Materiál je zaměřen na rozvoj čtenářské gramotnosti, kreativity a fantazie. Žáci pracují s různými literárními texty se stejným námětem, ústně a pomocí výtvarného vyjádření zaznamenávají dojmy ze své četby. Lekce vychází z literárních ukázek tematického celku o přírodě, obsaženého v učebnici nakladatelství Fraus, Čítanka pro 6. ročník a básně Jacquese Préverta. Byly realizovány v bloku tří vyučovacích hodin.

Hodina je součástí bloku vyučovacích hodin v 7. ročníku, který je věnován starým bájím a pověstem. Výukový blok integruje vzdělávací obory Český jazyk a literatura, Dějepis, Výchova k občanství, Výtvarná výchova a průřezové téma Osobnostní a sociální výchova. Výuka probíhala soustředěně po dva týdny ve všech složkách ČJL a v uvedených vyučovacích předmětech. Mým záměrem bylo rozvíjet čtenářskou gramotnost žáků ve vyučovací hodině s využitím vhodných metod a postupů. Zaměřila jsem se zejména na čtení s porozuměním a částečně sdílení o přečteném a společné usuzování z něho. Blok hodin byl vybrán pracovníky VÚP v Praze jako příklad dobré praxe rozvíjení čtenářské gramotnosti ve výuce. Příklady dobré praxe jsou záznamy navštívených hodin s hodnocením. Mají ustálenou strukturu. Výuka proběhla na ZŠ a MŠ Krásná Lípa.

Báseň v sobě skrývá kromě rytmu i tóny hudby. Často si přímo říká o zhudebnění – Láska je jako večernice plující temnou oblohou… A na druhou stranu, kolik poetiky v sobě ukrývají texty písničkářů…

Slavná báseň ještě slavnějšího německého básníka Ch. Morgensterna lákala a stále láká k novým a novým překladům. Porovnání českých variant této básně může prozradit i českým žákům nemálo nejen z básnické kuchyně, ale i z možností mateřštiny. A třeba bude i inspirovat k vlastním pokusům.

Interpretovaným textem je světoznámá báseň Paula Verlaina „Chanson d´automne“ a její dvě české varianty – „Podzimní píseň“ Františka Hrubína a „Píseň podzimní“ Vladimíra Holana. Cílem interpretace je nejen konkrétně ukázat, jak lze umělecky funkčně využít jazykových prostředků k zachycení podzimní přírodní situace a „podzimní“ nálady člověka, ale i objasnit podstatu nejběžnějšího lyrického žánru, jímž je píseň. Je určeno pro literárně vyspělejší žáky, zejména v nižších ročnících víceletých gymnázií.

Interpretovanými texty jsou básně Jaroslava Seiferta Vrbová píšťalka ze sbírky Šel malíř chudě do světa a Jana Skácela Kulatý svět ze sbírky Kam odešly laně. Oba naši přední lyrici se rozhodli napsat verše k výtvarným dílům jiných našich předních umělců - malířů a kreslířů Mikoláše Alše a Josefa Čapka. Všechny čtyři uvedené umělce by měli naši žáci poznat prostřednictvím jejich tvorby. Vybrané texty a pochopitelně celé uvedené sbírky, k jejichž četbě by interpretace měla přirozeně vést, jsou pro to jedinečnou příležitostí.