Příspěvek je popisem vyučovací hodiny, která předchází tématu Viktoriánská Anglie. Ukazuje žákům, kde všude se dají využít znalosti z hodin dějepisu (proč se učit dějepis). Článek tak rozvíjí čtenářskou gramotnost. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami, průběhem a důsledky Velké francouzské revoluce. Jsou jim představeny hlavní postavy revoluce. Diskutují o lidských a občanských právech. Aktivita slouží k upevnění pravidel diskuse a k rozvoji metody brainstormingu.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami, průběhem a „kolotočem“ velké hospodářské krize (The Great Depression) především v souvislosti se situací ve Spojených státech. Lekce se zaměřuje na popis a objasňování různých projevů a dopadů krize v globálním kontextu. Aktivita pracuje se žákovskými prekoncepcemi a předjímáním, předpokládá, že učiteli umožní nejen dát prostor žákovskému „objevování“ tématu, ale také, že mu umožní sledovat různé způsoby žákovských učení. Dále pracuje s interpretací fotografie a filmového dokumentu.

O Charlesi Lindberghovi se říká, že to byl „první člověk, který přeletěl Atlantik“. Přesnější je však označení „první člověk, který přeletěl Atlantik sám a bez mezipřistání“ (hydroplány už předtím dokázaly přeletět Atlantik se zastávkami na moři, vícečlenná posádka překonala bez mezipřistání trasu Kanada–Irsko už v roce 1919). To ovšem nic nemění na strhujícím příběhu samouka, který pokořil největší esa tehdejšího letectví. Navíc způsobem, nad kterým dodnes zůstává rozum stát.

Zajímavost: Titanic byl jednou ze tří obřích lodí, kterými chtěla společnost White Star Line na začátku 20. století pokořit konkurenci. Další dvě lodě se jmenovaly Olympic a Gigantic (později Britannic) a obě také potkal nešťastný osud. Britannic najel za 1. světové války na minu, potopil se a jen shodou šťastných okolností ze 3000 pasažérů jich zemřelo \"pouze\" 30. Olympic se pro změnu omylem srazil s vojenským křižníkem HMS Hawke a musel být zevrubně opraven. Je neuvěřitelné, že jistá Violet Jessopová postupně přežila všechny tři tragédie – jak srážku Olympiku, tak potopení Titaniku i posléze Britanniku. U plavební společnosti pracovala jako stevardka a vždy se jí podařilo přežít na záchranném člunu.

Majitel kavárny Grand Café, který na první veřejné promítání hýbajících se obrázků pronajal bratrům Lumièrovým salonek, nechtěl za žádnou cenu prodělat. Místo 20% podílu na zisku si proto vymínil 30 franků bez ohledu na návštěvnost. Ustrašenost se mu vyplatila – první den totiž přišlo jen 35 nedůvěřivců. Odcházeli však naprosto uchváceni. Během jediného týdne pak byl zájem o kinematograf tak obrovský, že se promítalo dokonce 20x denně a zisky se vyšplhaly nad 2500 franků. Kavárník však dál dostával jen svých 30.

Příspěvek je scénářem stejnojmenného edukačního programu zaměřeného na dějiny Moravy, které jsou tu přibližovány prostřednictvím námětově souvisejících lidových písní a jejich průvodního komentáře. Představuje tedy nejen interdisciplinární téma dějepisu a hudebního oboru, ale také plodný podnět pro potenciální muzeopedagogickou aktivitu. V takovém případě by jeho realizace mohla být obohacena – kromě nehmotných pramenů, jakými jsou zde užité písně – také trojrozměrnými historickými artefakty muzejní povahy. Uvedený scénář je tak podrobnou osnovou jakéhosi folklórního pořadu realizovaného přímo ve školní třídě, v němž je zpívaný obsah střídán mluveným slovem.

Titulní strana je interaktivní lekce pro výuku dějin světových velmocí na přelomu 19. a 20. století, období zvaného „belle époque“ nebo také „fin de siécle“. Výstupem projektu je poster – titulní strana fiktivních novin z dané doby a daného státu. Žáci kombinují politické dějiny s událostmi z oblasti vědeckého a technického pokroku, kultury, společenského života apod. Žáci hledají a třídí informace, komunikují ve skupině, prezentují výsledky své práce před ostatními.

Příspěvek naznačuje jednu z cest muzeopedagogické aktivity, kterou ilustruje na uskutečněném příkladu zaměřeném na tematiku města a jeho proměněné tváře. Ten proběhl na pozadí konkrétní výstavy nazvané „Malovaný Frenštát – zmizelá zákoutí města ve výtvarném umění“. Z ní vycházející edukační námět je zde rozvržen do dvou myšlenkových segmentů označených jako „Srdce města“ a „Duše města“, které je možné následovat v rámci obdobné, individuálně uzpůsobené aplikace, či je chápat pouze jako impuls k odlišným vyústěním vzájemné spolupráce školy a muzea.

Během dvoudenního semináře získají žáci komplexní přehled o Britských ostrovech. Počínaje přírodními podmínkami, přes hlavní historické události, které měly vliv na socioekonomický a politický vývoj dnešního Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i samostatného Irska, až po ukázky z běžného života obyvatel těchto zemí.