Metodický portál 

Příspěvek je popisem vyučovací hodiny, která předchází tématu Viktoriánská Anglie. Ukazuje žákům, kde všude se dají využít znalosti z hodin dějepisu (proč se učit dějepis). Článek tak rozvíjí čtenářskou gramotnost.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami, průběhem a „kolotočem“ velké hospodářské krize (The Great Depression) především v souvislosti se situací ve Spojených státech. Lekce se zaměřuje na popis a objasňování různých projevů a dopadů krize v globálním kontextu. Aktivita pracuje se žákovskými prekoncepcemi a předjímáním, předpokládá, že učiteli umožní nejen dát prostor žákovskému „objevování“ tématu, ale také, že mu umožní sledovat různé způsoby žákovských učení. Dále pracuje s interpretací fotografie a filmového dokumentu.

Zajímavost: Titanic byl jednou ze tří obřích lodí, kterými chtěla společnost White Star Line na začátku 20. století pokořit konkurenci. Další dvě lodě se jmenovaly Olympic a Gigantic (později Britannic) a obě také potkal nešťastný osud. Britannic najel za 1. světové války na minu, potopil se a jen shodou šťastných okolností ze 3000 pasažérů jich zemřelo \"pouze\" 30. Olympic se pro změnu omylem srazil s vojenským křižníkem HMS Hawke a musel být zevrubně opraven. Je neuvěřitelné, že jistá Violet Jessopová postupně přežila všechny tři tragédie – jak srážku Olympiku, tak potopení Titaniku i posléze Britanniku. U plavební společnosti pracovala jako stevardka a vždy se jí podařilo přežít na záchranném člunu.

Příspěvek je scénářem stejnojmenného edukačního programu zaměřeného na dějiny Moravy, které jsou tu přibližovány prostřednictvím námětově souvisejících lidových písní a jejich průvodního komentáře. Představuje tedy nejen interdisciplinární téma dějepisu a hudebního oboru, ale také plodný podnět pro potenciální muzeopedagogickou aktivitu. V takovém případě by jeho realizace mohla být obohacena – kromě nehmotných pramenů, jakými jsou zde užité písně – také trojrozměrnými historickými artefakty muzejní povahy. Uvedený scénář je tak podrobnou osnovou jakéhosi folklórního pořadu realizovaného přímo ve školní třídě, v němž je zpívaný obsah střídán mluveným slovem.

Příspěvek naznačuje jednu z cest muzeopedagogické aktivity, kterou ilustruje na uskutečněném příkladu zaměřeném na tematiku města a jeho proměněné tváře. Ten proběhl na pozadí konkrétní výstavy nazvané „Malovaný Frenštát – zmizelá zákoutí města ve výtvarném umění“. Z ní vycházející edukační námět je zde rozvržen do dvou myšlenkových segmentů označených jako „Srdce města“ a „Duše města“, které je možné následovat v rámci obdobné, individuálně uzpůsobené aplikace, či je chápat pouze jako impuls k odlišným vyústěním vzájemné spolupráce školy a muzea.