Příspěvek pojednává o praktických důsledcích chemie a jejího zařazení do vzdělávání. Poukazuje na propojenost chemických věd, jejich aplikací a duševního vlastnictví. Uvádí praktické příklady, kde je možné nalézt propojení chemie s průmyslovým právem a dává několik námětů na práci s tímto tématem v hodinách chemie.

Laboratorní práce, které vznikla v rámci projektu, podporovala práci v týmech. Humanitněji zaměření žáci monitorovali průběh měření fotografováním a sběrem filmového materiálu, který využili při hodinách mediální výchovy. Cílem práce Voda 2, chemické vlastnosti bylo plánování postupu a následná dělba práce v týmech, zopakování a zdokonalení dříve osvojených laboratorních postupů, zaznamenání získaných informací do tabulek, porovnání výsledků a formulování závěrů na základě získaných poznatků.

Laboratorní práce, které vzniky v rámci projektu, si kladly za cíl zkvalitnit práci ve školní laboratoři, podporu nadaných dětí. Dalším cílem bylo přiblížení přírodních věd humanitněji zaměřeným žákům formou mediální výchovy, která koresponduje se cvičením z fyziky a chemie. Žáci MV sbírali materiál pro články a filmy o práci v laboratoři. Nedílnou součástí bylo využití zaváděných výukových metod – čtenářská gramotnost, kritické myšlení, environmentální výchova a podpora mezipředmětových vazeb. Cílem práce Síra byla samostatná práce žáků podle písemného návodu s minimálním vysvětlením učitele, porozumění textu a schopnost podle něj pracovat a zároveň aktivně využít vědomosti získané při výkladu v hodině; pochopit, samostatně vysvětlit a navrhnout řešení ekologického problému s kyselými dešti. Podpora nadaných dětí spočívá v řešení otázek, na které nadaní žáci odpovídají s pomocí odborného textu.

Příklad dobré praxe ukazuje možné provedení laboratorní práce na téma Hoření, oxidace a kyslík ve 2. ročníku šestiletého studia gymnázia, který odpovídá 9. ročníku základní školy. Žáci plní čtyři úkoly, z nichž jeden je proveden a vyhodnocen frontálně, druhý je samostatnou laboratorní úlohou podle návodu, třetí je prací s textem a poslední je dlouhodobý úkol – pozorování. Žáci pracují v malých skupinách (po třech) a díky tomu se každý může podílet na úkolu, jeho vyhodnocení a následnému zapsání poznámek z pozorování, řešení a závěrů z práce. Při skupinové práci si žáci zdokonalí sociální dovednosti. Za domácí úkol zpracují z laboratorní práce protokol. Řešení úloh poslouží nejen k získání a prohloubení žákovských znalostí a dovedností, ale také díky propojení s praxí napomůže významnou měrou k podpoře rozvoje přírodovědné gramotnosti žáků.

Příspěvek představuje celoškolní projekt zaměřený na třídění odpadu = projekt na klíč, který lze snadno přizpůsobit jakékoliv cílové skupině. Žáci si zábavnou formou ověří a upevní znalosti o odpadech a to napříč celým předmětovým spektrem.

Žáci se v tomto projektu seznámí s tím, jak pracuje čistička odpadních vod. Najdou nějakou ve svém nejbližším okolí a uspořádají tam exkurzi. Poté co zjistí, že je velkým problémem znečištění chemické, zkusí najít způsoby, jak nahradit chemické čisticí prostředky, běžně používané v domácnostech, jinými, k přírodě šetrnějšími. Po dokončení projektu dokáží říci, zda tvrzení v názvu projektu je pravdivé nebo ne.

Námět na chemický pokus, při kterém žáci pozorují, jak může změna pH půdy působit na mikroorganismy žijící v půdě, a tudíž i na úrodnost půdy.

Náměty na aktivity realizované ve výuce chemie nebo výchovy ke zdraví, zaměřené na sběr a třídění odpadků a na analýzu nebezpečných látek vznikajících při výrobě těchto odpadů.