Vytvořila jsem soubor textů, které pomáhají při výuce dějin umění, zároveň jsou doplněny konkrétními úkoly, testují čtenářskou gramotnost a propojují výuku ZSV (psychologie), dějin umění i českého jazyka.

Naše identity jsou jak viditelné (prostřednictvím šatů, které nosíme, jídla, které jíme, …), tak skryté (naše přesvědčení a hodnoty, skupiny, ke kterým patříme, naše sexualita atd.). Větším dílem jsou skryté, následkem čehož se domněnky, které si vytváříme o druhých lidech, nemusí zakládat na pravdě.

Naše identity jsou jak viditelné (prostřednictvím šatů, které nosíme, jídla, které jíme, …), tak skryté (naše přesvědčení a hodnoty, skupiny, ke kterým patříme, naše sexualita atd.). Větším dílem jsou skryté, následkem čehož se domněnky, které si vytváříme o druhých lidech, nemusí zakládat na pravdě.

Naše identity jsou jak viditelné (prostřednictvím šatů, které nosíme, jídla, které jíme, …), tak skryté (naše přesvědčení a hodnoty, skupiny, ke kterým patříme, naše sexualita atd.). Větším dílem jsou skryté, následkem čehož se domněnky, které si vytváříme o druhých lidech, nemusí zakládat na pravdě.

Dějepis může na řadu žáků působit jako zajímavý obor, který se však jich osobně příliš netýká a je jim poněkud vzdálený. Tvorba rodokmenů se ale těší stále větší popularitě a tak je možné ji zařadit jako prakticky orientovaný projekt pro výuku.

Článek informuje o možnostech rozvoje komunikativních dovedností v jiném předmětu, než jsou jazyky. Ukazuje možnost začlenění rozvoje těchto dovedností do výuky informatiky a výpočetní techniky.

Článek představí prakticky ověřený přístup k učení práce s uměleckým textem. Zaměřuje se na budování dovedností poučené percepce, analýzy, srovnávání a hodnocení básní. Měl by také polemizovat s obvyklými postupy analytického přístupu k básnickému textu. Ukazuje možnost využít celostního působení textu při jeho čtení a hodnocení. Může být inspirací pro učení čtení poezie jako zdroje pobavení a relaxace alternativně k jiným způsobům (nečtenářského) trávení volného času dětí a mládeže. Česká literatura byla po většinu druhé poloviny XX. století rozdělena vnějšími okolnostmi na oficiální, šedou zónu a literaturu v exilu a samizdatu. Protože se pracuje s texty právě z tohoto období, navržené aktivity implikují přesahy do výuky soudobých dějin a občanského a společenskovědního základu. Literární komunikace je komunikace mezi čtenářem a uměleckým dílem, její cíle (tudíž také cíle tohoto příspěvku) se překrývají s cíli společného základu pro hudební a výtvarný obor gymnaziálního studia. V představených hodinách se věnujeme hodně modelování návyků čtenáře. Tím směřujeme k rozvíjení osobnosti žáka. Žák dostává kreativní domácí úkoly, které jej vedou k metodickému řešení problémů. V neposlední řadě detailní setkání a porozumění uměleckým textům a jejich kontextu posiluje žákovy návyky v oblasti učení.

Článek představuje některé vesměs volně dostupné nástroje k tvorbě fyzikálních animací a simulací. Součástí článku jsou jednoduché videoukázky, porovnávající vybrané nástroje (Phun, Flash, EJS, Physlet builder).

Ukázka maturitní práce z výtvarné výchovy, která vznikla na gymnáziu Jana Nerudy v Praze pod vedením Mgr. Simony Svatošové, je komentována Matějem Smetanou, který ji uvádí do kontextu výtvarného umění a blíže vysvětluje způsob využití vizuálních prostředků.

Svět je globalizován a zdá se, že i naše identita se stala pojmem v informační globální řeči, který označuje nějaký kód, pod nímž jsme zaznamenáni a sledováni velkým bratrem. To je ovšem jazyk 21. století.