Článek je součástí souboru námětů učebních činností pro rozvoj gramotností na 2. stupni ZŠ. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Identita každého z nás (= kdo jsem) se „skládá“ z mnoha částí. Některé z nich se navíc v průběhu našeho života mění a vyvíjí. Některé části naší identity jsou viditelnější než jiné (např. pohlaví, barva kůže či věk). Tyto viditelné znaky pak často určují, do jaké kategorie si nás lidé zařadí (např. důchodkyně, černoch, žena, ...) i do jaké kategorie různé lidi zařadíme my. Lidé nás tedy mohou hodnotit a přistupovat k nám na základě jen některých částí naší identity (zvlášť, když nás moc neznají). Výukové lekce vznikly v rámci projektu „Na cestě...“, realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016– 2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Žák se seznámí s různorodou škálou emocí. Uvědomí si, že naše emoce jsou ovlivněny především vnějšími vlivy a lidé mohou na stejné situace reagovat rozdílnými emocemi. Žák pochopí vztah mezi myšlenkou, jednáním a emocí. Naučí se rozpoznávat své jednání ve vypjatých situacích.

Praktický článek seriálu Mezigenerační vztahy.

Praktický článek k seriálu Mezigenerační vztahy.

Praktický článek z materiálu Mgr. Blanky Pešoutové o mezigeneračních vztazích, rodině a sžití s místem původu žáků.

Pojem „stress“ se v angličtině objevuje cca od přelomu 14. a 15. stol. Původně sloužil k vyjádření stavů strasti, útrap či těžkostí, obtížných situací či tísně, protivenství, neštěstí či nepřízně osudu. Později se tento pojem začal objevovat v kontextu vyjádření působení fyzikálních sil, tlaku či napětí.

Aktivita pro první školní dny, společná pro učitele, rodiče a děti; hravě podporující první kontakt, seznámení jak s vučujícím, tak se školním prostředím. Rodič je aktivně zapojen, čímž usnadní dětem vstup do nové skupiny a prostředí.

Chcete mít ve škole dobře fungující žákovský parlament? Nevíte kde začít? Hledáte konkrétní aktivity, které by podpořily jeho vznik a činnost? Zde naleznete kroky vedoucí k založení školního parlamentu s konkrétními aktivitami, které podporují jeho přípravu a efektivní činnost.

Hlavním cílem aktivit, zaměřených prioritně na kooperaci a kompetici, je rozvoj základních forem interaktivního chování a osobní zkušenost s výhodami a nevýhodami spolupráce a soutěžení.