Jedna z aktivit pro multikulturní výchovu z publikace Dvakrát měř, jednou řež z autorské dílny společnosti Člověk v tísni o. p. s.

Pro práci s vnímáním kultury a kulturních rozdílů může sloužit jako zdroj inspirace metodický materiál Czechkid, který je volně přístupný na internetu (www.czechkid.cz). V této aktivitě se zaměříme na to, jak lze projekt využít pro pochopení různosti vnímání a jednání pomocí tvorby příběhů. Práce s příběhy je v tomto případě založena na domýšlení odlišného průběhu jedné představené situace pomocí dotváření dialogů. Jinými slovy, jak lze existující dialog doplnit o některé další aspekty a přes tyto nově vytvořené dialogy reflektovat dané téma.

Příspěvek obsahuje několik námětů na různá krátká cvičení a typy technik, zaměřené na počáteční rozhýbání, uvolnění, zklidnění, soustředění, případně naznačení (hlavního) tématu.

Jeden ze dvou praktických příspěvků, zaměřených na inkluzívní a kooperativní strategie – začleňování žáků různých kultur a etnik do kolektivu třídy.

Tato vyučovací hodina je zaměřena na percepci konkrétního mediálního sdělení a na jeho další využití našimi politiky a umělci v médiích. Žáci pracují samostatně, ve dvojicích a ve skupinách. V rámci přípravy polemiky, její realizace a jejího hodnocení se žáci učí argumenty připravovat, formulovat, obhajovat a také posuzovat.

Učitel využije k výukové situaci text, o němž ví, že je o trochu náročnější, než jaké jeho žáci čtou. Cílem aktivity je posílit dovednost žáka orientovat se v textu a aplikovat při čtení vhodné postupy, využívat vlastní životní a čtenářské zkušenosti, vědomosti a dovednosti z literární výchovy.

Dvouhodinovka věnující se práci s částí novely Petry Soukupové K moři, konkrétně s částí kapitoly Cesta. Ve čtené kapitole se čtenář setká s hlavními postavami příběhu a zobrazí se mu velmi plasticky ve fázi počáteční kolize fabule. Novela ukazuje různé stránky života 4 sester, dcer dvou matek a jednoho táty, jež jedou se svým otcem na dlouho plánovaný výlet k moři. V uzavřeném prostoru auta se odehraje řada dialogů a scén, které dětskému čtenáři mohou připomínat jeho vlastní „žitý“ život. Čtení této novely může mladého čtenáře zaujmout a dokážeme si představit zařazení této knížky do žákovské četby i na běžné základní škole.

Ptáme se celý život. Mnohé pedagogické metody jsou postaveny na otázkách. Umíme ale s nimi správně pracovat? Používáme ty správné strategie? Jak žáky „vyprovokovat“ k větší aktivitě v hodinách? Článek kromě spousty otázek nabízí 4 bleskové tipy, jak rozproudit diskuzi ve třídě, nebo praktickou zkušenost, jak učit klást otázky v 1. třídě.

Příspěvek obsahuje osm slovních úloh zaměřených na využití znalostí o kruhu a válci. Každá slovní úloha obsahuje navíc informace a úkoly související s jiným oborem nebo průřezovým tématem.

Jak u žáků rozvíjet pozitivní vztah ke čtení knih? Jak rozvíjet čtenářskou gramotnost? Jak žáky vést ke čtení s porozuměním? Jak v hodinách literární tvořivosti zaujmout téměř všechny žáky ve třídě? Jak efektivně využít „němého učitele“ k vzájemnému poznávání? Odpovědí na tyto otázky najdeme určitě spoustu a každý z nás zvolí metody a přístupy, které jsou mu nejbližší a které jsou pro žáky v jeho třídě nejvhodnější. Příspěvek nabízí jeden ze způsobů, který se osvědčil v hodinách literární tvořivosti se žáky 7. ročníku. Pro tuto výuku byla k dispozici jedna vyučovací hodinu týdně. Pro práci s knihou jsem posloužil Malý princ od Antoine de Saint-Exupéryho.