Rozvoj čtenářské gramotnosti na tématu z historie. Žáci hrají roli historika badatele, který musí dohledat různé informace k danému tématu. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Článek se zamýšlí nad možným využitím školních pramenů v dějepisné výuce o roce 1968. Na konkrétních příkladech ilustruje možné postupy při práci se školními kronikami a dobovými učebnicemi dějepisu. Argumentuje ve prospěch badatelsky orientované výuky založené na práci s prameny.

S příběhem Srulika/Jurka se žáci přenesou do válečného Polska a spolu s ním zažívají dobrodružný boj o přežití. Dílna je zaměřena na příklady obětavé pomoci různých lidí – od Poláků po Němce. A zároveň ukazuje na to, že mnozí neměli problém dítě prodat či mu jinak ublížit. O textech diskutujeme, pokoušíme se o báseň (která je zároveň reflexí přečteného), tvoříme mapu příběhu, chvíli píšeme technikou volného psaní, které nám pomůže příběh uzavřít.

Čtenářská dílna se různými aktivitami vztahuje k textům z knihy „Ostrov v Ptačí ulici“. Žáky vede k přemýšlení nad osudem Alexe. Proč se musel skrývat? Jakou roli hraje v knize zeď? (Zde využíváme i dobové fotografie.) Co je to statečnost? Co nesmí chybět ve skrýši – co je a co není pro život důležité? Jakou roli hrají kamarádi? Co pro člověka znamená naděje?

Čtenářská dílna čerpá z několika ukázek z knihy Zlodějka knih. Žáky pracující ve skupinkách vede k úvahám nad statečností a nutnými (?) kompromisy. Využívá různých metod práce – diskuzi, sdílené učení, odhadování pokračování příběhu, formulování otázek, živých obrazů, psaní deníků či dopisů atp. Její délka je odvislá od tempa konkrétních žáků a také míry zájmu, který u nich dokáže probudit.

Žáci se seznámí s termínem „ghetto“ v jeho různých významech a zamyslí se nad omezeními plynoucími z pobytu v něm. Zamyslí se nad motivací židovských povstalců a pokusí se nalézt historické analogie podobného jednání.

Žáci s pomocí historického textu a dějepisné mapy určí národnostní menšiny žijící na území nově vzniklé Československé republiky a popíší změny v národnostním postavení Slováků a Němců v novém státě. Při činnosti žáci rozvíjejí čtenářskou i matematickou gramotnost, mohou pracovat samostatně i ve skupině. Aktivitu je vhodné zařadit jako doplňující do výkladu o vnitřních problémech Československa ve 20. letech 20. st. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Cílem aktivity je seznámit žáky s počátky dobývání vesmíru a s prvními astronauty, totiž se zvířaty. Zabývá se rolí výzkumu vesmíru v období studené války, především etickými problémy spojenými s pokusy na zvířatech.

Existují teorie, že revolver, který Hitlerovi prostřelil hlavu, nedržel v ruce samotný diktátor. Podle těchto teorií byla rána vedena až posmrtně (někým z jeho nejbližších spolupracovníků), aby vůdce zemřel „důstojnějším“, více vojenským způsobem. Zároveň existovala celá řada teorií o tom, že Hitler ve skutečnosti uprchl, například do Argentiny. Tyto „útěkové“ teorie jsou na rozdíl od otazníku kolem výstřelu do hlavy poměrně spolehlivě vyvráceny.

Pro lidi, kteří přežili svržení atomové bomby v Hirošimě či Nagasaki, existuje v japonštině označení hibakuša. To v doslovném překladu znamená explozí zasažení lidé. Japonec Cutomu Jamaguči byl ale dokonce dvojitý hibakuša. V době výbuchu atomové bomby v Hirošimě tu byl totiž zrovna na služební cestě a to tři kilometry od epicentra výbuchu. Na levé části těla byl vážně popálený, přesto se mu podařilo vrátit zpátky do rodného Nagasaki. Tam atomová bomba dopadla hned následující den. I tady byl ozářen, přesto Cutomu Jamaguči přežil. Zemřel v roce 2010 na rakovinu žaludku. Bylo mu 93 let.