Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Člověk a společnost > 2. stupeň > Dějepis

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Podle názvu, Sestupně
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy začala podivuhodná mise Apolla 13

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s dramatickými okolnostmi letu Apolla 13. Během aktivity budou žáci aktivováni skupinovou prací a kromě posílení čtenářské gramotnosti dojde také k posílení jazykové vybavenosti žáků.
Autor Jana Třetinová

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy začal zánik říše Aztéků

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s průběhem a důvody zámořských objevů. Dozví se doplňující informace o aztécké říši a osobnosti Hernana Cortése. Při aktivitě zdokonalují svou schopnost práce s textem – vyhledávání a třídění informací. Druhotně aktivita podporuje práci v týmu. Při následných diskuzích formulují žáci své postoje, zlepšují kvalitu argumentace pro svoje názory.
Autor Jana Třetinová

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy začal nejslavnější přelet Atlantiku

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
O Charlesi Lindberghovi se říká, že to byl „první člověk, který přeletěl Atlantik“. Přesnější je však označení „první člověk, který přeletěl Atlantik sám a bez mezipřistání“ (hydroplány už předtím dokázaly přeletět Atlantik se zastávkami na moři, vícečlenná posádka překonala bez mezipřistání trasu Kanada–Irsko už v roce 1919). To ovšem nic nemění na strhujícím příběhu samouka, který pokořil největší esa tehdejšího letectví. Navíc způsobem, nad kterým dodnes zůstává rozum stát.
Autor Jana Třetinová

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy vzniklo Československo

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni se vznikem Československa v roce 1918. Aktivita zařazuje tuto událost do kontextu česko-německých vztahů a zároveň vede k přemýšlení nad možnostmi alternativního vývoje. Veškeré hodnotové soudy by měly zaznít od žáků, vyučující by měl doplňovat jen věcné připomínky. Pokud bude zájem ze strany žáků, může svá stanoviska přiblížit na počátku další hodiny, třeba při práci s přiloženou mapou. Téměř rovnoměrná část se zabývá průřezovým tématem mediální výchova a to především možnostmi „zabarveného“ sdělování v jednotlivých pořadech. Za velmi funkční považujeme odhalení intence filmových sdělení, která jsou ve dvou případech zaštítěna stejnou značkou. V těchto činnostech jsou veškeré interpretace záležitostí žáků. Pokud se žáci shodnou na určité interpretaci, učitel ji respektuje a „jen“ vhodně zvolenými otázkami žákům pomáhá zpřesnit jejich argumentaci a objasnit jejich názor. Uvozovky u slova „jen“ mají naznačit, že považujeme tuto činnost za velmi náročnou.
Autor Josef Märc

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy tisíce lidí viděly UFO

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Případ zvaný „Světla z Phoenixu“ z roku 1997 se považuje za unikátní v tom smyslu, že „neidentifikovaný létající předmět“ (tedy takzvané UFO) potvrdily nezávisle na sobě tisíce svědků. Hodnověrnost svědectví ještě zvýšil samotný guvernér státu Arizona Fife Symington, který sice hned po události záležitost obracel v žert (viz reportáž), ale po skončení svého mandátu v roce 2007 promluvil otevřeně a bez zábran. I on prý tehdy záhadná světla na obloze viděl a přišla mu „jako z jiného světa“. Před občany ale prý nechtěl vyvolávat paniku, protože stejně pro ně neměl žádné logické vysvětlení.
Autor Monika Stehlíková

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy se zrodilo kino

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Majitel kavárny Grand Café, který na první veřejné promítání hýbajících se obrázků pronajal bratrům Lumièrovým salonek, nechtěl za žádnou cenu prodělat. Místo 20% podílu na zisku si proto vymínil 30 franků bez ohledu na návštěvnost. Ustrašenost se mu vyplatila – první den totiž přišlo jen 35 nedůvěřivců. Odcházeli však naprosto uchváceni. Během jediného týdne pak byl zájem o kinematograf tak obrovský, že se promítalo dokonce 20x denně a zisky se vyšplhaly nad 2500 franků. Kavárník však dál dostával jen svých 30.
Autor Tereza Vodičková

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy se potopil Titanic

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Zajímavost: Titanic byl jednou ze tří obřích lodí, kterými chtěla společnost White Star Line na začátku 20. století pokořit konkurenci. Další dvě lodě se jmenovaly Olympic a Gigantic (později Britannic) a obě také potkal nešťastný osud. Britannic najel za 1. světové války na minu, potopil se a jen shodou šťastných okolností ze 3000 pasažérů jich zemřelo \"pouze\" 30. Olympic se pro změnu omylem srazil s vojenským křižníkem HMS Hawke a musel být zevrubně opraven. Je neuvěřitelné, že jistá Violet Jessopová postupně přežila všechny tři tragédie – jak srážku Olympiku, tak potopení Titaniku i posléze Britanniku. U plavební společnosti pracovala jako stevardka a vždy se jí podařilo přežít na záchranném člunu.
Autor Jana Třetinová

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy první živý tvor vyletěl na oběžnou dráhu

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Cílem aktivity je seznámit žáky s počátky dobývání vesmíru a s prvními astronauty, totiž se zvířaty. Zabývá se rolí výzkumu vesmíru v období studené války, především etickými problémy spojenými s pokusy na zvířatech.
Autor Monika Stehlíková

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy hokej psal dějiny

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s návrhem základní periodizace období socialismu a na základě dvou hokejových událostí mohou reflektovat dopad velkých dějin do mimo politického prostředí, respektive ovlivnění některých politických změn vyjádřením veřejného mínění. Žáci jsou schopni reflektovat roli médií, sportovních událostí v každodenní historické i přítomné realitě, jsou schopni podložit své názory argumenty.
Autor Josef Märc

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Základní vzdělávání
Praktický příspěvek
inspirace
Existují teorie, že revolver, který Hitlerovi prostřelil hlavu, nedržel v ruce samotný diktátor. Podle těchto teorií byla rána vedena až posmrtně (někým z jeho nejbližších spolupracovníků), aby vůdce zemřel „důstojnějším“, více vojenským způsobem. Zároveň existovala celá řada teorií o tom, že Hitler ve skutečnosti uprchl, například do Argentiny. Tyto „útěkové“ teorie jsou na rozdíl od otazníku kolem výstřelu do hlavy poměrně spolehlivě vyvráceny.
Autor Monika Stehlíková
Celkem: 148