Odborné články Základní vzdělávání Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví
Odborný článek

Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví

26. 6. 2006
Základní vzdělávání
Autor
Hana Pernicová

Anotace

Podnětné informace k vytvoření výchovných a vzdělávacích strategií ke vzdělávacímu oboru Výchova ke zdraví.

Součástí charakteristiky vyučovacího předmětu jsou Výchovné a vzdělávací strategie. Představují společné postupy, metody a formy práce a činnosti uplatňované ve výuce i mimo výuku, které v daném vyučovacím předmětu vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Měly by směřovat k osvojování některé z klíčových kompetencí, případně i k více klíčovým kompetencím.

Formulaci výchovných a vzdělávacích strategií lze považovat za jednu z nejobtížnějších částí tvorby učebních osnov daného vyučovacího předmětu, protože se tu propojuje jak stránka významová (co a proč formulovat), tak i stránka jazyková (jak formulovat).

Co je pro rozpracování výchovných a vzdělávacích strategií charakteristické

Vycházejí:

  • z výchovných a vzdělávacích strategií vytvořených na úrovní školy (viz Charakteristika ŠVP);
  • ze znalostí klíčových kompetencí, protože jejich utváření podporují;
  • z cílového zaměření vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (formování celoživotní odpovědnosti za své zdraví, formování pozitivních mezilidských vztahů, utváření praktických životních dovedností podporujících zdravý duševní a sociální život aj.).

Na jejich rozpracování se podílejí všichni učitelé daného vyučovacího předmětu a společně je i ve vzdělávacím procesu uplatňují.

Při vymezování výchovných a vzdělávacích strategií se doporučuje pracovat s otázkami typu: Co budou všichni učitelé daného vyučovacího předmětu uplatňovat? Jak budou ve výuce postupovat, aby u žáků podporovali osvojování konkrétních klíčových kompetencí?

Klíčové kompetence ve zkratce

Na úrovni RVP ZV jsou vymezeny tyto klíčové kompetence (KK):

kompetence k učení kompetence k řešení problémů
kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence
občanské kompetence pracovní
  • Představují soubor předpokládaných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které žáci potřebují pro svůj osobní rozvoj, aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě.
  • V RVP ZV jsou formulovány pro výstup z 9. ročníku.
  • Žáci si je osvojují v průběhu celého vzdělávání (proces osvojování KK nelze považovat za uzavřený, pokračuje i v dalším průběhu života).
  • Ve vzdělávacím procesu nestojí KK izolovaně, vzájemně se propojují (mají nadpředmětovou podobu a jsou výsledkem celkového procesu vzdělávání).
  • Předpokladem úspěšného osvojování KK je dosažení optimální vyváženosti mezi osvojováním vědomostí a dovedností, formováním postojů a utvářením životních hodnot.

Doporučované postupy při rozpracování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacího předmětu (pro všechny učitele vyučovacího předmětu na dané škole):

  • Navážeme na výchovné a vzdělávací strategie vytvořené na úrovni školy.
  • Vymezíme specifické postupy, metody a aktivity, které povedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí (KK) ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví (název vyučovacího předmětu je orientační).
  • Promyslíme a následně se dohodneme na nejvhodnějším způsobu formulace výchovných a vzdělávacích strategií.
  • Provedeme jejich zpětnou korekci ve vztahu:
    • ke strategiím vymezeným na úrovni školy (viz obecné kapitoly ŠVP) a ke klíčovým kompetencím;
    • k vzdělávacímu obsahu vyučovacího předmětu (výstupy, učivo);
    • k našim představám, co skutečně chceme a jak to jako učitelé dovedeme uplatňovat.

Chyby, které se při formulování výchovných a vzdělávacích strategií objevují:

  • Strategie jsou příliš obecné a odpovídají více strategiím vytvořeným na úrovni školy, nezohledňují konkrétní specifika a možnosti daného vyučovacího předmětu (např. "učitel vede žáky ke spolupráci" - strategie je obecně platná pro učitele všech vyučovacích předmětů).
  • Jsou často zaměňovány za cíle (např. dosáhnout něčeho, naučit žáky něco).
  • Málo podporují aktivní a samostatnou činnost žáků.
  • Při jejich formulování jsou volena nevhodná uvozovací slovesa (např. "učí žáky"...). Výraz "učí" navozuje proces učení, ale nevypovídá o tom, jaký postup (strategii) zvolíme, abychom žáka naučili (např. učitel vytváří podmínky/prostor pro ..., předkládá žákům náměty k samostatnému uvažování a řešení úkolů aj.).

