Jde o první dvě vyučovací hodiny dějepisu vůbec, proto je největší důraz kladen na motivaci a přiblížení předmětu dějepis žákům. Děti se nenásilnou formou seznámí s náplní vyučovacího předmětu a sami dojdou k závěru, že již mnohé znají. Seznámí se také se základním dělením historie a s prameny, jichž dějepis využívá.

Pomocí tří zábavných aktivit si žáci procvičí učivo o starověkém Římě.

Evropský parlament je jednou ze základních institucí EU. Povědomí o něm a jeho činnosti je však minimální. Proto je tu interaktivní flashová prezentace Evropský parlament v patnácti kapitolách, která se snaží zajímavou formou informovat žáky o důležitých faktech a souvislostech, které by si měl občan EU a stávající i budoucí volič do Evropského parlamentu uvědomit a zapamatovat.

Žáci pracují s dokumentem, který znamenal přelom ve vývoji Komunistické strany Československa. Žáci vyhledávají informace v textu, učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Ve dvojicích, samostatně i ve skupinách si žáci netradičním způsobem ověří své znalosti z českých dějin. Setkají se se jmény panovníků, jejich žen, s důležitými letopočty i událostmi.

Desková hra demonstrující vývoj hospodářství na Britských ostrovech v průběhu 19. a 20. století.

Žáci se dozvědí o zajímavostech z řeckého válečnictví a po seznámení se základními údaji o řecko-perských válkách se přímo vžijí do rolí znepřátelených stran.

Žáci si formou hry, při které se pohybují po třídě, opakují učivo o starověkém Řecku.

Během dvoudenního semináře získají žáci komplexní přehled o modelovém regionu. Počínaje přírodními podmínkami, přes historické události, které měly vliv na další socioekonomický vývoj regionu, až po ukázky z běžného života obyvatel.

Stěžejní částí hodiny je fiktivní dopis Alexandra Velikého z Babylónie, který se žáci pokusí doplnit a tím si vytvořit vlastní zápis z hodiny.