Metodický portál 

Laboratorní práce, které vzniky v rámci projektu, si kladly za cíl zkvalitnit práci v žákovských týmech, podpořit nadané děti v kolektivu. Dalším cílem bylo přiblížení přírodních věd humanitněji zaměřeným žákům. Nedílnou součástí bylo využití zaváděných výukových metod – čtenářská gramotnost, kritické myšlení, enviromentální výchova a podpora mezipředmětových vazeb. Cílem práce Výkon bylo vyzkoušet v praxi teoreticky získané poznatky o práci a výkonu, získávání zkušeností při práci v týmech, zopakování výpočtu aritmetického průměru a vytváření grafů, nácvik odhadu.

Článek popisuje některé aktivity použité při práci v tematickém celku Finanční matematika v 9. ročníku.

Jedním z témat výuky matematiky na základní škole je i druhá mocnina přirozeného čísla. Následující text se snaží metodicky obsáhnout toto téma a inspirovat k pojetí aktivizujícímu žáky k přemýšlení, vlastní jednoduché výzkumné činnosti a vyvozování závěrů z ní.

Úlohy typu zebra (dále jen zebry) mají svůj původ v oblasti tzv. rekreační matematiky. Jedná se o logické hříčky, které trénují a utužují postupy logického uvažování, přinášejí radost z úspěšného vyřešení, ale hlavně se v nich nevyskytují žádná čísla – tradičně nepřátelsky vnímaní představitelé školské matematiky. V současnosti našly navíc zebry své pevné místo mezi úlohami testujícími tzv. obecné studijní předpoklady jedince. Získávají tak punc úloh, které zvládne vyřešit pouze člověk nadaný, ostatním pak zůstanou odpovědi na otázky typu „Kdo chová zebru?“ utajeny. (Svého času dokonce po internetu putovala tzv. Einsteinova zebra, kterou údajně dovedou vyřešit pouhá 2 % všech obyvatel planety Země [1]. Takové vnímání zeber je ještě posilováno tím, že úspěšný řešitel zpravidla dosahuje správné odpovědi intuitivně, s pomocí náčrtků, schémat nebo tabulek, kterým rozumí jen on sám a nikdo jiný. Nemalou část řešitelů odradí už samotná délka zadání úlohy, které může zabrat i několik řádků. V dalším textu se pokusíme zebry zbavit oné elitářské nálepky.

Příklad dobré praxe seznamuje čtenáře s konkrétní vyučovací hodinou, která proběhla v rámci volitelného semináře Cvičení z matematiky v devátém ročníku Základní školy Pardubice, J. Ressla 2258. Téma půjček je ve výuce představeno na modelovém příběhu rodiny Resslových.