Metodický portál 

Žáci pracují s dokumentem, který znamenal přelom ve vývoji Komunistické strany Československa. Žáci vyhledávají informace v textu, učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Aktivita pomáhá pochopit, z jaké potřeby a v jakých podmínkách vznikaly kresby terezínských dětí a co svým autorům přinášely. Žáci se zamýšlejí nad životem dětí v Terezíně a srovnávají jej s vlastními prožitky a zkušenostmi.

MŠMT vydává aktualizované doporučení k výuce dějin 20. století, a to s účinností od 1. září 2013. Upozorňujeme zejména na doplněné odkazy na další zdroje informací.

V tomto bloku je snahou žáky vtáhnout do děje, ukázat důležitost psaných záznamů a seznámit s popisovaným obdobím, zejména s nebezpečím totalitního systému. V tomto období republika i svět zažívaly velmi protichůdné pocity – od euforie po skončení války až po strach z agrese. Také se prosazovaly dvě totality – komunistická a fašistická. Právě na mechanismy jejich prosazení je soustředěna pozornost.

Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami a důsledky únorových událostí, zařazují je do kontextu vývoje po druhé světové válce. Jsou vedeni k tomu, aby si všímali hodnocení jednotlivých událostí (zejména výkladu dějin pomocí vymazávání, používané terminologie a aktivit významných aktérů této události). Uvědomují si a zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy, v konkrétním případě na Československo. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s fotografií a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady únorových událostí na vývoj v Československu. Hodina vede i k zamyšlení nad tím, jak je obtížné objektivně interpretovat historické události a co vše je nutné k tomu získat.