Hodinový workshop je věnovaný deseti ženám, které jsou příkladem protikomunistické rezistence. Autorka vybrala úryvky z rozhovorů z knihy „Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent“. Studenti ve skupinkách vždy pracují se vzpomínkami dvou žen, všímají si, jak vnímaly strach, co je vedlo k podepsání Charty 77, jaké metody vůči nim uplatňovala StB atp. Značná část hodiny je vyčleněna pro diskuzi o smyslu disentu, motivaci k rezistenci a jejímu smyslu.

Článek navazuje na příspěvek Mediální výchova a sociální média (1. část) zaměřením na problematiku důvěry a komunikace na sociálních sítích. Kromě objasnění nezbytných základních pojmů přinášíme návrh práce s dvěma zajímavými zahraničními zdroji k reportování důvěry lidí ve vztahu k médiím. V článku jsou také připraveny otázky do diskuse pro žáky a jsou zde prezentovány hlavní zdroje na podporu těchto aktivit.

Účelem příspěvku je poskytnout vyučujícím základních, ale zejména středních škol praktické náměty pro průřezové téma vzdělávání „mediální výchova“ a tím i přispět k vytváření mediální gramotnosti žáků. Na tento úvodní příspěvek chceme navázat tématy, která se specifičtěji zaměří na problematiku důvěry a komunikace na sociálních sítích, a nakonec i příspěvkem, který přinese aktuální data z výzkumu, který právě v ČR realizujeme. Podíváme se na vybrané relevantní zdroje k této problematice, které mohou sloužit pro další vzdělávání učitelů v tomto průřezovém tématu (ČŠI z tematické inspekce uvádí, že se nejvíce využívá v předmětech: český jazyk, informatika, výchova k občanství / základy společenských věd a cizí jazyk). Zároveň uvedeme náměty pro aktivity přímo ve škole (často spíše pro střední školy, protože se bude jednat i o zdroje v angličtině + přidáme poznámky z pohledu didaktiky).

Předkládaný materiál nabízí náměty pro jednodenní exkurzi v barokní Valči. Jedná se o místo s obrovským potenciálem, kdy si žáci na baroko doslova mohou sáhnout. Metodika pro učitele a pracovní listy pro žáky nabízejí řadu různorodých aktivit i tipy pro jejich další možné rozpracování. Přiložena je též prezentace s fotografiemi, která by mohla být lákadlem k návštěvě.

Kroskurikulární CLIL projekt je výstupem mezinárodní spolupráce učitelů biologie, geologie a anglického jazyka. Projekt využívá prostředků ICT, které mohou být výzvou pro učitele cizích jazyků i odborného předmětu, a přináší přesah do environmentální výchovy.

Základem je text, který se zabývá širšími kulturními, dějepisnými a filozofickými souvislostmi.

Základem je článek novináře Jiřího Peňáse, pochopení kořenů moderní architektury, funkcionalismu jako moderního trendu, kontinuity evropského vývoje architektury, souvislostí společenskovědních.

Vytvořila jsem soubor textů, které pomáhají při výuce dějin umění, zároveň jsou doplněny konkrétními úkoly, testují čtenářskou gramotnost a propojují výuku ZSV (psychologie), dějin umění i českého jazyka.

Na základě konkrétních příběhů žáci analyzují, jak stát upravuje, kdo a za jakých podmínek může překročit státní hranice a pobývat a pracovat na jeho území. Žáci také zjišťují, jak funguje volný pohyb osob v rámci EU i co je potřeba pro dlouhodobý pobyt a pro práci na území vybraných států mimo EU. Seznamují se se základními dokumenty jako pas, povolení k pobytu a pracovní povolení. S pomocí konkrétních příkladů se učí vysvětlit a zasadit do kontextu pojmy migrant, žadatel o azyl a uprchlík. Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Článek o tom, jak je také možné pojmout týden evropského programování a zařadit ho do výuky ICT na střední škole.