Základem dobré adaptace žáků v nové škole jsou první zážitky a sociální prostor pro navázání nových uspokojivých vztahů. V našem gymnáziu jsme vytvořili pětidenní program, který má za úkol připravit žáky pro vstup do nové školy. V příspěvku chci představit cíle, metody a konkrétní program seznamovacího tábora, který již pět let realizujeme. Akce se účastní okolo 120 nových žáků (čtyři třídy), 12 pedagogů a 10 pomocníků z řad žáků třetích ročníků. Mezi pedagogy, kteří jsou organizátory seznamovacího tábora, patří - hlavní vedoucí, jeho zástupce, třídní učitelé, výchovný poradce, metodik primární prevence a někteří vychovatelé školního internátu. Protože se akce účastní velké množství žáků, snažíme se jednotlivé aktivity programu realizovat pro menší skupiny. Ty se během pobytu na jednotlivých stanovištích střídají. Tábor se koná poslední týden v srpnu.
Pro efektivní průběh celého tábora je nutné vytvořit stmelený organizační tým. První setkání se konají již v květnu předešlého školního roku. Nejprve proběhne vzájemné seznámení všech organizátorů. Při dalším setkání hlavní vedoucí (určený ředitelem) představí vyzkoušenou základní strukturu programu celého pobytu a následně proběhne příprava konkrétních aktivit, na které se podílejí všichni zúčastnění pedagogové i pomocníci z řad starších žáků. Celý tým se na místo pobytu sjede již den předem, aby se po prázdninách naladil na nové žáky a středisko dobře připravil.
Cíle celé akce vyplývají z RVP GV:
Program je založen především na zážitkovém učení a je zaměřen hlavně na žáka. Vychází rovněž z principů projektu Etická výchova, který cíl výchovného působení vidí v osvojování sociálních dovedností. Cílovou sociální dovedností je prosociálnost, což je chování ve prospěch druhých bez očekávání protislužby. Při osvojování sociálních dovedností hraje podle zjištění tvůrců Etické výchovy důležitou roli i výchovný styl pedagoga. Ten by měl být založen na pozitivním přijetí žáka, přiměřeném vybízení k prosociálnosti, motivující atribuci (připisování pozitivních vlastností žákům, vyjadřování pozitivních očekávání ve vztahu k žákům) a v uvážlivém používání odměn a trestů (využívání především pochvaly).
Podle zásad zážitkové pedagogiky zkušenost bez následné reflexe není v praxi využitelná. Po jednotlivých aktivitách nebo blocích aktivit proto vyčleňujeme prostor pro zhodnocení aktivity se závěrečným zobecněním zkušenosti ze strany pedagoga. Pro reflexe využíváme následujících metod:
Uvedené metody je dobré střídat. Zpočátku jsou žáci nedůvěřiví, proto je dobré vybírat metody, kterými můžeme vybídnout každého účastníka, např. kruhový rozhovor. Postupem času směřujeme reflexe k metodám skupinového rozhovoru a diskuse.
Už při příjezdu je vhodné přistupovat k novým žákům a jejich rodičům srdečně a ochotně, aby se postupně odbourávaly bariéry, strach a ostych. K tomu je např. vhodné mít na stole, kde zapisujeme příjezd účastníků, bonbóny nebo kartičku s citátem atd., které novým žákům po zapsání darujeme. Protože příjezd stanovujeme na podvečerní hodiny, je prvním bodem programu večeře. Společné jídlo tak symbolicky může odstartovat směřování celého pobytu. Po večeři následuje seznamka po třídách. Organizátoři programu jsou třídní učitelé. Ti si sami volí metody seznámení. Obecně se osvědčily následující metody (neuvádím čas trvání aktivit, protože na počátku pobytu je to veličina velmi relativní):
Poslední aktivitou tohoto dne (i všech ostatních) je slůvko na dobrou noc. Některý z pedagogů přečte krátký příběh a přednese krátké zamyšlení. Tuto metodu jsme přebrali z preventivního systému italského pedagoga Jana Bosca. Program druhého a třetího dne je obdobný, je založen na střídání tříd na jednotlivých stanovištích. Vzniknou tak trojhodinové bloky dopoledne i odpoledne, takže všechny čtyři třídy se mohou zúčastnit celého programu.
Pomůcky: balicí papír, barvy, štětce, fixy, pastelky.
Doba přípravy: 1 hodina.
