Žáci se nám už brzy vrátí z prázdnin do školních lavic. Část z nich jistě s rodiči vyjela na dovolenou do některé z evropských zemí a ještě teď jsou plni zážitků, které si budou o přestávkách a často i v hodinách navzájem sdělovat. Pojďme proto využít jejich osobních zkušeností z cest a připomenout si, jakým prostorem se Evropa díky postupnému rozrůstání Evropské unie v posledních desetiletích stala. A ukázat si, že je to prostor, který stojí za to poznávat.

Během dvoudenního semináře získají žáci komplexní přehled o Britských ostrovech. Počínaje přírodními podmínkami, přes hlavní historické události, které měly vliv na socioekonomický a politický vývoj dnešního Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i samostatného Irska, až po ukázky z běžného života obyvatel těchto zemí.

Článek představuje vyučovací hodinu zaměřenou na globální problém nedostatku pitné vody ve světě. Žáci se prostřednictvím rolové hry seznámí s tím, jaké problémy mají vybrané země světa s přístupem k pitné vodě. V závěru se pak společně pokusí navrhnout několik faktorů, které jsou k řešení tohoto problému potřeba.

Příprava zaměřená na práci s prekoncepty spojenými s Evropou. Žáci srovnávají Evropu s již poznanými světadíly a seznamují se s jejím geografickým vymezením.

Příspěvek přináší praktický návod, jak lze ve škole oslavit Světový den kulturní rozmanitosti (21. 5.) a do akce zapojit i rodiče.

Představení vzorové hodiny (např. Zeměpisu nebo Výchovy k občanství) s integrací průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Může také sloužit jako inspirace pro hodinu samostatné VMEGS. V průběhu aktivity žáci přemýšlejí o současných globálních výzvách, seznámí se s Rozvojovými cíli tisíciletí a diskutují o možnostech jejich naplnění.

Propojení místopisných zeměpisných znalostí žáků 9. ročníku s pracovními činnostmi – s hodinou vaření.

Rámcové vzdělávací programy přinesly školám možnost profilace. Školy dnes mají možnost zařadit do svých školních vzdělávacích programů nové předměty, které akcentují aktuální témata, přinášejí nové pohledy, umožňují ve větší míře zapojovat moderní výukové metody. Využitím disponibilních hodin a integrací obsahu různých vzdělávacích oborů tak vznikají nové předměty, jejichž prostřednictvím může škola efektivně rozvíjet kompetence důležité pro další profesní orientaci žáků i pro život, ovlivňovat jejich hodnotový žebříček a tím přispívat k výchově společensky angažovaných občanů. Jedním z takových integrovaných předmětů je Globální výchova, která je součástí školního vzdělávacího programu na 2. stupni ZŠ ve Vraném nad Vltavou.

Text přináší návrh techniky, jak – pokud možno objektivně – vybrat pojmy do místopisu při úvodu do regionálního zeměpisu určitého regionu. Text respektuje reálný stav, totiž že při učitelově přípravě slouží jako hlavní podklad učebnice (pokud možno s doložkou). Text ukáže, že i v době informačních technologií a možností si jakýkoliv místopisný pojem kdykoliv vyhledat je požadavek znát jistý přehled základních pojmů, které se žáci naučí (utvoří si je a naučí se je správně používat), obhajitelný. Zeměpisná učitelská rutina se v současnosti jeví jako svazující. Ale není to nutné… Při vhodně zvoleném přístupu je možno pracovat individuálním tempem. Využívat a hodnotit tvořivost dětí, variabilitu přístupů a dětskou soutěživost. Rozvoj digitální gramotnosti – a při práci s textem samozřejmě i čtenářské gramotnosti – je poté nasnadě.

Možný netradiční přístup výuky RG s využitím map ze školních atlasů se skupinovým zapojením žáků a následnou moderací jejich prací za účelem zápisu výsledných zjištění (místo výkladu a zápisu). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).