Příběhy a pověsti jsou tím nejzajímavějším a nejvíce odhalujícím prvkem každé kultury. Jsou pevně ukotvené v historii, ústně předávané, jsou nosiči nejdůležitějších kulturních hodnot. Tato aktivita pracuje s pověstmi, aby odhalila představy (a stereotypy), které máme o odlišných kulturách.

Příspěvek popisuje zajímavý projekt, jehož hlavní aktivitou je charakteristika a rozbor literární postavy Dona Quijota. Žák si osvojuje dovednosti – reflektovat četbu, pracovat s uměleckým textem, vybrat a komentovat myšlenky, které ho zaujmou, interpretovat literární postavy, vyjádřit vlastní názor a hodnotit dané postavy.

Multikulturní výchova je komplexní a dlouhodobý proces, který probíhá v období celé školní docházky. Nabízíme jeden z mnoha možných přístupů a také námět na jednu dílnu, kterou můžete realizovat třeba v rámci výuky českého jazyka.

Srovnání tří různých překladů čínské lyriky, analytická i tvořivá práce s textem

Pětidenní projekt, který uskutečnila málotřídní ZŠ Olomouc - Droždín v rámci celoškolního výjezdu na konci školního roku 2004 - 2005. Projekt je vyvrcholením a zakončením celoročního tématu "Cesta za dobrodružstvím".

Slavná báseň ještě slavnějšího německého básníka Ch. Morgensterna lákala a stále láká k novým a novým překladům. Porovnání českých variant této básně může prozradit i českým žákům nemálo nejen z básnické kuchyně, ale i z možností mateřštiny. A třeba bude i inspirovat k vlastním pokusům.

Interpretovaným textem je báseň Emanuela Frynty Jelikož a Tudíž z knížky Písničky bez muziky, oblíbené u dětí i dospělých. Frynta je nejen klasikem literatury pro děti, ale i autorem, který umí při tvorbě svých básní vtipně a humorně pracovat s mateřštinou. Jeho texty jsou proto ideálním východiskem propojení výuky českého jazyka a literatury na základní škole.

Interpretovaným textem je světoznámá báseň Paula Verlaina „Chanson d´automne“ a její dvě české varianty – „Podzimní píseň“ Františka Hrubína a „Píseň podzimní“ Vladimíra Holana. Cílem interpretace je nejen konkrétně ukázat, jak lze umělecky funkčně využít jazykových prostředků k zachycení podzimní přírodní situace a „podzimní“ nálady člověka, ale i objasnit podstatu nejběžnějšího lyrického žánru, jímž je píseň. Je určeno pro literárně vyspělejší žáky, zejména v nižších ročnících víceletých gymnázií.

Na konkrétních sonetech F. Petrarky, W. Shakespeara, J. Hiršala, J. Žáčka a L. Nováka chce příspěvek ukázat podstatu znělky a naznačit její vývojové obměny od dob renesance po současnost.

Interpretovanými texty jsou básně Jaroslava Seiferta Vrbová píšťalka ze sbírky Šel malíř chudě do světa a Jana Skácela Kulatý svět ze sbírky Kam odešly laně. Oba naši přední lyrici se rozhodli napsat verše k výtvarným dílům jiných našich předních umělců - malířů a kreslířů Mikoláše Alše a Josefa Čapka. Všechny čtyři uvedené umělce by měli naši žáci poznat prostřednictvím jejich tvorby. Vybrané texty a pochopitelně celé uvedené sbírky, k jejichž četbě by interpretace měla přirozeně vést, jsou pro to jedinečnou příležitostí.