Článek se zabývá tvorbou interaktivního herbáře, který tvořili žáci 4. tříd základní školy. Tento herbář tvořili pomocí bezplatné mobilní aplikace PlantNet. V rámci dvou vyučovacích hodin se žáci s učitelem odebrali k venkovní exkurzi, přičemž pomocí mobilní aplikace poznávali rostliny v okolí školní budovy. Tato aplikace jim umožnila rostliny pojmenovat a uložit si je do telefonu. V příloze je ukázka dané mobilní aplikace PlantNet. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek nabízí jako inspiraci způsob, jak v průběhu roku soustavně působit na žáky prostřednictvím vhodně zvolených environmentálních témat v oblastech, které jdou mimo vyučovací předměty. Ve své druhé části se článek zaměřuje na jedno ze zvolených témat – Ovzduší (zvolený obsah tématu a část kvízu pro žáky).

Příspěvek s názvem Globální problémy současného světa se zaměřuje na rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti v rámci vzdělávací oblasti Člověk a společnost, vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Celý příspěvek je koncipován jako příprava na jednu vyučovací hodinu, která může být zařazena do tematického celku Globalizace. Hodinu můžeme fázovat dle třífázového modelu učení E-U-R a zařadit dle následující metody. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Jedná se o projekt financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním ústavem pro vzdělávání. Cílem je podpora pedagogů mateřských i základních škol v jejich snaze o rozvíjení čtenářské, digitální a matematické gramotnosti.

Článek předkládá ukázku zařazení prvků průřezového tématu environmentální výchovy do vyučování výtvarné výchovy. V textu je čtenář seznámen s problematikou environmentálně šetrného spotřebitele, konkrétně s tzv. ekoznačením výrobků a se způsobem, jak je možné pracovat s tímto tématem ve vyučování.

Text navazuje na článek „Nápady pro uplatnění environmentální výchovy v matematice na druhém stupni ZŠ, 1. část“, také se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy při využití prozaické stránky slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy k základům statistiky na ZŠ (závislosti a data).

Článek se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy. Vyučovací předmět a průřezové téma se mohou potkávat (a obsahově doplňovat) v textu vhodně sestavených slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy o procentech.

Jednoduchá experimentální aktivita, ve které žáci simulují podmínky eroze půdy tekoucí vodou. Žáci provádějí pozorování a měření toho, jak na různé půdy působí tekoucí voda. Přitom vyvozují závěry týkající se důležitosti vegetace pro omezení půdní eroze, která se výrazně negativně projevuje například na svažitých polích.

Článek volně navazuje na mé předchozí články věnované vztahu mezi předmětem fyzika a průřezovým tématem environmentální výchova. Tentokrát se zabývá závažnými environmentálními problémy spojenými s atmosférou (konkrétně s problematikou globálních změn klimatu).

V úvodu článku se autor zamýšlí nad koncepcí environmentální výchovy a ukazuje, že by neměla být „výchovou katastrofami“, ale měla by hledat cestu, jak při zachování adekvátního obsahu předcházet stresu, který mohou v žácích vyvolávat environmentální problémy a hrozby. V druhé části textu autor ukazuje, jak na jeho škole probíhaly „oslavy Dne Země“ a popisuje jednotlivé vrstvy práce s environmentálními tématy (informační, výzkumná a estetická).

Článek seznamuje čtenáře s možnostmi, jak pracovat ve vyučování fyziky s učivem Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, konkrétně s tématem solární energie. Po obecnějším úvodu do problematiky se autor zaměřuje na konkrétní možnosti práce s tématem ve vyučování.