V pobytovém areálu je nutné najít vhodnou místnost, která se dá zatemnit a polepit balicím papírem do výše dvou metrů. Když vše připravíme, uvedeme do místnosti, která je pro umocnění atmosféry vhodně osvětlená, žáky a necháme je posadit. Pak proběhne libreto hry, kdy do místnosti vstoupí osoba představující Leonarda da Vinciho a mnich. Proběhne mezi nimi rozhovor, ze kterého vyplyne, že řádoví bratři si objednali u mistra výzdobu své kaple. Po motivační vsuvce krátce vysvětlíme žákům, že oni jsou mistři a prostor, ve kterém se nacházejí, je kaple. Jejich úkolem je bez verbální komunikace společně vymalovat kapli. Při práci může tiše hrát hudba. Jak dlouho nechat žáky tvořit, závisí na citlivosti organizátora aktivity. Z našich zkušeností je vhodná průměrná doba 1,5 - 2 hodiny. Po ukončení práce proběhne tzv. tichá galerie, tzn. opět bez mluvení si mohou tvůrci celou kapli prohlédnout. Pak následuje reflexe. Na závěr místnost odtemníme a necháme ještě jednou prohlédnout. Nezapomeneme rovněž výtvor zdokumentovat fotoaparátem.
Toto stanoviště se skládá ze dvou aktivit, které jsou na sobě nezávislé a mají za úkol prohloubit seznámení a spolupráci v třídním kolektivu.
Zelená karta
Pomůcky: propisovací pera, kartičky formátu A5, videopřehrávač, videokazeta s filmem Zelená karta.
Doba realizace aktivity: 1 - 1,5 hodiny.
Na začátku aktivity promítneme část filmu Zelená karta, kde je ukázáno, jak hlavní hrdinové pro získání povolení k pobytu v USA fingují svůj manželský poměr a učí se životopisná data o svém protějšku. Pak vyzveme žáky, aby metodou brainstormingu volně sdělovali to, co by chtěli o svých spolužácích vědět. Náměty zapisujeme na tabuli. Pro každého žáka vytvoříme dotazník o 30 otázkách. Pak žáky náhodně rozdělíme do dvojic. Jejich úkolem je naučit se za pět minut údaje o svém protějšku. Po pěti minutách předstupují před zkušební komisi (doporučuji jich zřídit více) a ta jim položí náhodně 4 otázky, které se týkají partnera (na základě předloženého dotazníku). Za každou správnou odpověď si žák započítá bod. Po vyzkoušení poslední dvojice následuje další kolo. Doporučuji 5 kol. V dalších kolech je možno obměnit pravidla - zkrátit čas, zakázat vyměňování lístků, tzn. že musím proběhnout dialog atd. Po posledním kole následuje reflexe.
Slepá třída
Pomůcky: šátky.
Doba realizace aktivity: 1 - 1,5 hodiny.
Aktivita je velmi emotivní, proto ji uvedeme jednoduchým zadáním pravidel. Všichni členové třídy si zaváží oči šátkem. Organizátoři hry z nich vytvoří zástup. Všichni se budou držet za ruce. Nikdo nesmí mluvit. Komunikace mezi členy třídy může probíhat jedině skrze ruce. Je proto dobré, aby si třída předem domluvila signály, kterými se budou jednotlivci dorozumívat. Třída se musí přemístit na jiné místo. V čele zástupu jde organizátor, který nemá oči zavázané, určuje trasu cesty a dává ostatním dohodnuté signály. Ostatní organizátoři zajišťují bezpečnost účastníků a zajišťují klid v zástupu. Slepý pochod je možné nahrát na videokameru a při závěrečném rozboru aktivity pustit účastníkům.
Třída se rozdělí na osmičlenné skupiny. Ke každé je přiřazen jeden ze starších žáků, který bude třídu doprovázet při plnění jednotlivých úkolů. Ty jsou zaměřeny na spolupráci.
Přechod přes potok
Pomůcky: lana, sedáky, karabiny.
Doba pro přípravu aktivity: 1 hodina.
Přes potok jsou natažena dvě lana. Žáci si postupně upevní sedáky a vydají se jištěni přes potok. Nohama se posunují po spodním laně a rukama se drží horního.
Ariadnina nit
Pomůcky: motouz, šátky.
Doba na přípravu aktivity: 1 hodina.
Mezi stromy v lese je spletitě natažen motouz. Žáci si šátkem zaváží oči a organizátor hry je postupně přivede na začátek cesty. Rukama se drží motouzu, úkolem je dostat se na konec, který je zřetelně označen např. zavěšeným šátkem nebo jiným předmětem.
Pavučina
Pomůcka: motouz.
Doba na přípravu aktivity: 1 hodina.
Mezi dvěma stromy v lese vytvoříme z motouzu pavučinu. Jednotlivé díly musí být velké, aby se jimi mohl protáhnout dospělý člověk. Musí jich být dostatečný počet. Úkolem skupiny je společné přemístění se na druhou stranu pavučiny. Jedním dílem může projít, být přenesen nebo prostrčen pouze jeden člověk, tzn. že každý musí prolézt jiným otvorem v pavučině. To všechno bez dotyku motouzu. Jinak aktivita začíná od začátku.
Obrův prsten
Pomůcky: tyč dlouhá 3 metry, použitá pneumatika od osobního automobilu.
