Příspěvek s názvem Globální problémy současného světa se zaměřuje na rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti v rámci vzdělávací oblasti Člověk a společnost, vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Celý příspěvek je koncipován jako příprava na jednu vyučovací hodinu, která může být zařazena do tematického celku Globalizace. Hodinu můžeme fázovat dle třífázového modelu učení E-U-R a zařadit dle následující metody. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Jedná se o projekt financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním ústavem pro vzdělávání. Cílem je podpora pedagogů mateřských i základních škol v jejich snaze o rozvíjení čtenářské, digitální a matematické gramotnosti.

Text navazuje na článek „Nápady pro uplatnění environmentální výchovy v matematice na druhém stupni ZŠ, 1. část“, také se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy při využití prozaické stránky slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy k základům statistiky na ZŠ (závislosti a data).

Článek se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy. Vyučovací předmět a průřezové téma se mohou potkávat (a obsahově doplňovat) v textu vhodně sestavených slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy o procentech.

Jednoduchá experimentální aktivita, ve které žáci simulují podmínky eroze půdy tekoucí vodou. Žáci provádějí pozorování a měření toho, jak na různé půdy působí tekoucí voda. Přitom vyvozují závěry týkající se důležitosti vegetace pro omezení půdní eroze, která se výrazně negativně projevuje například na svažitých polích.

Článek volně navazuje na mé předchozí články věnované vztahu mezi předmětem fyzika a průřezovým tématem environmentální výchova. Tentokrát se zabývá závažnými environmentálními problémy spojenými s atmosférou (konkrétně s problematikou globálních změn klimatu).

V úvodu článku se autor zamýšlí nad koncepcí environmentální výchovy a ukazuje, že by neměla být „výchovou katastrofami“, ale měla by hledat cestu, jak při zachování adekvátního obsahu předcházet stresu, který mohou v žácích vyvolávat environmentální problémy a hrozby. V druhé části textu autor ukazuje, jak na jeho škole probíhaly „oslavy Dne Země“ a popisuje jednotlivé vrstvy práce s environmentálními tématy (informační, výzkumná a estetická).

Článek seznamuje čtenáře s možnostmi, jak pracovat ve vyučování fyziky s učivem Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, konkrétně s tématem solární energie. Po obecnějším úvodu do problematiky se autor zaměřuje na konkrétní možnosti práce s tématem ve vyučování.

Článek pojednává o způsobu, jakým lze začlenit položku „doprava a životní prostředí“ z tematického okruhu „lidské aktivity a problémy životního prostředí“ průřezového tématu Environmentální výchova do vyučování fyziky. V úvodu článku autor ve stručnosti seznamuje čtenáře s pojetím pojmu energie na základní škole a následně přechází k pojetí energie jako pojmu nezbytného pro pochopení fungování moderní civilizace. V textu se autor v souvislosti s problematikou neobnovitelných zdrojů zaměřuje na dopravu a nabízí možnost, jak uchopit obsah tohoto tématu ve vyučování fyziky na základní škole.

Článek v první části shrnuje několik teoretických východisek environmentálního vzdělávání, ze kterých autor vychází ve své vlastní koncepci. V další části článku reflektuje svoji osobní zkušenost s realizací environmentální výchovy na škole. V závěru doporučuje vyváženost mezi výukou, jejímž obsahem je teorie environmentální nauky, a vyučováním prožitkovým přímo v terénu.

Co potřebuji já, co potřebuješ ty - tak se jmenuje ukázka z knihy Enviromentální výchova na ZŠ a SŠ. Popisuje konkrétní realizovanou lekci na jedno z možných témat EVVO. V tom případě se zabývá chovem a potřebami hospodářských zvířat. V úvodu jsou popsány cíle, očekávané výstupy, následují využité metody, vlastní popis hodiny a další tipy na využití. Tato struktura je dodržována v celé publikaci.