Cílem laboratorních prací bylo přiblížení učiva žákům ZŠ. Nedílnou součástí bylo zavedení předmětu mediální výchova a tvorba výukových filmů s chemickou tematikou. Cílem práce pH bylo ověření teoretických vědomostí v praktické úloze, vyzkoušení práce s univerzálním indikátorovým papírkem, porovnání zbarvení papírku a přírodního barviva v různých prostředích, posílení jemné motoriky. Práce podporovala individuální badatelskou činnost žáků ZŠ.

Text je příspěvkem do seriálu Digitální technologie ve výuce přírodních věd. V úvodu otvírá problematiku ICT obecně, dále se stáčí již k výuce chemie. Pro širší možnost využití námětu učiteli jsou v návrhu vyučovací hodiny využity pro většinu škol (a žáků) dosupné pomůcky (model BYOD). Ústředním motivem je na základních i středních školách nepopulární téma chemických výpočtů. S využitím několika online aplikací jsou navrženy možnosti, jak zvýšit motivaci žáků a usnadnit tak jejich proces učení. V závěru textu je diskutována role ICT na současnou výuku.

Článek popisuje možnosti práce s povídkou s chemickým námětem při výuce chemie. Žáci luští "záhadu", kterou jim povídka předkládá a zábavnou formou tak ověřují své znalosti elementárních chemických problémů.

Experiment je nejdůležitější součástí výuky chemie. Žáci mají možnost pozorovat pokus, který provádí učitel, a následně jej pak sami vyzkoušet. Na základě získaných vědomostí a dovedností výsledek pokusu vyhodnotí a učiní závěry.

Článek vychází z osobní zkušenosti a poznatků s nevidomým žákem, integrovaným v běžné základní škole. Předsudky, často přetrvávající z dob minulých, neochota některých pedagogů měnit „zavedené“ nebo naopak zbytečné obavy z nebezpečí úrazu, většinou nevidomého nebo silně slabozrakého žáka prakticky vyřadí z činnosti a odkáží jej na to, aby pouze sledoval pasivně jakýsi pro něj mnohdy neidentifikovatelný „mumraj“ v laboratoři, sledovaný z povzdálí.

Laboratorní práce, které vzniky v rámci projektu, si kladly za cíl zkvalitnit práci v žákovských týmech. Dalším cílem bylo přiblížení přírodních věd humanitněji zaměřeným žákům prostřednictvím předmětu Mediální výchova, který dokumentoval pomocí IT technologií, práci žáků v laboratoři. Žáci MeV se podíleli na propagaci výuky přírodních věd na naší škole – články v tisku, výukové filmy, prezentace. Nedílnou součástí bylo využití zaváděných výukových metod kritického myšlení a podpora mezipředmětových vazeb. Práce Destilace měla za cíl ověření teoreticky nabytých znalostí v praxi, nácvik práce v týmu, sestavení chemické aparatury, vytvoření grafu na základě vlastního pozorování. Odvození fyzikálních a chemických zákonitostí na základě grafu, zpracování protokolu z laboratorní práce.

Jedním z oborů chemie je analytická chemie, která se zabývá rozlišováním látek a určováním složení směsí. Metoda chromatografie se jako již 13. výukový plán CLIL zaměří na směsi látek kolem nás, které mají velmi podobné vlastnosti. Žákům je toto téma přiblíženo formou pokusu ve školní třídě a prostřednictvím CLILu, tj. integrací chemie a angličtiny.

Příspěvek je návodem na činnostně pojatou výuku tématu filtrace. Aktivita je navržena v několika variantách v závislosti na vybavení školy i schopnosti žáků. Cílem je nabídnout učitelům námět na badatelsky pojatou vyučovací jednotku, v níž ovšem nechybí učivo chemie.

Příspěvek představuje celoškolní projekt zaměřený na vodu a život ve vodě = projekt na klíč, který lze snadno přizpůsobit jakékoliv cílové skupině, od 1. stupně ZŠ, přes 2. stupeň až po gymnázium, střední školu či učiliště (v příspěvku je ukázka úkolů zejména pro ZV). Žáci si zábavnou formou ověří a upevní znalosti a dovednosti s motivy vody, a to napříč celým předmětovým spektrem (jsou zde přesahy a naplňování výstupů předmětů: přírodopis, chemie, fyzika, cizí jazyky, matematika, český jazyk, zeměpis, pracovní činnosti, výtvarná a hudební výchova). Žáci jsou náhodně rozděleni do cca devítičlenných heterogenních skupin a postupně soutěží na 10 stanovištích. Kromě procvičování environmentálních znalostí formou křížovek a přesmyček zde žáky čeká i pozorování mikroskopem, měření pH, skládání písniček a básniček na „vodní téma“, sepisování knih a filmů s vodní tematikou, zamyšlení se nad původem názvů našich řek.

Článek informuje o projektových dnech projektu Podpora přírodovědného a technického vzdělávání na středních školách v Jihomoravském kraji (CZ.107/1.1.00/44.0006), na kterém se podílí i Gymnázium Brno, Třída Kapitána Jaroše. V článku se pojednává, jak takovéto projektové dny s názvem Země, Člověk, Voda a Vzduch připravila pro žáky druhého stupně lektorka Veronika Kyasová. Seznámíme se zde s jednoduchými ale přitom efektivními pokusy, které mohou zatraktivnit výuku chemie.