Součástí řady dokumentů technického, ale i humanitního či přírodovědeckého stylu jsou nepochybně různé diagramy a schémata. Známé úsloví říká, že jeden obrázek řekne více než tisíc slov, a v řadě případů to bezesporu platí. V článku se proto pokusíme zaměřit na nástroje, které umožňují tvorbu podobných grafických prvků a jejich využití v běžné praxi.
První důležitou otázkou, na kterou je potřebné si před tvorbou schémat odpovědět, je, co daným obrázkem chceme říci a komu je určený. Osobně doporučuji tento bod, který na první pohled vypadá triviálně, žákům vštěpovat a nutit je, aby si jej také napsali. Například k popisku u daného obrázku. Je rozdíl, zda popisují princip fungování IPv6 svým spolužákům nebo jej umísťují do odborného článku. Zatímco v prvním případě je možné detaily a případné alternativy vynechat, v druhém je naprosto nezbytné s nimi počítat.
Druhým důležitým pravidlem, které je bohužel velice často porušováno, je shoda jazyka dokumentu a jeho grafických doplňků. Pokud je to jen trochu možné, je třeba trvat na tom, aby došlo k jejich sjednocení (je-li česky text, měli by být v češtině také diagramy a schémata).
Ač mohou grafické prvky a schémata významným způsobem prospět přehlednosti a čitelnosti dokumentu, je vhodné jich využívat s mírou. Zajímavé je, že řada významných autorů (jako například P. S. La Place) jich neužívala vůbec. Pro čtenáře může být ale stejně matoucí, pokud je jich zbytečně nadužíváno. Často stojí za zvážení také to, zda podobné prvky nepřesunout do přílohy dokumentu.
Důležitou součástí obrázků obecně je název a popisek, který by neměl v žádném případě chybět. V odborné literatuře je zvykem obrázky číslovat. Obecně je vhodné číslovat také všechny diagramy či schémata, na které je v textu odkazováno. Čtenář má tak možnost se v problematice lépe zorientovat.
Jestliže jde o obrázky přejaté, pak samozřejmě nesmí chybět zdroj. Osobně se domnívám, že výchovu k citační etice a práci se zdroji je třeba začít rozvíjet co nejdříve. Žáci se často dostávají do paradoxní situace – na jedné straně jsou vedeni k tomu, aby seminární práce nekopírovali z internetu či nepřepisovali z knih, ale současně je po nich požadováno, aby pracovali s co nejvíce zdroji. Právě výuka práce se zdroji a citační etikou je jedním z nástrojů, jak je do této problematiky přirozeně uvést.
Po části věnované spíše obecným doporučením při tvorbě schémat, diagramů či myšlenkových map přistoupíme k druhé části, která bude orientována ryze prakticky. Pokusíme se zde představit několik nástrojů, které je možné pro tuto činnost bezplatně používat. Zvláště velký důraz pak bude kladen na webové technologie, které jsou snadno dostupné každému, a není problém ani s jejich prací ve školních učebnách či na různých platformách.
Z komerčních placených aplikací offline je možné zmínit především MS Visio, které je v řadě ohledů jednou z nejlepších aplikací svého druhu. Mnoho lidí také preferuje užívání obecných nástrojů pro práci s vektorovou grafikou, což subjektivně nemůžeme doporučit. Jde sice o možné řešení, ale ve velké většině ne tak efektivní, rychlé a pohodlné. Jistě je možné se dostat do situace, kdy nebudou běžné nástroje z nějakého důvodu dostačovat. Pak je samozřejmě legitimní užít (jako poslední instance) právě vektorových editorů (Ilustrator, Inkscape atp.).
Následující výběr je značně selektivní, ale přesto věříme, může posloužit jako dobrá inspirace pro samostatnou tvorbu žáků i pedagogů.
Velice zajímavou aplikací je Lucid Chart, který je v základním provedení zdarma. Na zkoušku není nutné se ani registrovat a hned je možné si jej vyzkoušet. Bezplatně se můžete zaregistrovat a užívat Free účet, který nabízí několik omezení – je možné na tvorbě schématu spolupracovat jen s jedním dalším člověkem, je zde omezení celkové velikosti dokumentů na 25 MB (což je v případě, že nahráváte vlastní obrázky relativně málo) a na jedné stránce může být maximálně 60 objektů. Za další verze je nutné si připlatit.
