Hodinový workshop je věnovaný deseti ženám, které jsou příkladem protikomunistické rezistence. Autorka vybrala úryvky z rozhovorů z knihy „Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent“. Studenti ve skupinkách vždy pracují se vzpomínkami dvou žen, všímají si, jak vnímaly strach, co je vedlo k podepsání Charty 77, jaké metody vůči nim uplatňovala StB atp. Značná část hodiny je vyčleněna pro diskuzi o smyslu disentu, motivaci k rezistenci a jejímu smyslu.

Vytvořila jsem soubor textů, které pomáhají při výuce dějin umění, zároveň jsou doplněny konkrétními úkoly, testují čtenářskou gramotnost a propojují výuku ZSV (psychologie), dějin umění i českého jazyka.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s odrazem tématu sériových vrahů v umění. Aktivita pracuje se známými filmy, jejichž postavy jsou psychicky narušení jedinci. Žáci diskutují nad důvodem zájmu veřejnosti o případy sériových vrahů, nad hranicí mezi uměleckým vyjádřením, kdy umělec poukazuje na přítomnost zla v mnoha jeho podobách, a psychopatickým činem. Zlo jako kategorie, se kterou si společenské vědy nedokáží poradit. Žáci se zaobírají otázkou, jaká je příčina toho, že se lidé začnou chovat zle? Jaká je hranice mezi dobrem a zlem, kdo tuto hranici určuje, kdo by ji měl určovat?

Žáci jsou skrze postavu Mahátma Gándhího seznámeni s nejznámějšími teoretiky a propagátory nenásilných protestů, především s Petrem Chelčickým, dále se Lvem Nikolajevičem Tolstým a Martinem Lutherem Kingem. Aktivita vede žáky k zamyšlení nad efektivitou použití násilí, resp. nenásilí v různých situacích.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s objevem a patentováním telefonu v 19. století. Také si objasní proces patentování. Žáci budou aktivováni skupinovou prací a vyhledáváním informací na internetu.

Žáci se pomocí aktivity seznámí s průběhem a příčinami vraždy Johna Lennona. Deviace jako odchylka od normy – žáci povedou argumentačně plnohodnotnou debatu o lidech s určitým typem deviantního chování, o způsobech, jak se s ním společensky vypořádat, o hranicích normy a deviace.

Cílem fáze 3 je zaměřit naši pozornost na širší společenství, jehož jsme součástí, a propojit s tímto tématem dosavadní poznatky a dovednosti. K označení společenství přitom využíváme pojmu komunita. Toto označení není v českém kontextu příliš běžné, nicméně z hlediska využití v rámci programu Active Citizens se nám jeví jako nejvýstižnější. Během třetí fáze budeme společně zkoumat hranice tohoto pojmu, charakter vzájemného propojení i samotnou komunitu, ve které žijete vy a vaši studenti (či ve které se nachází vaše škola). Smyslem této fáze je ale především porozumět tomu, že svět kolem nás, ať už jej chápeme v užším či širším měřítku, není statický, že do něj můžeme vstupovat a ovlivňovat jeho fungování či usilovat o změnu. Přijmout odpovědnost za podobu světa kolem nás je jedním z hlavních předpokladů aktivního občanství.

Cílem fáze 3 je zaměřit naši pozornost na širší společenství, jehož jsme součástí, a propojit s tímto tématem dosavadní poznatky a dovednosti. K označení společenství přitom využíváme pojmu komunita. Toto označení není v českém kontextu příliš běžné, nicméně z hlediska využití v rámci programu Active Citizens se nám jeví jako nejvýstižnější. Během třetí fáze budeme společně zkoumat hranice tohoto pojmu, charakter vzájemného propojení i samotnou komunitu, ve které žijete vy a vaši studenti (či ve které se nachází vaše škola). Smyslem této fáze je ale především porozumět tomu, že svět kolem nás, ať už jej chápeme v užším či širším měřítku, není statický, že do něj můžeme vstupovat a ovlivňovat jeho fungování či usilovat o změnu. Přijmout odpovědnost za podobu světa kolem nás je jedním z hlavních předpokladů aktivního občanství.

Cílem fáze 3 je zaměřit naši pozornost na širší společenství, jehož jsme součástí, a propojit s tímto tématem dosavadní poznatky a dovednosti. K označení společenství přitom využíváme pojmu komunita. Toto označení není v českém kontextu příliš běžné, nicméně z hlediska využití v rámci programu Active Citizens se nám jeví jako nejvýstižnější. Během třetí fáze budeme společně zkoumat hranice tohoto pojmu, charakter vzájemného propojení i samotnou komunitu, ve které žijete vy a vaši studenti (či ve které se nachází vaše škola). Smyslem této fáze je ale především porozumět tomu, že svět kolem nás, ať už jej chápeme v užším či širším měřítku, není statický, že do něj můžeme vstupovat a ovlivňovat jeho fungování či usilovat o změnu. Přijmout odpovědnost za podobu světa kolem nás je jedním z hlavních předpokladů aktivního občanství.

Podstatou dialogu je vzájemné učení se a v tomto smyslu jde o přístup ke spolupráci, který oceňuje odlišné myšlenky a přesvědčení. Čím více perspektiv zapojíme do dialogu, tím větší příležitost k učení získáme. Z vícero perspektiv může vzniknout obsáhlejší, společně sdílená moudrost. Dialog se liší od pouhé výměny názorů a to tím, že jsme ochotni změnit svůj pohled na věc a opravdu se dozvědět něco nového.