Článek představuje inspiraci, jak zapojit téma osobností do výuky o sociálně patologických jevech. Problematika sociálních deviací a patologií je velice aktuální a žákům je známá především z médií, právě v souvislosti se slavnými osobnostmi. Podle mého názoru toho můžeme využít, aby byla naše výuka zajímavější. Tento námět by mohl sloužit nejen k motivaci a probuzení zájmu o téma, ale také k rozvoji gramotností, zejména čtenářské. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Jedná se o projekt financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů a realizovaný Národním ústavem pro vzdělávání. Cílem je podpora pedagogů mateřských i základních škol v jejich snaze o rozvíjení čtenářské, digitální a matematické gramotnosti.

Čtenářská dílna čerpá z několika ukázek z knihy Zlodějka knih. Žáky pracující ve skupinkách vede k úvahám nad statečností a nutnými (?) kompromisy. Využívá různých metod práce – diskuzi, sdílené učení, odhadování pokračování příběhu, formulování otázek, živých obrazů, psaní deníků či dopisů atp. Její délka je odvislá od tempa konkrétních žáků a také míry zájmu, který u nich dokáže probudit.

Čtenářská dílna se různými aktivitami vztahuje k textům z knihy „Ostrov v Ptačí ulici“. Žáky vede k přemýšlení nad osudem Alexe. Proč se musel skrývat? Jakou roli hraje v knize zeď? (Zde využíváme i dobové fotografie.) Co je to statečnost? Co nesmí chybět ve skrýši – co je a co není pro život důležité? Jakou roli hrají kamarádi? Co pro člověka znamená naděje?

Žák charakterizuje domov. Seznamuje se s pojmem uprchlík. Seznamuje se s důvody emigrace, dokáže tyto důvody analyzovat, porovnat a vyhodnotit (dobrovolné/nedobrovolné opuštění domova). Seznamuje se s definicí pojmů migrant, azyl, azylant. Na základě konkrétních příběhů uprchlíků si osvojuje důvody pro udělení azylu v ČR. Seznamuje se s možnostmi pomoci.

Žáci se seznámí se skutečnými příběhy cizinců, kteří se rozhodli opustit svou zemi, v roli úředníků rozhodují o tom, zda by jim v ČR poskytli azyl, nebo pracovní povolení, či zda by je vrátili zpět do výchozího státu. Pokusí se vcítit do osudů migrantů a uvědomit si, s jakými těžkostmi se v životě i následně při žádosti o přijetí Českou republikou setkávají.

Žáci prostřednictvím aktivity řeší problematiku mediálního obrazu tvořeného kolem významných událostí, zároveň žáci jsou nuceni přemýšlet nad tím, dle jakého klíče si vybírají informace, jak si je ověřují, kdo je v tomhle směru pro ně největší autoritou.

Žáci se seznámí s příčinami hladomoru, při jehož řešení jednorázová pomoc nestačí. V případě řešení tohoto globálního problému je nutná prevence, za pomoci mezinárodních organizací vytvořit soběstačnost postižených území, protože většinu těchto území tvoří tzv. zhroucené státy. Paradoxně příčiny této situace můžeme hledat i v působení mezinárodních organizací a vlivu postkoloniálního systému. Jednorázová pomoc sice na problém upozorní, ale neřeší jej. Mnoho rozvojových zemí totiž trpí vnitropolitickými problémy, korupcí a klientelismem a špatnými politickými rozhodnutími.

Výuková lekce pro žáky od 6. ročníku ZŠ je zaměřena na téma dobrovolnictví ve stáří - dobrovolnictví lidí starších 50 let či přímo seniorů. Pro seznámení se s pojmem dobrovolnictví je využita metoda pavučiny, žáci pracují se svými asociacemi k tématu dobrovolnictví a stáří, přemýšlejí nad tím, jaké dobrovolnické činnosti by mohly či již přímo vykonávají lidé ve vývojové etapě stáří. Lekce obsahuje v závěru zamyšlení nad tím, co přináší dobrovolnictví ve stáří samotným dobrovolníkům (starším lidem) a co společnosti či dalším případným zainteresovaným subjektům.

Praktický článek seriálu Mezigenerační vztahy.

Další praktický článek ze seriálu Mezigenerační vztahy a stárnutí.