Podivné dědictví – Exodus – odchod Čechů ze Sudet, holocaust, odsun Němců, emigrace. Chceme ukázat, jak tenká je hranice mezi spravedlností a odplatou, jak rozličné mohou být důvody pronásledování a odchodů a jak tato skutečnost lidi poznamenává. Toto období bylo krátké, ale nabité důležitými a neveselými událostmi. Nadlouho určilo směr pro další vývoj.

„Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.“ Československo 1948–1968 Chceme ukázat, jak se rodí totalita a jakými prostředky se upevňuje, a také to, jaké následky v dějinách má užití násilí. Soustředíme se také na souvislosti mezi politikou, uměním a propagandou.

Minulost nedávná Československo 1968–1989 Chceme ukázat, že cesta ke svobodě není sprint, ale vytrvalostní běh. Chceme upozornit na to, že v krátké době jednu okupaci vystřídala jiná a že dosažených vítězství si musíme vážit.

Žáci pracují s dokumentem z průběhu druhé světové války. Jednak vyhledávají informace v textu, jednak se orientují v širších souvislostech. Učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Přílohy jsou nedílnou součástí Doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazují na článek se názvem Doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k výuce dějin 20. století.

V tomto bloku je snahou žáky vtáhnout do děje, ukázat důležitost psaných záznamů a seznámit s popisovaným obdobím, zejména s nebezpečím totalitního systému. V tomto období republika i svět zažívaly velmi protichůdné pocity – od euforie po skončení války až po strach z agrese. Také se prosazovaly dvě totality – komunistická a fašistická. Právě na mechanismy jejich prosazení je soustředěna pozornost.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami a důsledky únorových událostí, zařazují je do kontextu vývoje po druhé světové válce. Jsou vedeni k tomu, aby si všímali hodnocení jednotlivých událostí (zejména výkladu dějin pomocí vymazávání, používané terminologie a aktivit významných aktérů této události). Uvědomují si a zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy, v konkrétním případě na Československo. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s fotografií a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady únorových událostí na vývoj v Československu. Hodina vede i k zamyšlení nad tím, jak je obtížné objektivně interpretovat historické události a co vše je nutné k tomu získat.

Čtenářská dílna se různými aktivitami vztahuje k textům z knihy „Ostrov v Ptačí ulici“. Žáky vede k přemýšlení nad osudem Alexe. Proč se musel skrývat? Jakou roli hraje v knize zeď? (Zde využíváme i dobové fotografie.) Co je to statečnost? Co nesmí chybět ve skrýši – co je a co není pro život důležité? Jakou roli hrají kamarádi? Co pro člověka znamená naděje?

Čtenářská dílna čerpá z několika ukázek z knihy Zlodějka knih. Žáky pracující ve skupinkách vede k úvahám nad statečností a nutnými (?) kompromisy. Využívá různých metod práce – diskuzi, sdílené učení, odhadování pokračování příběhu, formulování otázek, živých obrazů, psaní deníků či dopisů atp. Její délka je odvislá od tempa konkrétních žáků a také míry zájmu, který u nich dokáže probudit.

S příběhem Srulika/Jurka se žáci přenesou do válečného Polska a spolu s ním zažívají dobrodružný boj o přežití. Dílna je zaměřena na příklady obětavé pomoci různých lidí – od Poláků po Němce. A zároveň ukazuje na to, že mnozí neměli problém dítě prodat či mu jinak ublížit. O textech diskutujeme, pokoušíme se o báseň (která je zároveň reflexí přečteného), tvoříme mapu příběhu, chvíli píšeme technikou volného psaní, které nám pomůže příběh uzavřít.