Stěhování z ekonomických příčin může být pro člověka dobrou příležitostí. V cizí zemi ho může čekat lépe placené zaměstnání, naučí se cizí jazyk či si osvojí nové kulturní zvyklosti. Jak ale na stěhování nahlíží ostatní členové rodiny? Vnímá stěhování stejně i dědeček nebo děti? Jaká pozitiva stěhování rodině přinesou? A mohou ze stěhování vyvstat i nějaké nástrahy?

Živá knihovna je metoda, která umožňuje seznámit se s příběhy lidí, kteří se něčím odlišují, a jejich okolí tak o nich mívá různé představy, které často brání ve vzájemném poznávání. Článek popisuje, jak Živá knihovna funguje, co může přinášet žákům i školám, a v neposlední řadě informuje o možnostech, s jejichž pomocí je možné metodu Živé knihovny využívat ve výuce.

Článek předkládá jednoduchou aktivitu zaměřenou na jazyk a porozumění textu.

Na začátku jsme byli dva a jedna zajímavá a přitažlivá nabídka. Přitažlivá proto, že nám umožňovala propojit naše zkušenosti s přípravou a realizací vzdělávacích programů s PT Multikulturní výchova a Osobnostně-sociální výchova, realizovat projekt na ZŠ, a také jsme toužili prověřit své dosavadní znalosti a dovednosti při práci se žáky 1. stupně ZŠ prostě proto, že sami máme malé děti.

Projekt zapadá do dlouhodobé koncepce školy v oblasti integrace žáků - cizinců do prostředí české školy, přičemž proces integrace je chápán "obousměrně". To představuje nejen vytvářet podmínky pro začlenění nově příchozích žáků - cizinců na jejich straně, ale souběžně také výchovně působit na ostatní žáky s cílem přijetí nově příchozích žáků - cizinců a jejich začlenění do stávajících sociálních skupin školních tříd.

Tento text vznikl jako aktivita v rámci projektu Výuka k různosti jako součást multikulturní výchovy a vzdělávání, CZ.1.07/1.2.00/08.0110, OPVK. Přináší příklad dobré praxe využití výukové opory, která v projektu vznikla, v konkrétní vyučovací dvouhodině. Vyučování proběhlo 16. 2. 2012 v ZŠ a MŠ pro zrakově postižené a vady řeči, Plzeň, popisuje Mgr. Petr Koubek, jméno pedagožky: Mgr. Irena Štychová.

Tento text vznikl jako aktivita v rámci projektu Výuka k různosti jako součást multikulturní výchovy a vzdělávání, CZ.1.07/1.2.00/08.0110, OPVK. Přináší příklad dobré praxe využití výukové opory, která v projektu vznikla, v konkrétní vyučovací hodině. Vyučování proběhlo 24. 2. 2012 v ZŠ Vodňanská 287, Prachatice. Popisuje Mgr. Petr Koubek. Jméno pedagožky: Mgr. Jana Červenková.

Žáci se prostřednictvím této hry učí tolerovat přirozené odlišnosti spolužáků-cizinců. Hra rozvíjí empatii a nutí k zamyšlení nad problematikou přistěhovalců. Žáci s učitelem o problematice diskutují, využívají brainstorming, situační text je uvádí do problematiky. Žáci spolupracují na řešení úkolů, dramatizují část příběhu. Pracují s mapou, globusem i internetem a získávají tak potřebné informace ke zpracování tématu. Žáci využívají slovník cizích slov k vyhledávání pojmů.

Rozdělím se o zkušenosti, které jsem během roku nasbírala při práci s žáky-cizinci, popíšu situace, kdy bylo nezbytné zajistit pomoc tlumočníka, ať profesionálního nebo laického. Vesměs jde o konkrétní věci, kdy nešlo uplatnit „pomoz si sám“ – myšleno ty, učiteli.

Článkem chci přispět k objasňování problematiky spojené s adaptací žáka-cizince v každodenní školní praxi. Zde nacházíme mnoho situací, kdy je zapotřebí aplikovat vhodnou formou český jazyk zároveň s mateřským jazykem žáka tak, aby žák postupně dostal všechny nutné informace srozumitelně a pochopitelnou formou. Toto je základní a velmi důležitá část adaptace žáka v českém školním prostředí a pravděpodobně stejné nebo podobné situace, o kterých text pojednává, řeší nebo řešil každý, kdo má ve školním kolektivu žáka-cizince.