Žáci získají nové a trvalejší vědomosti z období II. světové války aktivní formou. Aktivita oživí výuku při získávání nových informací prací ve skupinách.

Stěžejní částí hodiny je fiktivní dopis Alexandra Velikého z Babylónie, který se žáci pokusí doplnit a tím si vytvořit vlastní zápis z hodiny.

Žáci vytvářejí jeden list učebnice. Vyplňují pracovní list tak, aby jim později mohl sloužit k samostudiu.

Co přineslo sjednocení Evropy každému z nás? Vnímají naši žáci svobodu pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu jako významnou hodnotu, nebo jim to připadá samozřejmé? Mají představu o tom, co to byl devizový příslib a výjezdní doložka?

Desková hra demonstrující vývoj hospodářství na Britských ostrovech v průběhu 19. a 20. století.

Žáci pracují s dokumentem, který pojmenoval začátek studené války. Jednak vyhledávají informace v textu, jednak se orientují v širších souvislostech. Učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Žáci pracují s dokumentem, který znamenal přelom ve vývoji Komunistické strany Československa. Žáci vyhledávají informace v textu, učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Příspěvek obsahuje dopis, který psal František Palacký do Frankfurtu, když v roce 1848 chtělo německé národní hnutí vytvořit velkoněmecký stát. Text může posloužit jako základ pro vyvolání diskuse o austroslavismu. Můžeme s žáky rozebrat postoj Palackého k této otázce, a co ho k tomu vedlo.

V této aktivitě zkoumají žáci některé výtvarné práce německých autorů výmarského období, především obraz Agitátor George Grosze, a pokouší se je interpretovat, aby tak hlouběji pochopili politické, ekonomické a sociální napětí té doby. Žáci také zkoumají, jakou roli může hrát umění a umělci ve společnosti.

Aktivitu je vhodné zařadit v rámci opakovací hodiny zaměřené na vládu Lucemburků. Žáci dostanou pracovní list, kde je každému písmenku v abecedě věnována jedna samostatná řádka. Žák má za úkol doplnit slova, pojmy, jména atd., která se pojí k vládě Lucemburků u nás.