Určitou zajímavostí je to, že celá aplikace je napsaná v HTML 5 a CSS 3, takže není nijak vázaná na Flash či Javu. Možnosti Lucid Chart jsou poměrně bohaté. Je možné v něm vytvářet různé síťové či vývojové diagramy a schémata, ale třeba na myšlenkové mapy není úplně vhodný. Ovládání je velice jednoduché a pracuje s metodou táhni a pusť, takže princip tvorby pochopí opravdu každý. Díky užité technologii není žádný problém s diakritikou. Přítomný je také navigátor, který umožňuje snadnou orientaci na stránce. Nechybí ani možnost jednoduše nastavovat vlastnosti všech čar, spojů, závorek a dalších objektů.
Cacoo je postavený na technologii Flash a pro jeho používání je třeba se zaregistrovat. Zdarma můžete exportovat diagramy pouze do png, pracovat s 25 listy a sdílet jednu složku, ke které mohou přistupovat tři uživatelé. Po registraci se před uživatelem otevře poměrně podrobné prostředí, které nabízí řadu ukázek toho, co vše je možné s Cacoo vytvořit – mapy stránek, drátových modelů, vývojové diagramy, síťové diagramy, myšlenkové mapy, UML diagramy a řadu dalších druhů diagramů.
Je tedy možné v něm pohodlně pracovat s libovolnými diagramy a všechny si je vytvořit v jednom prostředí. To má samozřejmě vliv také na to, že všechny výstupy vypadají designově podobně, což zvyšuje estetickou a typografickou úroveň práce.
Díky možnosti práce více uživatelů na jednom projektu jej můžete užít jako základ pro online brainstorming nebo vzdálenou spolupráci. Ovládání je přitom jednoduché. Uživatelé mohou diagramy online nejen upravovat, ale prohlížet i ty, které byly v minulosti vytvořeny. Odpadají tak problémy s optimalizací FTP serverů nebo jiných řešení.
Editační prostředí je poměrně přehledné a nabízí práci metodou táhni a pusť. Přítomen je pohodlný editor textu nebo řada obrázků. Oproti konkurenci zaujme tento nástroj svojí komplexností i estetickou kvalitou jednotlivých prvků. Především v bezplatné variantě tak může být velice užitečný i během školní výuky elektronické přípravy dokumentů.
Pozoruhodný a zcela bezplatný editor je napsaný v Javě. Nevyžaduje žádnou instalaci a nese název yEd. Stačí si stáhnout soubor nebo jej spouštět online. Díky Javě je k dispozici pro všechny operační systémy a je možné jej užívat offline i online. Jde o robustní aplikaci, která zvládá práci se schématy nejrůznějšího druhu – od tvorby rodokmenů přes UML diagramy, síťové či obchodní diagramy až po schémata algoritmů, sociálních vazeb či flowcharts. Zajímavostí je podpora automatické organizace diagramu – v aplikaci nastavíte druh schématu a editor zajistí jeho optimální rozložení podle obecně známých pravidel.
 |
| Autor díla: Michal Černý |
Základní metodou je, stejně jako v předchozích případech, metoda táhni a pusť. Ke každému prvku je možné přiřadit řadu různých informací a parametrů – od barvy, obrázku či tvaru až třeba po popisek či URL odkaz. Mimo obyčejnou tvorbu diagramů má ale yEd ještě další možnosti – například procházení diagramu a hledání cyklů, analýza grafu, hledání potomků, práce se skupinami vztahů a mnoho dalšího. Příjemná je také možnost si nechat vygenerovat prázdné schéma na základě zvolených kritérií.
Za špatné není možné považovat ani grafické provedení výstupu. Jednotlivých prvků pro diagramy je skutečně hodně, a tak je možné zde tvořit téměř vše. Všechny značky jsou pečlivě uspořádány, takže robustnost provedení není vůbec na škodu a nijak nekomplikuje práci s aplikací.
Nemohli jsme projít všechny nástroje, které mají v dané kategorii co říci. Existuje velké množství aplikací, které se zaměřují jen na jednu činnost. V současné době jsou zvláště populární myšlenkové mapy. Výše uvedené aplikace jsou reprezentanty tří skupin programů – jeden je vytvořený ve Flash, druhý v Javě a třetí v HTML 5.
Z uvedených aplikací považuji pro školní praxi zřejmě nejlepší yEd – je plně zdarma, jednoduchý na ovládání a nabízí velice kvalitní zpracování a řadu pokročilých funkcí. Pokud se navíc v matematice začne mluvit o grafu jako reprezentaci dat, je možné v něm řadu věcí zajímavě ukázat. Na druhou stranu nenabízí možnost online spolupráce, což je v řadě případů dovednost, kterou je vhodné na středních školách také pěstovat.
Očekávaným výstupem je především schopnost žáků vhodným způsobem z představených aplikací si vybrat a využít ji k tvorbě vlastních dokumentů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Elektronická příprava dokumentů.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
