V níže uvedeném textu je navržena technika, jak smysluplně ověřit znalosti žáků způsobem s přidanou hodnotou v podobě zopakování a upevnění důležitých generalizací, tvrzení, faktů přímo při kontrolním testu. Lze variovat konkrétní přístup k testování (diktátem, opisováním z prezentace i digitální formou). Jde o zpestření desetiminutovek klasického typu. Nabízí se i variantní zadání s ohledem na integrované i nadané žáky. Je to i způsob, který rozvíjí tak důležité dovednosti žáků, jako jsou kritické myšlení, digitální gramotnost i porozumění textu.

Koho můžeme označit za Čecha? Je to člověk, který plynule mluví česky? Je to ten, kdo v dospělosti pije pivo? Je Čechem člověk, který se v Česku narodil, ale celý život žije v jiné zemi, nebo snad ten, kdo se v ČR nenarodil, ale celý život zde prožil? Lze vůbec vymezit jasná kritéria, podle kterých Čecha poznáme?

Třetí setkání je koncipováno tak, aby se zpočátku žáci seznámili s tématem „všichni máme něco společného“, pak se zaměřili na téma „co si chráním, čeho si cením, co jsem já, ...“ a zakončili uvažováním o tom, co si asi chrání a čeho si váží jiní lidé v jejich blízkém okolí.

Ve druhém setkání se žáci pokusí generovat dohodu o pravidlech návštěvy „zakázaného“ místa a vybrané místo navštíví. Ve hře a v rozhovoru pak proběhne reflexe celé akce i její přípravy.

Projekt zapadá do dlouhodobé koncepce školy v oblasti integrace žáků - cizinců do prostředí české školy, přičemž proces integrace je chápán "obousměrně". To představuje nejen vytvářet podmínky pro začlenění nově příchozích žáků - cizinců na jejich straně, ale souběžně také výchovně působit na ostatní žáky s cílem přijetí nově příchozích žáků - cizinců a jejich začlenění do stávajících sociálních skupin školních tříd.

Žáci sami napíší návrh telefonního rozhovoru, sehrají jej ve dvojicích jako scénku. Rozhovor je veden s kamarádem cizincem. Žáci pracují se slepou mapou Evropy, ve které dle kontextu vybarvují některé státy. Svou ústní interakci následně ohodnotí v sekci Co už umím webové aplikace Evropského jazykového portfolia.

Příklad dobré praxe navrhuje aktivitu pro žáky prvního stupně ZŠ, která jim pomáhá si lépe uvědomit, jaké mají znalosti a co všechno zvládají v anglickém jazyce. Na základě písničky o zvířátkách s žáci procvičují nejen poslech s porozuměním, ale učí se i základním pravidlům sebehodnocení.

Žáci si na určených internetových stránkách samostatně vytvářejí pohlednici z prázdnin, kterou zašlou vyučující, a svůj výsledek práce si ohodnotí v aplikaci Evropského jazykového portfolia.

Česko-polské vztahy jsou na Těšínsku ještě i dnes diskutovanou otázkou. Její aktuálnost spočívá v tom, že zde žije přibližně 10 % obyvatel polské národnosti, přičemž některé obce v této oblasti mají více než zmíněných 10 % obyvatel polské menšiny. Proto by bylo dobré žákům ve výuce dějepisu, zeměpisu, občanské nauky tuto problematiku přiblížit, a to tak, aby viděli nejen pojetí tohoto sporu z pohledu své národnosti, ale i té druhé. Pro výuku této problematiky použijeme metody kritického myšlení. Toto je inspirace pro výuku 9. třídy ZŠ, ve které se probírá v dějepisu téma vzniku Československa a sporu o Těšínsko.

Příspěvek má za cíl rozvíjet interkulturní kompetenci prostřednictvím Evropského jazykového portfolia v jeho online podobě www.ejp.rvp.cz. Chce ukázat možné způsoby interkulturního poznávání a klade důraz na uznání odlišností jiných etnik a jejich kulturních hodnot. Je přípravou pro práci s částí Jazykový životopis – Zkušenosti z cest a předpokládá se, že pro většinu žáků bude první zkušeností s hlubším přemýšlením o vlastní kultuře a o kulturách cizích. Očekává se také, že nové znalosti a prožitky z aktivit žákům usnadní vyplnění příslušných částí e-portfolia a zvýší kvalitu jejich odpovědí z hlediska obsahu i formy.