky či studenty a pozorování praxe obohacují získané informace. Odpovědi a získané údaje si co nejdříve zaznamenejte do předem připravené šablony. Shromažďujte data v relativně krátkém časovém období, aby byla využita co největší soustředěnost zúčastněných osob a pracovní skupiny.

Krok 5: Příprava rozhovorů anebo pozorování

Provádí vybrané hodnotící osoby, proškolené externími nebo interními trenéry.

Otázky týkající se průzkumu, které byly uvedeny u kroku č. 4, jsou zformulovány do konkrétních dotazů pro rozhovory a do jednotlivých kategorií pozorování. Jelikož tato činnost vyžaduje značné dovednosti, je nutno hodnotící osoby proškolit v následujících bodech:

  • výběr zkušebních bodů
  • formulace dotazů pro rozhovory a formulace jednotlivých kategorií pozorování
  • dovednosti v oblasti rozhovorů a pozorování
  • zpracování v podobě zpráv

Tento krok je prováděn v listopadu.

Z praxe jsou známy tyto zkušenosti:

Pro tuto činnost si vyčleňte jedno odpoledne. Zadejte hodnotícím osobám, aby trénovaly ve dvojicích nebo trojicích.

Krok 6: Shromažďování údajů hodnocení

Rozhovory a pozorování provádí vybraná skupina hodnotících osob z vlastní školy.

Shromažďování digitálních údajů provádí správce sítě pod vedením koordinátora sebehodnocení. Písemné ankety provádí koordinátor sebehodnocení, případně za pomoci administrativních pracovníků. V tomto kroku se jedná o provedení plánu, který byl vytvořen v bodě 4.

Tento krok je uskutečněn nejdříve na konci listopadu a nejpozději začátkem ledna.

Z praxe známe tyto zkušenosti:

Odpovědi a získané údaje si co nejdříve zaznamenejte do předem připravené šablony. Pokud budou rozhovory vedeny více osobami než jednou, je nutno, aby poté tyto osoby uskutečněné rozhovory zhodnotily a zaznamenaly nejdůležitější body.

Krok 7: Zpracování údajů z vlastního hodnocení a příprava diskuse

Tento krok realizuje koordinátor, případně ve spolupráci se správcem sítě.

V tomto kroku jde o:

a) První zpracování údajů:

  • shrnutí zpráv o rozhovorech a pozorování
  • spočítání a rozdělení odpovědí na písemnou anketu, případné zjištění průměrných hodnot

b) Přípravu kroku 8: diskuse. Diskuse zúčastněných osob v souvislosti s výsledky, předběžné údaje. Pozvání zúčastněných osob k diskusi. Pozvěte např. z každé zúčastněné a dotazované skupiny tři zástupce.

Tento krok je realizován obvykle v lednu.

V praxi se osvědčily následující postupy:

  • Rozdělte si údaje do jednotlivých kategorií.
  • Označte si shody a rozdíly u jednotlivých zdrojů.
  • Výsledky si graficky znázorněte podle jednotlivých indikátorů (viz krok 3).
  • Přizvěte k diskusi různé skupiny: v každém případě zástupce skupin, které byly dotazovány, ale také odborníky z řad zúčastněných osob, které nebyly dotazovány.
  • Připravte si program pro diskusi, kterou povede koordinátor sebehodnocení.

Krok 8: Diskuse

Diskusi vede koordinátor. Členové jednotlivých skupin vedou diskuse ve skupinách. Předmětem diskuse je program, který byl připraven v předcházejících krocích.

Tento krok probíhá koncem ledna nebo začátkem února.

V praxi se osvědčily následující jevy:

  • Dbejte na to, abyste měli dostatečné množství písemných podkladů.
  • Dbejte na to, aby zúčastněné osoby sdílely s ostatními vlastní koncepty, které používají při interpretování výsledků hodnocení. Hledejte především shodu v konceptech a diskutujte o rozdílech. Důležité je, aby vznikl částečný přehled o praxi (druhá fáze kruhu – uskutečnění plánu) a o výsledcích hodnocení (třetí fáze – kontrola). Poté, co tato část bude uzavřena, nastává čas hledání praktických doporučení a možností na vylepšení kvality.

Krok 9: Sestavení zprávy o hodnocení

Zprávu sestavuje koordinátor:

  • na základě výsledků diskuse sestaví koncept zprávy o sebehodnocení;
  • tento koncept projedná s pracovní skupinou;
  • sestaví konečnou verzi zprávy o sebehodnocení;
  • sestaví stručný plán komunikace, kdo obdrží výsledky sebehodnocení.

Zpráva je sestavována v průběhu února.

Z praxe vyplývá doporučení o obsahové struktuře:

  • Úvod.
  • Zúčastněné osoby z pracovní skupiny.
  • Kritéria a indikátory.
  • Pracovní postup.
  • Ke každému indikátoru: výsledky (za pomoci výsledků uvedených u kroku 7), hodnocení a doporučení (na základě výsledků kroku 8).
  • Shrnutí.

Předložte zprávu o sebehodnocení vedení školy a pedagogickým pracovníkům. Pokud budou po sebehodnocení následovat vizitace, dbejte na to, aby o nich byly vypracovány zprávy.

Krok 10: Distribuce zprávy

Za tento krok odpovídá koordinátor.

Výsledky sebehodnocení musí být distribuovány podle plánu, a to co nejdříve, ještě koncem února nebo začátkem března.

Z praktických zkušeností vyjímáme:

Ponechte jednotlivým týmům prostor na to, aby prodiskutovaly relevantní výsledky sebehodnocení. Použijte přitom stejný postup jako v případě kroku 8: dbejte na to, aby zúčastněné osoby sdílely s ostatními vlastní koncepty a uvažujte o tom, co lze příští rok zlepšit. Vedoucí osoba přitom dohlíží na to, aby byly dodržovány všechny fáze „kruhu“. Jaké bylo provedení druhé fáze kruhu – uskutečnění plánu? Jaké jsou výsledky hodnocení (třetí fáze – kontrola). Jaké interpretace, vysvětlení a názory má daný tým, skupina? Jaké jsou možnosti pro zlepšení a co to bude znamenat pro tvorbu plánu pro příští rok? Použijte zprávu o sebehodnocení k tomu, abyste sepsali zprávu o pokrocích a výsledcích, která by byla určující pro další nasměrování vývoje školy.

 


Tento článek byl s laskavým svolením Národního ústavu odborného vzdělávání převzat z bulletinu Na cestě ke kvalitě, roč. 2010, č. 2, str. 22.

Literatura a použité zdroje

[1] – HAAN, De T.; JANSEN, H. De nieuwsgierige school. Utrecht : APS, 2006.
[2] – DE HAAN, T.; VAN DE MEER, T. Zeg het met feiten. Utrecht : APS, 2007.
[3] – et al. Organisation of the Educational Systém in the Netherlands. Bruxelles : Eurydice, 2009.
[4] – RÝDL, K. et al. Sebehodnocení školy. Praha : Strom, 1998.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Karel Rýdl

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy