Výuková aktivita je určena žákům druhého stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia, kde se v rámci dějepisu nebo výchovy k občanství probírají dějiny konce 20. století. Dále může sloužit jako připomínka výročí 17. listopadu – významného státního svátku ČR v rámci tematického dne. Aktivita naplňuje požadavky i na minimální doporučenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření.

Při příležitosti 90. výročí vstupu prvního Čecha na území Antarktidy, PhDr. Václava Vojtěcha (1901–1932), se aplikuje na tomto konkrétním příběhu metoda pojetí historie jako příběhu pro výuku školního dějepisu. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Jako konkrétní ukázka příkladu k tzv. „malým devítkovým“ výročím se uvádí při příležitosti 90. výročí vstupu prvního Čecha na území Antarktidy příběh PhDr. Václava Vojtěcha (1901–1932) a jeho význam pro popularizaci polárních oblastí v našich zemích.

Cílem aktivity je představit žákům rok 1968 z různých pohledů v rámci „osudových osmiček“, které si v roce 2018 připomínáme, zároveň poukázat na aktuálnost těchto událostí a na jejich vliv na minulost i budoucnost a v neposlední řadě posílit čtenářskou, matematickou a ICT gramotnost.

Účastníci aktivity se naučí spolupracovat jak se svými spolužáky, tak se starším člověkem. Ten je provede historickou částí jejich města a seznámí je s každodenním životem v dobách našich nebo jejich prarodičů. Žáci dostanou za úkol oslovit seniora, který bude ochoten převzít roli průvodce a vytyčit s nimi konkrétní trasu. Poté ji projdou společně. Za pomoci fotografií a dalších materiálů senior ukáže a popíše jednotlivé budovy, parky, silnice a další zajímavá místa. Neopomene samozřejmě jejich minulost, a to co do rozdílu v celkovém rázu i případného odlišného kulturního a historického významu. Žáci vytvoří krátký dotazník, vyplní pracovní list, využívají mapu, kterou opatří legendou, a tablety, s jejichž pomocí pořídí fotografie a krátké ilustrativní ukázky.

Článek pojednává o využití informačních technologií ve výuce dějepisu.

Příspěvek popisuje integraci digitálních technologií do hodin dějepisu. Je určen pro všechny ročníky druhého stupně základní školy a odpovídající ročníky víceletého gymnázia. Prostřednictvím informačních technologií si žáci osvojují, procvičují a fixují vědomosti a dovednosti vycházející z aktuální probírané látky. Žáci se učí propojovat digitální technologie s dějepisnými vědomostmi poutavou a pro ně zajímavou formou.

Aktivita pro opakování učiva předchozího ročníku na začátku školního roku. Není třeba, aby se na ni žáci intenzivně připravovali, nejsou stresováni známkováním a přitom se toho dá za 1 hodinu dost připomenout a dovést žáky k myšlenkové aktivitě.

Příspěvek naznačuje jednu z cest muzeopedagogické aktivity, kterou ilustruje na uskutečněném příkladu zaměřeném na tematiku města a jeho proměněné tváře. Ten proběhl na pozadí konkrétní výstavy nazvané „Malovaný Frenštát – zmizelá zákoutí města ve výtvarném umění“. Z ní vycházející edukační námět je zde rozvržen do dvou myšlenkových segmentů označených jako „Srdce města“ a „Duše města“, které je možné následovat v rámci obdobné, individuálně uzpůsobené aplikace, či je chápat pouze jako impuls k odlišným vyústěním vzájemné spolupráce školy a muzea.

Výchova k toleranci směřuje k formování postojů, odbourání předsudků a stereotypů. Předkládaný příspěvek si klade za cíl pomoci žákům uvědomit si, jak je důležité respektovat názory ostatních a zároveň si obhájit vlastní. Na základě uvedených aktivit rozvíjí u žáků schopnost vzájemné komunikace, která je předpokladem zdárného řešení konfliktů.