Konkrétní příklady vymezení výchovných a vzdělávacích strategií vyučovacího předmětu rozpracovaného ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví

KOMPETENCE K UČENÍ

Na úrovni školy

Všichni učitelé dané školy (budou):

  • využívat pozitivní motivaci jako jeden ze základních postupů pro utváření trvalého zájmu o učení;
  • umožňovat žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok; navozovat situace pro sebehodnocení žáků.

Na úrovni vyučovacího předmětu

Všichni učitelé daného vyučovacího předmětu budou:

  • předkládat žákům dostatek informačních zdrojů k problematice zdraví;
  • vytvářet pro žáky příležitosti k jejich zpracování a vyhodnocení;
  • uplatňovat ve výuce aktivizující metody, které žákům přiblíží problematiku zdraví z různých pohledů a vybaví je sociálními dovednostmi pro zdravý a bezpečný život.

Žák na úrovni osvojování kompetence k učení dovede:

  • vyhledávat, třídit, zpracovávat a vyhodnocovat informace o podpoře a ochraně zdraví a podle svých individuálních schopností je uplatňovat v praktickém životě.

Charakteristika dovedností (viz Žák na úrovni ...) není pro zpracovatele učebních osnov daného vyučovacího předmětu závazná. Záměrem je ukázat na několika příkladech, jak výchovné a vzdělávací strategie u žáků přispívají k utváření jednotlivých klíčových kompetencí.

Dále jsou uváděny příklady vymezení výchovných a vzdělávacích strategií pro jednotlivé kompetence na úrovni vyučovacího předmětu.

Kompetence k řešení problémů

Všichni učitelé daného vyučovacího předmětu budou:

  • předkládat žákům náměty k samostatnému uvažování a řešení problémů, problémové nebo krizové situace;
  • aktivizovat žáky k uvažování o problému a jeho možném řešení prostřednictvím specifických metod a forem práce (dialog, brainstorming, kooperace, kritické myšlení aj.);
  • vybízet žáky k porovnávání názorů, mediálních tvrzení a vlastních zkušeností se zdravím, k vyhodnocování a vyvozování závěrů v rovině chování, rozhodování a jednání v různých životních situacích.

Žák na úrovni osvojování kompetence k řešení problémů dovede:

  • analyzovat dílčí problémy v oblasti péče o zdraví;
  • hledat řešení k problémům souvisejícím s fyzickým a psychosociálním zdravím a vyvozovat z nich závěry pro svoje chování, jednání a rozhodování.

Kompetence komunikativní

Všichni učitelé daného vyučovacího předmětu budou:

  • vytvářet pro žáky příležitosti k formulování a obhajování vlastních myšlenky a názorů na problematiku zdraví;
  • vytvářet žákům podmínky pro uplatňování osvojených modelů komunikativních dovedností při kooperaci s vrstevníky, při řešení problémových a krizových situací, při kontaktu s poradenskými centry;
  • uplatňovat ve výuce efektivní strategie k osvojení specifických dovedností komunikační obrany proti agresi a manipulaci.

Žák na úrovni osvojování kompetence komunikativní dovede:

  • uplatňovat osvojené modely komunikativních dovedností při kooperaci s vrstevníky (srozumitelně a kulturně komunikovat ve skupině, aktivně naslouchat, nalézat společná řešení, hledat kompromis) a okolím;
  • řešit modelové problémové a krizové situace (asertivní komunikace, dovednost komunikační obrany proti bezohlednosti, agresi a manipulaci).

Výchovné a vzdělávací strategie nemusí být formulovány ke každé klíčové kompetenci zvlášť. Je možný i model, kdy se strategie vytvářejí ke dvěma či více strategiím současně.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Hana Pernicová

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Článek pro obor:

Výchova ke zdraví