Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s událostmi léta roku 1942 v protektorátu Čechy a Moravu, vhodnější je užívání názvu Böhmen und Mähren. Žáci se zdokonalují v interpretaci filmové sekvence a pracují s časovou osou. Významná část lekce je zaměřena na problematiku hrdinství a zrady, ve které jde především o to, aby žáci vyjádřili své osobní postoje ke zradě a hrdinství a deklarovali je na situacích, které byly typické pro období PBM. V případě zájmu může posloužit jako vstup do debaty o proměnách chápání hrdinství/zrady minulých i současných generací.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami a důsledky únorových událostí, zařazují je do kontextu vývoje po druhé světové válce. Jsou vedeni k tomu, aby si všímali hodnocení jednotlivých událostí (zejména výkladu dějin pomocí vymazávání, používané terminologie a aktivit významných aktérů této události). Uvědomují si a zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy, v konkrétním případě na Československo. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s fotografií a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady únorových událostí na vývoj v Československu. Hodina vede i k zamyšlení nad tím, jak je obtížné objektivně interpretovat historické události a co vše je nutné k tomu získat.

Berlínská zeď, postavená 13. srpna 1961, byla nejznámějším symbolem studené války. Žáci si sami vyzkouší bezprostřední reakce obyvatelstva na represi a poznají život za \"železnou oponou\". Dozvědí se, jaký dopad tyto události měly na vývoj poválečného Německa včetně důvodů neprostupnosti hranic mezi státy Východního bloku a okolními státy, vzniku a pádu opevnění mezi NDR a SRN aj. Tento CLIL výukový plán naleznete také na http://clil.nuv.cz v publikaci Cizí jazyky napříč předměty 2. st. základní školy v integraci předmětů němčina a dějepis.

Podivné dědictví – Exodus – odchod Čechů ze Sudet, holocaust, odsun Němců, emigrace. Chceme ukázat, jak tenká je hranice mezi spravedlností a odplatou, jak rozličné mohou být důvody pronásledování a odchodů a jak tato skutečnost lidi poznamenává. Toto období bylo krátké, ale nabité důležitými a neveselými událostmi. Nadlouho určilo směr pro další vývoj.

V tomto bloku je snahou žáky vtáhnout do děje, ukázat důležitost psaných záznamů a seznámit s popisovaným obdobím, zejména s nebezpečím totalitního systému. V tomto období republika i svět zažívaly velmi protichůdné pocity – od euforie po skončení války až po strach z agrese. Také se prosazovaly dvě totality – komunistická a fašistická. Právě na mechanismy jejich prosazení je soustředěna pozornost.

Přílohy jsou nedílnou součástí Doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazují na článek se názvem Doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výuce dějin 20. století.

MŠMT vydává aktualizované doporučení k výuce dějin 20. století, a to s účinností od 1. září 2013. Upozorňujeme zejména na doplněné odkazy na další zdroje informací.

Úvodní text z homepage webu Multimediálního projektu Univerzity Karlovy (www.janpalach.cz). Web přináší příběh Jana Palacha v dobovém kontextu a příběhy dalších „živých pochodní“.

Ve školním roce 2008/09 se konal druhý ročník soutěže Bojovníci proti totalitě pohledem dětí, jejímž organizátorem je Ministerstvo obrany ČR spolu s mnoha dalšími partnery. Cílem žáků a studentů ze ZŠ, ZUŠ a SŠ bylo vytvořit video, audio nebo textový dokument na témata "zmapování osudů válečných veteránů, politických vězňů a příslušníků PTP perzekuovaných za komunistického režimu", "zachycení odboje v regionu školy, například z pohledu činnosti zájmových sdružení" nebo "Revoluční rok 1989". V článku je popsána zkušenost učitele vedoucího osm žáků druhého stupně ZŠ při tvorbě příspěvků do této soutěže.

Aktivita pomáhá pochopit, z jaké potřeby a v jakých podmínkách vznikaly kresby terezínských dětí a co svým autorům přinášely. Žáci se zamýšlejí nad životem dětí v Terezíně a srovnávají jej s vlastními prožitky a zkušenostmi.