Žáci mají za úkol vztyčit tyč a navléknout na ni pneumatiku a zase ji vyvléknout tak, aby se tyč a pneumatika vzájemně nedotkly. Po případném dotyku je nutno začít znovu. Po absolvování všech úkolů probíhá delší reflexe zaměřená na zážitky z plnění úkolů. Cílem je především objasnit principy efektivní spolupráce.
Třída se opět rozdělí na osmičlenné skupiny. Ke každé je přidělen vedoucí z řad starších žáků. Každá skupina plní připravené úkoly.
Obrazec
Pomůcky: dlouhé lano, šátky.
Skupina si nejprve domluví společnou strategii. Jejím úkolem je z lana vytvořit rovnostranný trojúhelník. Při plnění úkolu mají všichni zavázané oči šátkem a nesmějí se verbálně domlouvat.
Pád důvěry
Ze stolu a židle vytvoříme vyvýšené místo (asi 2 metry). Žáci jednotlivě vystupují nahoru a padnou do připravených spojených rukou svých spolužáků. Pro atmosféru aktivity je dobré dodržet následující rituál: Ten, který je nahoře říká: "Jste připraveni?" Spolužáci odpovídají: "Jsme připraveni." Následuje ještě proklamace: "Důvěřuji vám." Pak teprve žák může padat dolů.
Živá abeceda
Pomůcky: kartička s krátkým citátem, čistý list papíru, propisovací pero.
Skupina si vybere jednoho člena. Ten dostane čistý list papíru a propisovací pero a vzdálí se 200 metrů od skupiny na vyznačené místo s instrukcí, že skupina mu předá zprávu. Jednotlivá písmena budou znázorňována těly ostatních členů. Skupina dostane kartičku s citátem a jejím úkolem je zobrazit postupně písmena, aby je vzdálený spolužák rozpoznal a napsal citát ve správném znění.
Žebřík
Pomůcka: žebřík.
Žáci vstoupí mezi jednotlivé stupně žebříku. Každý pevně uchopí stupeň žebříku a společně ho zvednou do výše pasu. Organizátor aktivity vydá pokyn, aby jej následovali. Skupina absolvuje překážkovou dráhu. Po splnění posledního úkolu proběhne opět hodnotová reflexe zaměřená na spolupráci a vzájemnou pomoc.
Večerní program druhého a třetího dne je opět dělený. Jsou vytvořena čtyři stanoviště a jednotlivé třídy se mezi nimi po oba večery vyměňují. Na prvním stanovišti probíhá střetnutí se staršími žáky. Na základě zpětné vazby mohu konstatovat, že pro orientaci nových žáků ve škole a školních povinnostech je to velmi důležité. Na druhém stanovišti probíhá diskuse s výchovným poradcem a metodikem primární prevence. Protože naše gymnázium je církevní školou, na třetím stanovišti diskutují žáci s knězem. Rozhovor je zaměřen na duchovní aktivity ve škole. Na čtvrtém stanovišti proběhne základní seznámení se s řádem školy. Protože čas je omezený, využíváme frontální metodu s následnou krátkou diskuzí.
Čtvrtý den je vyplněn celodenní túrou. Na cílové místo se putuje po třídách. Před začátkem túry každá třída dostane zadání tématu scénky na večerní program. Během putování a přestávek žáci vymýšlejí ztvárnění asi patnáctiminutového vystoupení pro ostatní.
Večerní program čtvrtého dne je vyvrcholením celého seznamovacího tábora. Odehrává se ve velkém sále, kde je připraveno jeviště a hlediště. Moderátory večera jsou starší žáci, kteří jednotlivé scénky prokládají vlastním programem (krátké scénky, písně, hry). Na závěr proběhne aktivita, kterou jsme nazvali slavnost světla. Každý žák obdrží od hlavního vedoucího malou svíčku se slovy: "Buď světlem pro druhé." Pak se průvod vydá ke slavnostnímu ohni. Svíčky jsou zasazeny na předem připravené místo. Po zapálení ohně následuje krátký příběh a formální program se mění na neformální posezení u ohně se zpěvem. Večer na určeném místě vylepíme velký poster, na který mohou žáci zapisovat své dojmy ze seznamovacího tábora. Proběhne tak neformální závěrečná reflexe.
Poslední pátý den je odjezdový. Rodiče pozveme, aby pro své děti přijeli v určitou hodinu. Díky tomu se mohou uskutečnit první rodičovské schůzky. Třídní učitelé mají tak možnost navázat osobní kontakt s rodiči žáků již před nástupem do školy. Program schůzek si připravuje každý třídní učitel sám na základě instrukcí ředitele školy a výchovného poradce.
V následujícím týdnu po skončení akce proběhne nejprve neformální setkání vedoucího tábora s žáky třetích ročníků a potom také s ostatními pedagogy. Cílem je provést evaluaci celé akce na základě skupinového rozhovoru.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.