Strom podřazených oček. výstupů
Tato kategorie nemá podřazené kategorie RVP.
Výpis příspěvků podle: Očekávaných výstupů
Seřadit dle: Datum publikace, Nejnovější
Článek představuje zajímavou aktivitu propojující chemii s matematikou, fyzikou či přírodopisem.
Autor RNDr. Eva Zelendová
Článek představuje tři příklady dobré praxe pro rozvoj finanční gramotnosti na základních a středních školách.
Autor Eva Zelendová
Metodická publikace pro učitele základních škol a víceletých gymnázií k rozvoji čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti.
Autor ČŠI
Vybraných sedm hádanek z publikace Einsteinovy hádanky a jiné hlavolamy může posloužit jako trénink mozku, který můžete zařadit do vyučování. Úvodní Einsteinovu hádanku dokáže prý vyřešit jen 2% lidí, budou mezi ně patřit i vaši žáci?
Dále kniha Einsteinovy hádanky přináší desítky známých i méně známých, starých i novějších hádanek, paradoxů a geometrických úloh, nechybí ani optické klamy.
Uvedené hádanky lze využít při výuce matematiky.
Autor Vladimír Vecheta
Článek popisuje některé aktivity použité při práci v tematickém celku Finanční matematika v 9. ročníku.
Autor Hana Pilařová
Japonské číselné hlavolamy (z nichž je nejznámějším sudoku) k nám pronikají do tzv. rekreační matematiky, lze je ovšem úspěšně využívat ve výuce matematiky k rozvoji logického myšlení, kombinačních možností i konkrétních matematických dovedností. Následující článek představuje některé z hlavolamů.
Autor Stanislav Novák

Úlohy typu zebra (dále jen zebry) mají svůj původ v oblasti tzv. rekreační matematiky. Jedná se o logické hříčky, které trénují a utužují postupy logického uvažování, přinášejí radost z úspěšného vyřešení, ale hlavně se v nich nevyskytují žádná čísla – tradičně nepřátelsky vnímaní představitelé školské matematiky. V současnosti našly navíc zebry své pevné místo mezi úlohami testujícími tzv. obecné studijní předpoklady jedince. Získávají tak punc úloh, které zvládne vyřešit pouze člověk nadaný, ostatním pak zůstanou odpovědi na otázky typu „Kdo chová zebru?“ utajeny. (Svého času dokonce po internetu putovala tzv. Einsteinova zebra, kterou údajně dovedou vyřešit pouhá 2 % všech obyvatel planety Země [1]. Takové vnímání zeber je ještě posilováno tím, že úspěšný řešitel zpravidla dosahuje správné odpovědi intuitivně, s pomocí náčrtků, schémat nebo tabulek, kterým rozumí jen on sám a nikdo jiný. Nemalou část řešitelů odradí už samotná délka zadání úlohy, které může zabrat i několik řádků. V dalším textu se pokusíme zebry zbavit oné elitářské nálepky.
Autor Stanislav Novák
Příspěvek ukazuje, jakým způsobem je připravován Vánoční jarmark v ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské náměstí 2. Příklad dobré praxe seznamuje čtenáře s přípravnou fází, kdy žáci 9. ročníku stanovují cenu výrobků, které budou vyrábět a následně na jarmarku prodávat. Výtěžek z jarmarku je poskytován na charitu (na adopci na dálku).
Autor Mgr. Hana Dohnalová
Aktivizující činnosti ve vyučování umožňují učiteli motivovat žáky k efektivnější spolupráci. V článku shrnuji vlastní zkušenosti s použitím aktivit v matematice v základní škole, které jsem získal za 40 let své pedagogické dráhy, kdy jsem působil jako učitel matematiky na 2. stupni ZŠ. Poznal jsem, že k úspěšnému působení učitele nestačí obsah toho, co je učí, ale metody, které při výuce používá. Proto jsem permanentně hledal a postupně sám ověřil několik desítek aktivit. Popsal jsem je podrobně v příspěvcích, které jsou vystaveny ve Wiki – ve Sborovně, v sekci Aktivity.
Autor Oldřich Suchoradský
Základní principy a popis výzkumu, jehož cílem je zjistit, jak matematicky gramotní jsou patnáctiletí žáci, čili zda a v jaké míře umějí používat matematiku kvalifikovaným způsobem, když jsou konfrontováni s problémy reálného světa. Teoretický text, který navazuje na již zveřejněný článek Matematická gramotnost žáků a mezinárodní pedagogické výzkumy, je doprovázen řadou řešených příkladů uvolněných z mezinárodního výzkumu.
Autor Eva Zelendová