Článek reflektuje průběh a výsledky semináře, který proběhl v rámci setkání společenství praxe českého jazyka a literatury v Hranicích na Moravě 5. listopadu. Seminář si kladl za cíl diskutovat s přítomnými učiteli a učitelkami představený metodicky propojený výukový celek tematicky zaměřený na připomenutí listopadových událostí roku 1989 v Československu. Příspěvek je strukturován podle konstruktivistického pojetí didaktiky do částí evokace – uvědomění si významu informací – reflexe. Využívá zkušeností z různých MAP a dalších zdrojů, vč. on-line. Článek ukazuje, jak lze výuku na dané téma provázat a koncipovat tak, aby rozvíjela dovednosti a postoje žáků užitečné pro jejich úspěšný budoucí život (základní gramotnosti). Článek obsahuje pracovní list, který byl využit během uvedeného setkání společenství praxe. Vznik článku a plán a realizace semináře pro učitele, který je v textu reflektován, byl financován z ESF jako součást podpory učitelů vyvíjené v projektu PPUČ.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s výsledky a průběhem rozpadu Československa v roce 1992. Aktivita zařazuje tuto událost do kontextu česko–slovenských vztahů a zároveň vede k přemýšlení nad možnostmi alternativního vývoje. Měla by veškeré hodnotové soudy nechat zaznít od žáků; vyučující by měl doplňovat jen věcné připomínky. Pokud bude zájem ze strany žáků, může svá stanoviska přiblížit na počátku další hodiny, třeba při práci s přiloženou mapou. Téměř rovnoměrná část se zabývá průřezovým tématem mediální výchova, a to především možnostmi „zabarveného“ sdělování o jednotlivých politicích. I v této pasáži jsou veškeré interpretace záležitostí žáků. Učitel jen vhodně zvolenými otázkami žákům pomáhá zpřesnit jejich argumentaci a objasnit jejich názor.

Aktivita je zaměřena na komplikovaný mravní rozměr Palachova činu a na jeho analogii s dalšími protesty proti okupaci Československa v roce 1968.

Na příkladu pohádky si děti uvědomí zakotvenost našich předků v režimu, ve kterém žili a nezpochybňovali ho. Pravidla hry monarchie byla legitimní, podobně nedotknutelní však byli ale i ti, kteří momentálně vládli (králové a královny). Děti docení obrovskou výhodu demokracie, která při zachování pravidel hry demokratické soutěže umožňuje „většině“ vyměňovat „menšinu“ u moci a možnost občanů svobodně jednat.

V průběhu lekce si žáci uvědomí, co je obsahem pojmu spravedlnost a jak těžké může být zpracování situace v posouzení "spravedlivý" - "nespravedlivý". Žáci si tak mohou ujasnit své vlastní hodnotové postoje. Je vhodné, aby žáci během aktivit pochopili, že roli hrají pravidla (zákony), a často je proto nutná přítomnost nezávislého posuzovatele (soudce). Dále se žáci v souvislosti s rolí v aktivitě Puzzle mohou zamyslet nad svými povahovými vlastnostmi. Práce probíhá ve skupinách, zásadní je zde reflexe v podobě učitelem řízené diskuse.

Evropský parlament je jednou ze základních institucí EU. Povědomí o něm a jeho činnosti je však minimální. Proto je tu interaktivní flashová prezentace Evropský parlament v patnácti kapitolách, která se snaží zajímavou formou informovat žáky o důležitých faktech a souvislostech, které by si měl občan EU a stávající i budoucí volič do Evropského parlamentu uvědomit a zapamatovat.

Prezentovat současné generaci žáků dobový kontext totality před rokem 1989 představuje skutečnou didaktickou výzvu. V příspěvku nabízíme popis zážitkové aktivity, kterou jsme se snažili toto poselství předat žákům už na 1. stupni.

Ve školním roce 2008/09 se konal druhý ročník soutěže Bojovníci proti totalitě pohledem dětí, jejímž organizátorem je Ministerstvo obrany ČR spolu s mnoha dalšími partnery. Cílem žáků a studentů ze ZŠ, ZUŠ a SŠ bylo vytvořit video, audio nebo textový dokument na témata "zmapování osudů válečných veteránů, politických vězňů a příslušníků PTP perzekuovaných za komunistického režimu", "zachycení odboje v regionu školy, například z pohledu činnosti zájmových sdružení" nebo "Revoluční rok 1989". V článku je popsána zkušenost učitele vedoucího osm žáků druhého stupně ZŠ při tvorbě příspěvků do této soutěže.

Lekce založená na příběhu z řecké mytologie, v níž se metod dramatické výchovy využívá při práci s příběhem klasického dramatu.

Žáci pracují s dokumentem, který znamenal přelom ve vývoji Komunistické strany Československa. Žáci vyhledávají informace v textu, učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.