Neuč se to nazpaměť!

Umějí se čeští žáci učit? A jejich učitelé? Jedním z úkolů, které přináší školská reforma, je i rozvoj kompetence k učení. To, co by mělo být základem vzdělávání, není v naších školách samozřejmé. V následujícím textu nabízíme inspiraci ověřenými postupy ze zahraničí.

Střední škola Fallibroome v britském Macclesfieldu je pravidelně zařazována lokální školní inspekcí mezi špičku ve vyučovacích standardech. Představme si některé klíčové momenty, které přispěly k její vynikající reputaci. Francis Power, zástupkyně vedoucího pedagoga, popisuje začátky práce s kompetencí k učení: „Učit se učit je v nejlepším případě vágní pojmenování, zahrnuje v sobě obrovské množství pojmů a přístupů. My jsme se zaměřili na ty myšlenky, které byly nejblíže každodenní školní praxi a umožnily nám důvěryhodně doložit následné změny"

Proces, který škola podstoupila na cestě k aktivnímu zapojení kompetence k učení, začal před více než sedmi lety. Od počátku byl zaměřený na rozvoj kooperativního učení. Pedagogický tým zaujalo pojetí Spence Kagana a někteří se zúčastnili intenzivního tréninku. Nabyté zkušenosti pak dále intenzivně předávali kolegům a kolegyním a napomáhali s uváděním do praxe. Základem Kaganovy filozofie je důraz na strukturování situací. Ukažme si stručný příklad založený na vzájemném koučování mezi žáky:

Pro úspěch zavádění kooperativního učení do praxe bylo přínosné angažování učitelů napříč obory a spolupráce s dalšími školami, kde také byly zaváděny nové projekty. Diskuse pedagogů vyústily v systematické zkoumání školní praxe a publikaci výstupů, což nejenže umožnilo reflektovat probíhající procesy, ale především poskytlo evidenci konkrétních přínosů vyvolaných změnami v pedagogickém přístupu. Na důkladném výzkumu a celoškolní evaluaci bylo postaveno také hodnocení kvality učení. Výsledky by se samozřejmě nedostavily bez aktivního zapojení pedagogů i dobrovolníků z řad studujících do samotného procesu sběru dat a vyhodnocení.

Podpora kooperativního učení navazuje na žádané proměny školství. Stejně jako v České republice – zaměření kurikula v Anglii směřuje k rozvoji obecných dovedností či kompetencí, které lze uplatnit napříč kontexty. Pro předání obsahové stránky učiva mají být využívány takové metody, které studující aktivně zapojí, jsou pro ně zajímavé a vzbuzují chuť dozvědět se více. Střední škola Fallibroome stanovila tyto základní požadavky pro zavádění reformních změn:

• od počátku precizní definování očekávaných výsledků

• design výzkumných postupů, které umožní důkladně zjištění současné situace a srovnání s požadovanými výsledky

• pilotní ověřování alternativních postupů, systematický monitoring dopadu stanovenými výzkumnými nástroji

• rozšíření postupů na celou školu poté, co pilotní ověřování přineslo uspokojivé výsledky

V návaznosti na školskou reformu jsou pro rozvoj schopnosti učit se britským pedagogům k dispozici přehledně rozepsané charakteristiky a požadavky pro stanovené úrovně (1 – 4). Jednotlivé úrovně na sebe navazují, každá předchozí již předjímá rozvoj na vyšší stupeň. Uveďme si pro inspiraci pokyny pro nejnižší náročnost:

Kompetence ke zlepšení učení a výkonnosti

Část A

Źák potřebuje vědět jak:

→ Potvrdit svoje cíle a naplánovat, jak jich bude dosaženo:

S vhodnou osobou (učitel, tutor, supervizor) pracuje na:

• opravdu dobrém porozumění cílům, klíčovým aktivitám a termínům; významu průběžné revize cílů a zkoušení nových způsobů učení

• vytvoření individuálního plánu učení, který zahrnuje:

• • cíle, které jednoznačně určují, čeho chcete v průběhu učení dosáhnout a jak poznáte, že těchto cílů bylo dosaženo;
  • aktivity, které pro dosažení cílů musíte vykonat v termínech, které určíte;
  • jak získat nezbytnou podporu, což může znamenat i zajištění osoby, která bude hodnotit váš postup, a termíny, kdy se tak stane.

→ Postupovat podle plánu k dosažení stanovených cílů a zvyšování výkonnosti

• plnit v stanoveném čase určené aktivity

• používat různé metody učení a nalézt individuálně vyhovující způsob (např. používání obrázků/diagramů, čtení/psaní/mluvení, poslouchání druhých, pozorování, praktická činnost)

• zahrnout změny navržené supervizorem (zlepšit kvalitu práce, použít vhodné metody)

• využít podporu druhých k dosažení cílů

→ Vyhodnotit pokrok a dosažené výsledky

Ve spolupráci s vhodnou osobou (učitel, tutor, supervizor):

• diskutujte o tom, co jste se naučil/a, jak jste se to naučil/a, co šlo dobře a co méně

• identifikujte cíle, kterých bylo dosaženo v souladu s plánem

• identifikujte úspěchy

• zjistěte, co byste potřeboval/a k tomu, aby se vaše výsledky mohly zlepšit (kvalita práce, způsoby učení)

Část B

Žák musí umět

Evidence potvrzuje, že umí...

V Anglii jsou žáci podporování v přístupu k učení charakterizovaném sebeřízením, spoluprací, kritickým náhledem a hlubokou vnitřní motivací. Zde vnímáme nevyužitý potenciál mnohých českých škol. Jak komentuje Tomáš Zdechovský, odborník na výuku z agentury Commservis: „Stále převládá zaměření na systém biflování, který je neefektivní. Naopak chybí zaměření na individualitu žáka. Je důležité mu zvolit odpovídající systém učení." A největší prohřešek našich škol? „Nikdo nikde žákům nevysvětluje, jak se mají učit. Ti pak složitě hledají různé způsoby, které nevedou ke kýženému výsledku a získávají špatné návyky jako je učit se v posteli. Učení se dá velmi snadno naučit. Je to o systému práce a nakládání s vědomostmi," doplňuje pan Zdechovský. Změny ve způsobu výuky vyžadují proaktivní, sebereflektující a analytický přístup pedagogického sboru. Ve Falibroome se podařilo vytvořit atmosféru umožňující splnit uvedená kritéria, a tuto školu tak lze skutečně nazvat učící se organizací, která dokládá přínos prováděných kurikulárních změn.