Téma „Jak číst a jaké strategie používat” bylo v odborné literatuře již několikrát zpracováno. Tento příspěvek se zaměřuje na propojení receptivních a produktivních dovedností v rámci čtení s porozuměním, s cílem dovést žáky ke komunikativní výuce a vlastní kreativní tvorbě. Obsahově vede ukázka žáky k vnímání jiných kultur a životních hodnot, v oblasti metodiky německého jazyka nacvičuje čtení s porozuměním s cílem vytváření hypotéz, jejich ověření, vlastní práce s textem, i kreativní produktivní tvorby. Práce je zaměřena na typologii cvičení, která vedou žáka k pochopení textu, na spolupráci s partnerem i skupinou i na sebepoznání. V příloze učitelé najdou typologii cvičení, která byla při nácviku použita. Jako doplněk nabízí další příloha jednoduchý přehled strategií ke čtení. Příspěvek je určen přímo do výuky německého jazyka, a proto je již připraven v německém jazyce.

Chcete mít ve škole dobře fungující žákovský parlament? Nevíte kde začít? Hledáte konkrétní aktivity, které by podpořily jeho vznik a činnost? Zde naleznete kroky vedoucí k založení školního parlamentu s konkrétními aktivitami, které podporují jeho přípravu a efektivní činnost.

Na základě čtení s porozuměním žáci reprodukují novou slovní zásobu, hledají výrazy i ve slovníku, procvičují ji v jednotlivých cvičeních, odpovídají na otázky k přečtenému textu apod.

Rozvíjení jakékoli kompetence žáků vyžaduje promyšlenou strategii učitele, který si při plánování vyučovacího procesu musí rozmyslet postupné kroky, které jsou nejvhodnější k dosažení stanoveného cíle, tedy očekávaných výstupů žáků.

Žáci si sami naplánují cykloturistický výlet a vyberou ten nejlepší. Rozsah projektu je cca 5 týdnů. Je zaměřen na procvičení získaných dovedností v oblasti výpočetní techniky a zeměpisu.

Vážení vyučující, představujeme vám publikaci Já a oni jsme my: Nápady a náměty pro multikulturní výchovu. Předsudky, stereotypy, násilí z nenávisti a aktivní svědek, kterou v roce 2012 vydalo In IUSTITIA, o. s. Hlavním tématem této práce je aktivní postoj přihlížejících k projevům předsudků, rasismu a nesnášenlivosti jako podpora otevřené demokratické společnosti.

Článek popisuje zkušenosti z práce se studenty - dobrovolníky. V této části se zaměřujeme především na motivaci a oceňování dobrovolníků.

Článek popisuje zkušenosti z práce se studenty - dobrovolníky. Ukazuje, co dobrovolnictví přináší mladému člověku, který hledá praktické zkušenosti, jak mění vztahy v kolektivu a atmosféru školy. Nabízí i konkrétní rady, jak při organizaci dobrovolnických aktivit postupovat.

Žáci jsou skrze postavu Mahátma Gándhího seznámeni s nejznámějšími teoretiky a propagátory nenásilných protestů, především s Petrem Chelčickým, dále se Lvem Nikolajevičem Tolstým a Martinem Lutherem Kingem. Aktivita vede žáky k zamyšlení nad efektivitou použití násilí, resp. nenásilí v různých situacích.

Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.